Tiskovky

Desítky miliard přednostně pro energetické veterány na velké solární parky?

Ministr životního prostředí Brabec má kompetenci a odpovědnost nastavit dotace nediskriminačně pro všechny a obhájit tím decentralizaci a demokratizaci energetiky.

MŽP předkládá do mezirezortu návrh, z jehož textace hrozí, že velkou většinu z cca 150 až 200 miliard v Modernizačním fondu (MdF) dostanou přednostně ČEZ, Křetínského EPH, Tykačův Sev.en a další velké elektrárenské a teplárenské společnosti. V sektoru obnovitelných zdrojů panují navíc opodstatněné obavy, že tito energetičtí veteráni použijí velmi štědré státní dotace a budou za ně stavět předražené velké fotovoltaické elektrárny a velká akumulační úložiště (baterie). Na takovéto nastavení by doplatili všichni ostatní zájemci o obnovitelné zdroje – občané, živnostníci, malé a střední firmy či obce.
 
Velkou většinu z přibližně 150 až 200 miliard v Modernizačním fondu (MdF) by měli dostat přednostně ČEZ, Křetínského EPH, Tykačův Sev.en a další velké elektrárenské a teplárenské společnosti. Vyplývá to z návrhu Obecného programového dokumentu k implementaci Modernizačního fondu, který v Programu č. 2 Nové obnovitelné zdroje energie (RES+) definuje za cílové příjemce podpory „Držitele licence pro podnikání v energetických odvětvích (výroba elektřiny)”. Výrobci elektřiny, kteří jsou zařazeni do systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, si tuto definici vykládají tak, že 100 % alokace bude určeno pouze jim.
 
Navíc, v sektoru čisté energetiky panují opodstatněné obavy, že tito energetičtí veteráni použijí velmi štědré státní dotace a budou za ně stavět předražené velké fotovoltaické elektrárny a velká akumulační úložiště (baterie). Na takovéto nastavení by doplatili všichni ostatní zájemci o obnovitelné zdroje – občané, živnostníci, malé a střední firmy či obce.
 
Takovou diskriminaci považuje Komora OZE za zcela nepřípustnou a důrazně proti ní opakovaně vystupuje.
 
„Kompetenci a odpovědnost nastavit dotace nediskriminačně pro všechny a obhájit tím decentralizaci a demokratizaci energetiky má ministr životního prostředí Richard Brabec, v tomto má naši plnou podporu.” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Informaci, že návrh programu byl již odeslán do meziresortního připomínkového řízení, Komora OZE ověřuje.
 
 
Principy spravedlivé a efektivní podpory
 
Komora OZE coby zástupce sektoru obnovitelných zdrojů proto požaduje změnit textaci tak, aby finanční podpora Programu 2 RES+ na obnovitelné zdroje byla přístupná všem typům zájemců bez rozdílu. Model přidělování investiční podpory musí splňovat tři základní principy:
 

1)    princip otevřenosti všem okruhům příjemců. Do nové obnovitelné energetiky se zapojují občané, živnostníci, malé a střední firmy či obce, a to přímo či prostřednictvím komunitní energetiky.

Okruh příjemců podpory nebude nijak omezený, tzn. o podporu bude moci zažádat každý budoucí vlastník plánovaného nového obnovitelného zdroje. 

 

2)    princip 60-60 / stát preferuje lokální výrobu z OZE a v případě fotovoltaiky instalace na budovách a okolí před výstavbou ve volné krajině.

Minimálně 60 % alokace RES+ bude rezervováno pro obnovitelné zdroje energie určené primárně pro lokální spotřebu (stát pro prvním selhání v regulaci rozvoje OZE musí podpořit především decentrální rozvoj OZE).

V případě FVE bude minimálně 60 % alokace pro FVE určeno pro zdroje, které jsou instalovány v místě lokální spotřeby či poblíž, tzn. jako součást obvodové konstrukce budovy (střecha, fasáda, balkon, přístřešek) nebo okolí (zpevněné či nevyužité plochy),
 

3)    princip dotační transparentnosti

Provádění pravidelné transparentní kontroly přiměřenosti podpory a motivačního efektu, aby bylo zcela vyloučeno poskytování nepřiměřené podpory, případně dotování projektů, které se uplatní na trhu bez podpory.

