V mediích

Kůrovcové dřevo a reportáž z třebíčské teplárny

Spalování kůrovcové biomasy by mělo být umožněno pouze v čistém spalování, nikoliv ve spoluspalování s uhlím ve velkých zdrojích, tvrdí Komora OZE společně s asociací CZ Biom.

V opačném případě hrozí nedostatek paliva. Celou reportáž Českého rozhlasu o kůrovcové biomase si můžete poslechnout zde.

publikováno: 23.11.2019


Polemika: Potřebuje Česko další jaderný blok? NE

Uhelnou elektřinu nahradíme obnovitelnými zdroji. Jsou levnější, domácí a jdou postavit rychleji.

Podrobnosti argumentace textu zveřejněného v Hospodářských novinách najdete zde (v komentářích pod textem nalezenete podrobnější vysvětlení našeho argumentu o náhradě 80 % uhelné elektřiny, omluvte prosím horší možnost formátování textu).

publikováno: 21.11.2019


Česká televize - Události, Větší zapojení obnovitelných zdrojů

Česko reaguje na připomínky Evropské komise, která hodnotila plány členských zemí. Do r. 2030 chce, aby aspoň 32 % v Unii spotřebované energie pocházelo například z větru, vody nebo slunce.

Reportáž k rozvoji obnovitelných zdrojů do roku 2030, názor Evropské Komise, o pohledu ministerstva s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, jeho náměstkem René Nedělou i tom, jak to vidí Komora obnovitelných zdrojů energie s jejím předsedou  Štěpánem Chalupou.
 
Sledujte zde
 

publikováno: 05.07.2019


Česká televize - Události Komentáře, Boj s kůrovcem

K boji s kůrovcem, suchu i využívání obnovitelného zdroje energie - biomasy i s místopředsedou Komory obnovitelných zdrojů energie a předsedou CZ Biom, Janem Habartem.

Smutný pohled nabízí většina lesů v Česku. Kůrovcová kalamita a sucho způsobí, že se v příštích letech totálně změní česká krajina. Lze to ještě zvrátit? Zeptáme se náměstka pro řízení sekce energetiky z Ministerstva průmyslu a obchodu Reného Neděly, ředitele odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů z Ministerstva zemědělství Václava Lidického i předsedy CZ Biomu Jana Habarta.
 
Sledujte zde
 

publikováno: 04.07.2019


Seznam Zprávy - Energie v Česku pouze z obnovitelných zdrojů za 30 let. Ministerstvo průmyslu ambice Komory OZE mírní

K vizi strategie energetiky do roku 2030 s předsedou Komory obnovitelných zdrojů energie, Štěpánem Chalupou.

V roce 2030 by v České republice z obnovitelných zdrojů energie mohlo pocházet dvakrát více elektřiny než dnes, zhruba 28 procent. Zelené zdroje by také mohly pokrývat třetinu veškeré spotřeby tepla a chladu. Komora obnovitelných zdrojů energie (OZE) představila vlastní vizi energetiky v roce 2030. Představy komory a státu se ale rozcházejí.

Rozcházíme se v připravovaném národním energeticko-klimatickém plánu, ve kterém ministerstvo poslalo do Bruselu relativně dobře zpracovaný dokument, ale s čísly, se kterými se neztotožňujeme. Myslíme si, že to bylo málo ambiciózní a jedná se zejména o příliš nízké cíle ve využití elektřiny. Stát navrhoval původně 20,8 % podílu obnovitelné energie v roce 2030 a my považujeme za reálné zhruba 24,3 %. Takže rozdíl zhruba 4 procentních bodů na té celkové spotřebě energie. A u elektřiny je to pak ještě větší rozdíl. Ministerstvo plánuje zhruba 14procentní podíl, což je pouze o 0,6 % víc než dnes. A my předpokládáme, že by se dalo využívat zhruba 28 % elektřiny z obnovitelných zdrojů,” vysvětluje Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

Ministerstvo průmyslu vysoké ambice mírní

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček už dřív řekl, že obnovitelné zdroje energie budou v tuzemsku zřejmě druhým nejvýznamnějším zdrojem po jaderné energetice. Vláda podporuje stavbu nového jaderného bloku. Investory nových jaderných zdrojů mají být dceřiné firmy ČEZ. Materiál v pondělí projedná vláda.