Provádění evaluace technicko-ekonomických parametrů a stanovení přiměřené výše dotace, která bude v případě využívání aukce pro velké instalace použita, jako maximální v soutěži přípustná. Monitorování technicko-ekonomických parametrů bude kontinuální, změna v případě změn na trhu. Technologicky specifické aukce, které budou použity pro velké projekty, budou vyhodnocovány na základě jediného kritéria, a to požadované dotace.
 
Podrobnější popis a zdůvodnění návrhu Komory OZE najdete ke stažení zde.
 
 
Nejdůležitější zdroj na rozvoj obnovitelných zdrojů energie
 
Modernizační fond je v oblasti obnovitelných zdrojů hlavním nástrojem budoucího rozvoje. Kritický Program 2 RES+ disponuje nejvíce prostředky (38,7 %) z Modernizačního fondu, kde je aktuálně předpokládáno rozdělení celkových prostředků ve výši 150 až 200 mld. Kč do roku 2030, ale může to být i více. Program RES+ Modernizačního fondu tak bude s očekávanou alokací cca 60 až 80 mld. zdaleka největší (a někde i jediným) podpůrným nástrojem rozvoje nových obnovitelných zdrojů v příští dekádě. Bude disponovat násobně či dokonce řádově více prostředky než ostatní programy, ze kterých je či bude možné rozvoj obnovitelných zdrojů platit (Nová zelená úsporám, operační programy, Národní plán obnovy, Fond spravedlivé transformace).
„Z Programu 2 bude možné podpořit jen takzvané nepalivové obnovitelné zdroje, solární, větrné a vodní elektrárny. Navrhujeme, aby tam byly zařazeny i zdroje na bioplyn či biomasu,” uvedl Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom.
 
 
Desítky miliard korun jen pro vyvolené – to už tu jednou bylo
 
Privilegovaný přístup k desítkám miliard z emisního obchodování už Česko jednou zažilo. V roce 2009 si ČEZ a další velké energetické společnosti prolobovaly v parlamentu formou přílepku k jinému zákonu nárok, že 40 % emisí CO2 nemusí pokrýt nákupem emisních povolenek a to za podmínky, že uspořené peníze investují do ekologických opatření. Standardně jsou výnosy z aukcí povolenek příjmem státu, který tak přišel o 70 miliard korun (2010-2019). Šokující je, že více než 85 % tzv. ekologických investic přistálo v uhelné energetice (retrofity uhelných elektráren, teplárna České Budějovice, elektrárna Ledvice).
„Tohle oboje jsme tu už jednou měli. Povolenky takzvaně zdarma, které přihrály energetickým gigantům bezpracné desítky miliard výměnou za jejich investice do ekologizace. Anebo přemrštěná podpora pro velké solární elektrárny. Další podobný skandál by mohl pověst obnovitelných zdrojů nenapravitelně poškodit,” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.

publikováno: 18.11.2020


Najít vhodné lokality, vyzkoušet technologie a spravedlivě rozdělit fondy

Vědci a podnikatelé představili první výsledky výzkumu a předpoklady rozvoje geotermální energie v Česku

V porovnání se všemi okolními státy Česko ve využívání geotermální energie výrazně zaostává. Do roku 2030 přitom lze realisticky očekávat vznik nejméně prvních pěti tepláren a deseti výtopen, což předpokládá střednís cénář Komory obnovitelných zdrojů energie. Je ale potřeba dokončit identifikace nejvhodnějších lokalit, testování použitelných technologií a především vytvořit vhodné, nediskriminační finanční programy. Shodli se na tom dnes vědci a zástupci podnikatelů, kteří na rozvoji geotermální energetiky spolupracují a představili první výsledky společného výzkumu. Nejdále jsou v přípravě v Litoměřicích.
 
 
Do roku 2030 by mohlo vzniknout deset tepláren a dvacet výtopen využívajících geotermální energie (GTE), spočítali experti Komory OZE na základě informací o využitelném potenciálu a s ohledem na limitní podmínky. Takový rozvoj by vyžadoval poměrně robustní nástroje, Komora OZE proto ve svém středním scénáři předkládá hodnoty poloviční: pět tepláren a 10 výtopen do roku 2030. [1] Společně by každý rok dodávaly 4,3 petajoulů (PJ) tepla a 350 gigawatthodin (GWh) elektřiny. Zástupci sektoru obnovitelných zdrojů však mají obavy, že na peníze z připravovaných fondů na transformaci teplárenství dosáhnou ve větší míře jen „vyvolení“ provozovatelé velkých elektráren a tepláren a to jen na již zavedené druhy obnovitelných zdrojů a potenciál geotermální energetiky zůstane nadále nevyužit.
 