Komora ale ve svých výpočtech s novým jaderným zdrojem nepočítá. Největší část peněz na finanční podporu rozvoje OZE podle ní stát v příštím desetiletí získá z obchodování s emisními povolenkami.

 

Je namístě uvést, že jde o čísla ze středního scénáře rozvoje. I tak to ale bude vyžadovat poměrně náročnou úpravu několika zákonů, vyhlášek a celkové zjednodušení povolovacích procesů. Pokud by se ale vláda rozhodla být v čisté energetice tahounem, může být podíl čisté energetiky ještě vyšší,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

Ministerstvo průmyslu a obchodu však tyto ambice mírní: „Co se týče tuzemského podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu, naší snahou samozřejmě je přispět k cílům EU. Přitom je ale třeba brát v potaz reálné podmínky v zemi a související ekonomické dopady tak, aby nedošlo k neúměrné zátěži obyvatel,” říká náměstek pro energetiku René Neděla.

Jsou obnovitelné zdroje energie skutečně tak čisté a levné?

Máme tady podobné podmínky jako třeba v Rakousku, kde instalují za rok tolik větrných elektráren, jako my tady máme celkově. A plánuje podíl 100% pokrytí elektřiny z obnovitelných zdrojů, situace není jiná ani třeba ve spolkových zemích Německa. Nákladovost je však věc druhá. Ano, něco to stojí, ale podle nás to stojí za to,” argumentuje šéf Komory OZE.

Na argument, že pokud budeme chtít v obnovitelných zdrojích skutečně vyrábět významná množství energie, začne období velkoprůmyslové výroby energetických zařízení se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky včetně dopadů na životní prostředí, reaguje šéf Komory OZE takto: „Já na to mám pohled takový selský, bych řekl. Tu technologii, ať už vyrábíte pro využívání energií z uhlí, z jádra nebo energie z obnovitelného zdroje, tak vždycky musíte nějak zatížit životní prostředí výrobním procesem, zkrátka toho zařízení. Ale co má velkou přidanou hodnotu, je ten primární zdroj energie – a to u obnovitelných zdrojů žádným způsobem životní prostředí nezatěžuje, zatímco ty konvenční zdroje značně,” je přesvědčen Štěpán Chalupa.

Podle něj bude v roce 2050 navíc podíl obnovitelných zdrojů úplně jinde. „Já si nejsem jistý, ale moc bych se nedivil, kdyby to bylo 100 procent,” uzavírá.

 

Rozhovor na Seznam TV sledujte zde

 

publikováno: 03.07.2019


Česká televize - Události Komentáře, Budoucnost větrné energetiky

K rozvoji větrné energetiky a obnovitelných zdrojů vůbec i s předsedou Komory obnovitelných zdrojů energie, Štěpánem Chalupou.

Zítra to bude deset let, co byla zprovozněná největší farma větrných elektráren - ta pod hřebenem Krušných hor. Má tenhle typ alternativního zdroje u nás budoucnost a o jaký energetický mix by Česko mělo do budoucna usilovat? Argumenty pro i proti uslyšíme od předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy, Bohumila Frantála z Ústavu geoniky AV ČR a europoslance Evžena Tošenovského (ODS).
 
 
Sledujte zde
 

publikováno: 12.06.2019


Je co nejrychlejší přechod k elektromobilitě žádoucí? ANO

\"Ruku v ruce s rozvojem elektromobility musí jít i výroba čisté nefosilní elektřiny, tedy obnovitelných zdrojů energie, které budou elektromobily napájet,\" píše Štěpán Chalupa v dnešních Hospodářských novinách

Co nejrychlejší přechod k elektromobilitě? Jednoznačně, ale ruku v ruce s rozvojem elektromobility musí jít i výroba čisté nefosilní elektřiny, tedy obnovitelných zdrojů energie, které budou elektromobily napájet. V opačném případě nebudeme moci mluvit o čisté mobilitě, ale spíše o přímotopech na kolečkách. A předpokládám, že to nechceme.
 
A zadruhé: i když elektromotory mají nesrovnatelně vyšší účinnost než spalovací motory a jsou jednodušší na výrobu − stále ještě zůstane podstatný segment dopravy poháněný spalovacími motory.
 
V něm bude cílem nahradit benzin a naftu biopalivy druhé generace, synteticky vyráběným metanem (například z přebytků elektřiny z větrných elektráren a oxidu uhličitého) a jinými technologiemi přeměňujícími přebytky elektřiny na kapalné syntetické palivo. Prostor bude i pro bioCNG, tedy stlačený plyn vyvíjený v bioplynových stanicích biologickou cestou.
 
Ruku na srdce, zaoceánské lodě, letadla a nákladní doprava budou ještě nějakou dobu závislé na těchto čistých alternativách benzinu a nafty.
 
Kapacita baterií dnes běžných elektromobilů je třikrát větší než před třemi lety. Tehdy měli Češi na výběr z pěti typů, kdežto dnes vybírají z patnácti typů a e-auto si lze koupit i přes e-shop. Automobilky zakládají konsorcia s giganty v energetice, aby vybudovaly potřebnou infrastrukturu, a vyvíjejí nabíječky s ještě větší rychlostí nabíjení. Vznikají nové koncepce veřejné i nákladní dopravy založené na sdílení a autonomních vozidlech poháněných jak jinak než elektřinou.
 
A přesto ani závratný technologický boom nemusí stačit, abychom vyčistili dopravu. Je-li hlavní motivací rozvoje čisté mobility snižování emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek, pak je zcela zásadní vědět, že elektromobil dobitý čistou elektřinou z obnovitelných zdrojů energie (OZE) je několikanásobně "čistší" než elektromobil provozovaný na konvenční elektřinu ze sítě. Podpora elektromobility opřené o elektřinu vyrobenou v českém energetickém mixu, tedy z poloviny z uhlí, znamená jen přesun znečištění z měst do okolí velkých elektráren, zejména do severozápadních Čech. Bohužel, žádná z koncepcí rozvoje čisté mobility v Česku se nezabývá možností vy­užití OZE pro rozšíření sítě nabíjecích (elektromobilita) ani plnicích (bioCNG) stanic.
 
Přitom doprava je zodpovědná za čtvrtinu globálních emisí skleníkových plynů a význam dopravy ve snižování emisí dál rychle roste a poroste.
 
Přestože nejsme větrné Dánsko, existuje u nás podle nezávislých studií Akademie věd dostatek vhodných míst, abychom větrnou energií dokázali už během příští dekády pokrýt spotřebu více než poloviny českých domácností, a dlouhodobě dokonce více než čtvrtinu spotřeby celé ekonomiky. Tedy to samé, co by dokázaly dva nové jaderné bloky, akorát se šestkrát až desetkrát menšími náklady. Když šlápneme na plyn, tak ještě jednou tolik elektřiny dokážou vyrobit střešní a fasádní fotovoltaiky. Při troše dobré vůle ze strany státu bychom mohli už koncem příští dekády přivítat první geotermální elektrárny a teplárny. Pro vykrytí nepravidelných, ale dobře předvídatelných výchylek ve výrobě můžeme použít malé vodní elektrárny, bioplynové stanice nebo zdroje na biomasu a plyn. Bioplynky navíc umí dobře posloužit jako denní i sezonní akumulace či vyrobený biometan stláčet a nahrazovat tak fosilní CNG v dopravě. Podobnou roli v regulaci elektrické sítě sehrají baterie zapojené u spotřebitelů i ty v elektromobilech.
 