 
Máme výhrady vůči rozdělování peněz na transformaci energetiky
 
„Náklady na počáteční investice do vrtů jsou vysoké, soukromý investor je sám nezvládne. Ve světě se nejlépe osvědčují granty pokrývající počáteční rizika, např. realizaci prvního hlubinného vrtu a nezbytný geologický průzkum, poté se připojuje investor, jež projekt dotáhne do funkčního energetického zdroje,” dodává Antonín Tym, manažer výzkumného centra RINGEN v Litoměřicích, kde jsou v přípravě geotermálního zdroje v Česku nejdál. V Litoměřicích je umístěn dosud nejhlubší geotermální vrt v ČR hluboký 2,1 km. [2]
 
 
Obnovitelná geotermální energie je stabilní, snadno regulovatelná a vedle vytápění a chlazení se dá využít i pro sezónní skladování tepla. Modernizační fond a Národní program obnovy, které dokončuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, jsou přesně ty typy programů, které se pro vyčištění teplárenství hodí, uvedli dnes zástupci podnikatelů v obnovitelné energetice.
 
„Stát by měl podmínky fondů nastavit tak, aby stamiliardy korun byly rozděleny spravedlivě. Majitelé velkých elektráren a tepláren by byli radši, kdyby ty peníze připadly jim. My se ale domníváme, že stát by měl k Modernizačnímu fondu přistupovat nediskriminačně, aby dotace nebyly pouze pro vyvolené,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, která spolu s Českou geotermální asociací sektor zaštiťuje.
 
Zároveň je třeba zohlednit technologickou rozvinutost jednotlivých zdrojů, geotermální energie nemůže v tomto ohledu zatím konkurovat vodní nebo solární energii.” Na financování geotermální energie by mohly jít ještě peníze z tzv. Fondu spravedlivé transformace a připravovaných operačních programů.
 
 
Vznikají nové mapy a první zkušenosti
 
„Chybí nám dostatečně podrobné a aktuální informace o vhodných lokalitách. Na rozdíl od zahraničí nám tu chybí pilotní projekty ověřující různé technologie jímání zemského tepla  v praxi a finanční programy, které by výzkumu a přípravě prvních projektů vytvořily alespoň základní podmínky,” uvedl Zdeněk Venera, ředitel České geologické služby.
 
Na aktualizaci podrobných map, které zpřesní potenciál a vhodné lokality, začal pracovat vědecký tým v rámci projektu podpořeného Technologickou agenturou ČR vloni. Podílí se na něm výzkumníci z České geologické služby, Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Komory obnovitelných zdrojů energie ve spolupráci s výzkumnou infrastrukturou RINGEN. Dokončení map je plánováno na červen 2022.
 
Výzkumem technologií a přístupů k jímání zemského tepla v různých podmínkách se zabývá výzkumné centrum RINGEN vedené Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy a jež bylo v roce 2019 vybudováno v Litoměřicích. „Potřebujeme vyzkoumat a zvolit pro Česko ty nejvhodnější kombinace technologií jímání energie v závislosti na geologických podmínkách,” doplnil Antonín Tym.
 
 
Česko je pozadu
 
Na rozdíl od všech okolních zemí však Česko dosud hlubinnou geotermální energii pro výrobu tepla ani elektřiny nevyužívá, respektive energii Země využívá pouze v její mělké podobě pomocí tepelných čerpadel. I tak je ale doposud jediným takovým zdrojem zapojeným do systému centrálního zásobování teplem teplárna Děčín.
 
Výhledově by z geotermální energie šlo v Česku získávat 1,5násobek současné celkové spotřeby tepla a čtvrtinu hrubé spotřeby elektřiny. Tolik činí tzv. technický potenciál, který předpokládá využití veškeré dostupné geotermální energie při současném respektu územních omezení, ochranných pásem a částečně i reálnou dosažitelnost potřebných teplot. Takové rozšíření nelze očekávat před rokem 2050. [3]
 
Teoretický potenciál, který uvádí veškeré teplo obsažené v horninách na celém území ČR je odhadován na úrovni 2,5 milionu petajoulů (PJ), což odpovídá víc než tisícinásobku spotřeby veškeré energie v ČR, není však reálně využitelný.
 