Podtrženo a sečteno, na konci příští dekády by z čistých domácích obnovitelných zdrojů mohlo pocházet nejméně 16 terawatthodin elektřiny, když se budeme držet opatrnějších analýz jejich rozvoje. To je dost elektřiny pro více než čtvrtinu celé české ekonomiky. Asi čtrnáctinu z toho si ukrojí čtvrt milionu aut poháněných elektřinou, které k roku 2030 na tuzemských silnicích předpokládá Národní akční plán rozvoje čisté mobility.
 
Zásadní pro to, uchytí-li se i v Česku opravdu čistá elektromobilita, bude, zda se podaří znovu nastartovat rozvoj obnovitelných zdrojů. To je úkol pro novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Ta by měla vymezit rámec dalšího rozvoje OZE platný od roku 2021 (včetně legislativních podmínek, zjednodušení povolovacích procesů a zavedení finančních podpor, pokud budou nutné). Hodně ale záleží na výsledné podobě novely a neméně na tom, jak budou rozvoj čistých, domácích a − v porovnání s jinými zdroji − násobně levnějších obnovitelných zdrojů budoucí vlády otevřeně veřejně podporovat.

publikováno: 21.09.2018


Česká televize - Události

Jediná větrná elektrárna v Česku

Je nejvyšší v Česku - větrná elektrárna u Zlaté Olešnice v podhůří Krkonoš. A je taky zatím jediná, která letos začala nově dodávat do sítě - další by mohla vyrůst ještě do konce roku. Vyšší podíl obnovitelných zdrojů po nás chce i Evropská unie.
K rozvoji větrné energetiky a obnovitelných zdrojů vůbec s předsedou a místopředsedou Komory obnovitelných zdrojů energie, Štěpánem Chalupou a Janem Habartem.
 
Sledujte zde

publikováno: 28.08.2018


ČRo Plus

Hlavní zprávy - rozhovory, komentáře 12:10 – 12:35

Předseda Komory OZE Štěpán Chalupa k budoucnosti jaderných elektráren v České republice.
 
Poslechněte si zde (12:17)

publikováno: 02.08.2018


Nový plán A pro českou energetiku

Vše nasvědčuje tomu, že i v Česku přišel čas přehodit výhybku a z doposud podceňovaných obnovitelných zdrojů, které byly považovány za takzvané doplňkové zdroje (plán B), vytvořit základ budoucí české energetiky - plán A. Bude to úplně jiný typ práce, než projektovat a stavět obří elektrárny.

Budeme se muset vypořádat s řadou mýtů, které obnovitelné zdroje doprovází. Bude to vyžadovat úpravy legislativy směrem k decentralizované energetice. V mnohém se můžeme inspirovat u sousedů na západ od nás.
 
Ministři energetiky evropské osmadvacítky minulý týden v Bruselu dotáhli dohody o klíčových směrnicích. Ty určují, jakým způsobem se bude energetika v zemích EU během příštích dekád transformovat z uhelné a plýtvavé na čistou a úspornou.
 
Plošné dotace pro obnovitelné zdroje, které státy zaváděly, aby pomohly rodícímu se sektoru a vyrovnaly desetiletí trvající zvýhodňování (trvá stále) konvenční energetiky, končí. Unijní plány počítají s tím, že všechny nové zdroje s výjimkou malých budou muset o podporu do budoucna soutěžit.
 
Nová evropská legislativa počítá i s významnou rolí samovýrobců a energetických komunit. Výroba energie by čím dál méně měla být doménou gigantických utilit a investorských skupin a měla by se přesouvat co nejblíž k těm, kteří vyrobenou energii spotřebovávají: k domácnostem, obcím, farmářům a podnikatelům. Peníze za prodanou energii pak zůstanou v regionu a protočí se v rozpočtech obcí a tržbách místních podnikatelů ještě jednou, místo aby odtékaly na účty do center a daňových rájů. Jde o právo na výrobu energie pro všechny, říká se tomu také demokratizace energetiky.
 
Bulharskému předsednictví se podařilo dotáhnout dohodu o tempu, jakým se budou obnovitelné zdroje v Evropě rozvíjet. To je pro Česko zásadní: rozvoj obnovitelných zdrojů totiž v současné době stagnuje a stát bude muset sektor znovu nastartovat. Do konce příští dekády má vyrůst tuzemská obnovitelná energetika ze současných 15 na nejméně 23 procent.
 
Přestože nejsme větrné Dánsko, existuje u nás podle nezávislých studií Akademie věd dostatek vhodných míst, abychom větrnou energií dokázali už během příští dekády pokrýt spotřebu více než poloviny českých domácností a dlouhodobě dokonce více než čtvrtinu spotřeby celé ekonomiky. Tedy to samé, co by dokázaly dva nové jaderné bloky, akorát se šest až desetkrát menšími náklady. Když šlápneme na plyn, tak ještě jednou tolik elektřiny dokáží vyrobit střešní a fasádní fotovoltaiky. P pro vykrytí nepravidelných, ale dobře předvídatelných výchylek ve výrobě můžeme dobře použít malé vodní elektrárny a bioplynové stanice nebo zdroje na biomasu a plyn. Bioplynky navíc umějí dobře posloužit jako denní i sezónní akumulace či vyrobený biometan ztláčet a nahrazovat tak fosilní CNG v dopravě. A opřít se můžeme také o energii z tepelných čerpadel a biomasu, jež jsou již dnes stěžejním zdrojem pro budovy. Při troše dobré vůle ze strany státu bychom mohli už koncem příští dekády přivítat první geotermální elektrárny a teplárny, ale také asi čtyřikrát více tepelných čerpadel a třikrát více solární kolektorů než dnes.
 
Štěpán Chalupa
předseda Komory obnovitelných zdrojů energie

publikováno: 20.06.2018


Billboardy u dálnic, pražský okruh a nový Temelín

Nový jaderný blok v Dukovanech je prý jedinou možností, jak nahradit výpadek ve výrobě elektřiny, až bude během příští dekády odstavena většina uhelných elektráren a nejpozději v roce 2035 i dukovanská jaderka. K závěru, že je to riskantní varianta s velmi nejistým koncem a navíc zbytečně drahá, se v Respektu dobral Jiří Nádoba.

Ne zcela zvládnutá technologie výstavby, nedostatek odborníků a nutnost posilovat dříve podceňované bezpečnostní prvky totiž stavby jaderných elektráren všude po světě komplikují, protahují, zásadně prodražují a někdy i předčasně ukončují. „Stát, není schopen po třech měsících odstranit billboardy u dálnice ani postavit Pražský okruh. Nemůžeme očekávat, že bude schopen postavit jadernou elektrárnu. To je iluze“, řekl nedávno bývalý ředitel ČEZu Jaroslav Míl.
 
Podle expertních výpočtů můžeme v Česku polovinu spotřeby elektřiny pokrýt z větrných turbín a fotovoltaických elektráren na střechách, fasádách nebo brownfieldech. Nejméně třetinu dodají vodní elektrárny a teplárny na biomasu společně s bioplynkami a plynovými elektrárnami. Ty společně s řízením spotřeby a ukládáním energie navíc snadno pomůžou s regulací nepravidelné, ale ne nepředvídatelné výroby větrníků a fotovoltaiky. Zbytek spotřeby bude ještě nejméně tři dekády pokrývat Temelín a malé množství elektřiny bude potřeba občas dovézt z EU. České větrné elektrárny by dokázaly vyrobit tolik elektřiny jako dva nové jaderné bloky, ale šestkrát levněji - když porovnáme podmínky poskytnuté elektrárně Hinkley Point C a v současnosti platné nastavení zelených bonusů pro větrné elektrárny.
 