 
Geotermální energie
 
Geotermální energetika je založena na využívání tepelné energie zemského jádra. Malé hloubky potřebují k využití navíc tepelná čerpadla, větší hloubky pak mohou být využity přímo k produkci tepla či ke kombinované výrobě tepla a elektřiny. Potenciál geotermální energetiky ČR se pohybuje na úrovni evropského průměru, což znamená, že je poměrně značný.
 
 
 
 
Zdroje:
 
[1] Klimaticky neutrální Česko. Analýza návrhu Národního energeticko-klimatického plánu ČR (aktualizace); Komora OZE, květen 2020.
 
[2] Víc informací k projektu v Litoměřicích zde.
 
[3] Technický potenciál GTE (horní limit) je na úrovni
●      858 petajoulů (PJ) tepla, což odpovídá 145 % celkové spotřeby tepla v ČR ve 2018 (590,5 PJ; MPO 2020: Zpráva o vývoji energetiky v oblasti tepla za rok 2018)
●      17 terawatthodin (TWh) elektřiny, což odpovídá 23 % z celkové hrubé roční spotřeby elektřiny ve 2019 (73,9 TWh; Energetický regulační úřad 2020: zpráva o provozu ES za 2019)
 
 

publikováno: 27.10.2020


ČR plánuje dát jen 3 až 5 % post-kovidových fondů na obnovitelné zdroje

Komora OZE analyzuje Národní plán obnovy, který dnes schvaluje Vláda

 
Vláda dnes bude schvalovat rozdělení nejméně 182 miliard, které Česko může získat na post-covidovou obnovu ekonomiku z mimořádných fondů EU. Páteří těchto fondů mají být klimatická opatření, shodla se v létě Unie: nejméně 37 % výdajů musí podporovat klimatickou tranzici. Největším klimatickým problémem Česka je energetické využívání uhlí. Stát by proto měl prostředky směřovat do všech dostupných obnovitelných zdrojů, intenzivně do nových výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, které nahradí elektřinu z uhlí. Jenže na nové OZE vláda navrhuje alokovat pouze tři až pět procent z prostředků Národního plánu obnovy. Vyplývá to z analýzy pracovní verze vládního dokumentu, kterou provedla Komora obnovitelných zdrojů energie.
 
 
„Jestli chceme něco pro klima udělat, to první je zbavit se v energetice uhlí. Transformace energetiky vyvolá v této dekádě nejméně 320 miliard korun investic do obnovitelných zdrojů, k čemuž bude potřeba  až 118 miliard korun veřejné podpory. Evropa nám teď nabízí z mimořádných fondů nejméně 182 miliardy, Ministerstvo průmyslu a obchodu ale navrhuje do obnovitelné energetiky poslat jen pět až deset miliard, tedy tři až pět procent,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE).
 
Společně s Evropskou federací obnovitelných zdrojů (EREF) požádáme Evropskou komisi, aby prověřila, zda český Národní plán obnovy respektuje princip 37 % prostředků na klimatická opatření. Budeme rovněž sledovat, jaká část peněz bude určena pro lokální spotřebu, malé a střední podnikatele, pro obce, domácnosti, a kolik peněz přistane u velkých elektrárenských a teplárenských společností,” dodal Štěpán Chalupa.
 
 
V přepočtu emisí na počet obyvatel a stejně tak na vyrobenou jednotku HDP, patří Česko ke státům s nejvyšší uhlíkovou intenzitou v EU. [1] Energetika (především výroba elektřiny a tepla z uhlí) se podílí na 39,5 % emisí skleníkových plynů v Česku,. [2] O termínu ukončení provozu uhelných zdrojů jedná vládní tzv. Uhelná komise. „Hlavním tématem Komise je, jak zajistit dostatek elektřiny v náhradě za odstavené uhelné elektrárny. Výstavba nových obnovitelných zdrojů je přitom nejrychlejším, nejlevnějším, nejčistším, nejefektivnějším a nejbezpečnějším řešením,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů.
 
Přes 320 miliard korun nových investic budeme podle ČVUT a Komory OZE přinese rozvoj obnovitelných zdrojů tak, aby odpovídal vládnímu scénáři do roku 2030. „Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si MPO vytyčilo, je potřeba, aby průměrné roční investice byly v porovnání s rokem 2017 zhruba šestinásobné,” uvedla Michaela Valentová, vedoucí výzkumného týmu z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT). [3]
 
K vyvolání těchto investic bude potřeba veřejná podpora. Celkové její náklady pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE vypočítala na až 118 miliard korun, tedy necelých 12 miliard průměrně ročně. Ve výpočtu Komory OZE jsou navíc započítány i náklady na podporu akumulace elektřiny a tepla (celkem 26 miliard) a 10 miliard na posílení stability sítě a čisté dopravy prostřednictvím podpory výroby biometanu.
 