Obnovitelné zdroje u nás už několik let přešlapují na místě a ve zlepšování efektivity ve spotřebě energie jsme pozadu, potvrzují opakovaně experti ze zahraničí. Stát dosud sázel pouze na nové jaderné bloky a to mi přijde riskantní. I kdyby se stát nakonec rozhodl nové jaderné bloky postavit, může za pět nebo deset let snadno zjistit, že je to nedokončitelný projekt. Tak jako naposledy u americké elektrárny Summer. Proto si myslím, že důsledný přístup ke stavbě obnovitelných zdrojů a zefektivňování spotřeby by měly mít pro stát minimálně stejnou pritoritu.
 
Štěpán Chalupa
předseda Komory obnovitelných zdrojů energie

publikováno: 11.04.2018


90´ ČT24

Ekonomické výzvy nové vlády - Priority v oblasti energetiky

K prioritám nové vlády v obolasti energetiky s ministrem průmyslu a obchodu Tomášem Hünerem a předsedou Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpánem Chalupou.
 
Sledujte zde

publikováno: 20.12.2017


ČRo Radiožurnál - Dvacet minut Radiožurnálu

Předseda Komory OZE hostem pořadu Dvacet minut Radiožurnálu

Rozhovor s předsedou Komory obnovitelných zdrojů Štěpánem Chalupou o dostavbě jaderných bloků a obnovitelných zdrojích. Moderuje Jan Moláček.
 
Poslechněte si zde

publikováno: 04.12.2017


Poleno je nejlevnější baterie

Od půlky listopadu jede celé Česko pouze na biomasu. Právě 46 dní zbývajících do konce roku symbolicky představuje očekávaný třináctiprocentní letošní podíl biomasy na spotřebě energie v tuzemsku.

Energie z biomasy má mnoho podob: od palivového dřeva, kterým topí každá čtvrtá domácnost, přes elektřinu vyráběnou v bioplynových stanicích z odpadů až po biozemní plyn, na který jezdí auta nebo se vtláčí do plynařské sítě.
 
V Česku má biomasa největší význam ve vytápění: stojí za každým pátým gigajoulem tepla. Většina toho připadá na domácnosti. Elektřiny se z biomasy vyrobí jen necelých 6 % a především z bioplynu. A i když má z čistých zdrojů Česko nejlepší podmínky pro rozvoj zejména sluneční a větrné energie – dohromady by dokázaly vyrobit přibližně polovinu současné spotřeby elektřiny – i v biomase je ještě prostor: udržitelným způsobem by se dalo využívat ještě zhruba jednou tolik.
 
V Česku se vyrábí přes 300 tisíc tun pelet ročně, dost pro 60-80 tisíc domácností. Dvě třetiny z toho se ale vyváží. A i když počet domácností topící peletami roste, je jich stále jen asi 25 tisíc. Na druhou stranu, stále asi 380 tisíc domácností topí špinavým uhlím a tak se . malá města a vesnické oblasti každý rok halí do škodlivého smogu. Vytápění na biomasu - ať už dřevem nebo v automatických kotlech na pelety – by to mohlo podstatně zlepšit. Domácnosti si o dotace na čisté vytápění můžou žádat v úspěšných kotlíkových dotacích, které vyhlašují kraje.
 
Tamtéž ale bohužel proplácí i takzvané kombinované kotle, ve kterých pak domácnosti dál topí špinavým uhlím. Výměna uhelného kotle za kombinovaný je jako výměna krabičky cigaret za krabičku cigaret light. Kraje by se proto měly zaměřit na opravdu čisté vytápění a přestat podporovat ty kotle, ve kterých jde spalovat i uhlí. Nejjednodušší a přitom levnou náhradou za uhlí jsou právě pelety. Ve spojení s automatickým kotlem zajistí bezmála tak pohodlné vytápění, jako plyn. Většímu tuzemskému využití pelet by pomohlo snížení DPH – pro stát bude takové snížení zanedbatelné, ale každá domácnost tak může mít cenově přijatelné a šetrné vytápění.
 
Další příležitostí je čistit bioplyn a používat ho v dopravě nebo všude tam, kde se používá zemní plyn. S ním je totiž vyčištěný bioplyn identický a může se proto buď stlačovat a používat do aut jako náhrada CNG, anebo vtláčet do plynařské distribuční sítě, kde nahradí zemní plyn ve vytápění, vaření nebo v průmyslu. Ve Stockholmu už takto pohání veřejnou dopravu a taxíky. Patrně zásadní objev udělali akademici v Ústavu chemických procesů: vymysleli, nechali si patentovat a nyní v provozu testují levné čištění bioplynu pomocí vodní kondenzující membrány. Biozemní plyn neboli biometan je velmi šetrný k životnímu prostředí i proto, že se k jeho výrobě často používají odpady, které jinak končí na skládkách. Na rozdíl od zemního plynu je to ale čistě domácí zdroj, který snižuje naši závislost na dovozech komodity z Ruska.
 
O biomase (včetně bioplynu) se dá také tvrdit, že je to nejstarší baterie. Jedná se o energii slunce, kterou rostliny přes vegetační období ukládají do chemické energie. Je to obnovitelný zdroj, který lze velmi dobře regulovat. V době kdy je potřeba její energie, můžeme ji uvolnit nejsnadněji jejím spálením. Díky biomase tak lze snadno regulovat výkyvy ve výrobě energie, které přináší nestabilní, ale predikovatelné větrné elektrárny a fotovoltaika. Je tedy předurčena tvořit spoluvytvářet velmi robustní systém, produkující vyvážené dodávky energie.
 
Štěpán Chalupa
předseda Komory obnovitelných zdrojů energie

publikováno: 20.11.2017


Dělení ČEZu je potřeba, ale jinak

Úvahy o rozdělení ČEZu na strategicky významnou a neperspektivní část po vzoru významných evropských utilit dávají smysl a bylo by dobře, kdyby k tomu došlo. Z toho, co jsme si o modernizaci struktury ČEZu mohli zatím přečíst, je zřejmé, že by mohla proběhnout podle úplně obrácené logiky a zcela utilitárně kvůli jednomu projektu. To je pro stát špatné.

RWE i O.En vyčlenili z majetku ty části, které slibují perspektivní byznys a zaměřují se na ně: obchod, energetické služby, provoz sítí a obnovitelné zdroje. Doly, uhelné a jaderné elektrárny se pro ně totiž stávají přítěží. Vedení ČEZu chystá něco jiného: prověřuje variantu samostatného podniku, kterému nadělí do vínku špinavé elektrárny, papírové projekty stavby nových jaderných bloků a otázku, kde stamiliardy potřebné k jejich výstavbě sehnat.
 
A naopak úspěšná divize ESCO, které má podle ředitele ČEZ Daniela Beneše “nakročeno stát se jedničkou v poskytování komplexních energetických řešení soukromým i státním subjektům ve střední Evropě” a zajistit tak nové zisky, se možná prodá. Neperspektivní část se starou energetikou by ČEZ hodil na krk státu. Dobře pro akcionáře, špatně pro stát a občany.
 
Je pravděpodobné, že ČEZ už nikdy nebude mít v energetice tak dominantní pozici jako měl až donedávna. Podíl na výrobě elektřiny mu čím dál rychleji ubírají sami její spotřebitelé. Domácnosti, soukromníci, podniky a obce, kteří si začínají elektřinu vyrábět sami v pár panelech na střeše nebo koupí podíl v bioplynce, vodní či větrné elektrárně za humny. I v nové, na decentralizaci založené energetice ale má ČEZ stejně jako další giganti své výrazné místo. Je potřeba zmodernizovat a provozovat sítě pro obousměrný přenos proudu. Stavět a udržovat infrastrukturu pro elektromobily nebo na klíč dodávat střešní fotovoltaiky i s financováním. A také se podílet na dražších obnovitelných projektech, provozovat záložní zdroje či nabízet další energetické služby. Přesně tak o to usilují konkurenti z Innogy,  E.Onu a jinde.
 