Odhadovaná celková alokace pro Národní plán obnovy ČR (NPO) činí nejméně 182,1 mld. korun. Jde o peníze na granty, celkem 37 % výdajů však musí podporovat klimatickou tranzici, dalších 20 % pak tu digitální. U klimatu se bude příspěvek opatření v rámci NPO k plnění cíle vypočítávat dle metodiky plynoucí z nařízení o společných ustanoveních v kohezní politice. Veškeré prostředky musí být zazávazkovány (přiděleny) do konce roku 2023 a podpořené projekty dokončeny do konce roku 2026. [4]
 
Na transformaci energetiky se zaměřuje především komponenta (kapitola) 2.3 (Transformace průmyslu a přechod na čistší zdroje energie), která je v gesci MPO a obsahuje celkem 7,66 miliard korun pro teplárenství a obnovitelné zdroje. Součástí komponenty by však měla být i podpora nových zdrojů na zemní plyn. Dalších 235 miliónů obsahuje komponenta 2.7 (Cirkulární ekonomika a recyklace a průmyslová voda). Obnovitelné zdroje mohou být součástí i komponent 2.2 a 2.5, o kterých však v pracovním materiálu, který měla Komora OZE k dispozici, dosud chyběly informace. Celkovou alokaci pro obnovitelné zdroje tak Komora OZE odhaduje na 5 až 10 miliard korun.
 
 
České plány na rozvoj OZE
 
Tempo rozvoje obnovitelných zdrojů určuje národní energeticko klimatický plán. [5] Jeho největší slabinou je přecenění výroby čistého tepla z biomasy ve velkých elektrárnách a teplárnách a naopak podcenění rozvoje zdrojů k výrobě elektřiny, opakovaně upozorňuje Komora OZE. [6] Vládní materiál předpokládá, že do konce této dekády se výroba zelené elektřiny zvedne o tři procentní body, ze 13,7 % v roce 2018 [7] na 16,9 % v roce 2030. Většímu navýšení se MPO brání a opakovaně poukazuje na vysoké náklady na veřejnou podporu. „Schválně si ta čísla pozorně porovnejte s tím, jak dnes uvažuje EU, která očekává, že v roce 2030 bude Unie spotřebovávat nejméně dvě třetiny obnovitelné elektřiny, tedy zhruba dvojnásobek, než je průměr sedmadvacítky nyní,” řekl Chalupa.
 
Zdvojnásobení české spotřeby čisté elektřiny do konce této dekády odpovídá realitě, kterou ve svých výpočtech opakovaně předkládá Komora OZE: díky rostoucímu zájmu domácností, podnikatelů i obcí vyrábět si vlastní čistou a levnější energie, ale také kvůli pokračujícímu poklesu cen čistých technologií a poklesu zájmu o fosilní paliva, který na jaře ještě urychlila koronakrize. Obnovitelné zdroje budou podle tohoto středního, opatrného scénáře v roce 2030 zajišťovat skoro tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí.
 
Zdroje
 
[1] Eurostat
[2]. Celkové emise skleníkových plynů ČR činily v roce 2018 129,39 mil. tun CO2 ekvivalentu. Druhým nejšpinavějším sektorem je doprava, která zodpovídá za 15,7 % emisí (skoro třikrát méně, než energetika). Zdroj
[3] Společná tisková zpráva; podrobná analýza
[4] Národní plán obnovy
[5] Národní energeticko klimatický plán (Vnitrostátní plán). MPO 2020
[6] Česko na cestě k uhlíkové neutralitě. Květen 2020
[7] Obnovitelné zdroje energie v roce 2019, kapitola 16 (Metodika SHARES). MPO 2020

publikováno: 12.10.2020


Všem stejným metrem a zdanit velké fotovoltaiky z 2009 a 2010

Sněmovna začíná dnes projednávat pravidla pro obnovitelné zdroje, Komora OZE důrazně upozorňuje na rizika vládního návrhu a představuje vlastní návrh.

Sněmovna dnes začíná projednávat dva energetické zákony, které určí tempo rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) a zároveň určí způsob, jakým se vypořádá s nadměrnou podporou velkých fotovoltaik