Výroba energie z obnovitelných zdrojů ve světě totiž setrvale a velmi rapidně roste: hlavně ze stále levnějších větrných a solárních elektráren. Masivně do nich investují čím dál víc asijské státy v čele s Čínou a Spojenými státy. Skoro dvě třetiny světového kapitálu do obnovitelných zdrojů proudí právě tam a už několik let po sobě. Evropská unie svou někdejší pozici lídra čisté energetiky před lety ztratila. Ambici to změnit deklaruje nové rozhodné vedení Francie. Prezident, premiér a ministr energetiky a životního prostředí společně hned po nástupu ohlásili, že do pěti let chtějí mít v zemi nové obnovitelné zdroje o výkonu 26 bloků Temelína. Především fotovoltaiku a větrné elektrárny, pro které připravili a prosadili dobré podmínky. Zároveň se má do roku 2025 snížit podíl jaderné elektřiny z dnešních asi 75 na 50 %. Francie vypne asi čtvrtinu ze svých 58 reaktorů, z nichž většina se už blíží ke konci životnosti. Do roku 2022 se mají také zavřít všechny uhelné elektrárny. To bude poměrně jednoduché, uhelné elektrárny jsou ve Francii hodně okrajový zdroj.
 
V Česku by šlo z obnovitelných zdrojů už ke konci příští dekády získávat klidně i čtvrtinu energie. Podle výpočtů prestižního Wuppertalského institutu může Česko v roce 2050 pokrýt 95 % své budoucí spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, z čehož asi desetina by pocházela z dovozu. Zbytek zajistí plynové elektrárny. Dilema o závislosti na dovozu energie aktuálně zní: buď budeme dovážet ohromná kvanta jaderného paliva z Ruska či Spojených států anebo rovnou elektřinu, ale jen desetinu spotřeby a navíc od nejbližších partnerů - z okolních států EU. Při scénáři založeném na chytrém, ale důsledném růstu obnovitelných zdrojů česká závislost dokonce nepatrně poklesne: z dnešních 43 na asi 41 %. A to díky nahrazení dovážené ropy spotřebovávané v dopravě z velké části vlastní elektřinou a díky snížení (nikoliv zvýšení) spotřeby plynu a jejího přesunu z vytápění do flexibilní výroby elektřiny.
 
To ostře kontrastuje se zbrklými úkoly Stálého výboru pro jadernou energetiku, který začal před pár měsíci zadávat Danielu Benešovi zpracování analýz. Ta o dělení ČEZu je poslední v řadě. Analýzy mají pomoct vládě vyřešit otázku, jak v Česku postavit nové bloky v době, kdy se rozestavěné projekty prodražují na násobky původních rozpočtů, protahují termíny dokončení anebo jsou odpískány ještě před dokončením. V době, kdy podíl jaderné energie ve světě setrvale klesá, stejně jako počet nově rozestavěných bloků či peníze určené do nukleárního výzkumu. Jedno zda v Evropě, Spojených státech či Asii.
 
Energetičtí stratégové, investoři a poradci v Asii, Francii, Spojených státech či jinde se mohou samozřejmě mýlit, když sázejí na budoucnost založenou na obnovitelných zdrojích a decentralizované energetice. Kdybych ale byl na místě zodpovědných politiků v tuzemsku, věřil bych spíš jim a snažil se podpořit demokratizaci energetiky a zapojení veřejnosti do výroby čisté energie i v Česku. Domácnosti i stát z toho budou profitovat. V opačném případě hrozí, že se Česko uvrtá do stamiliardových ztrát.

publikováno: 18.10.2017


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval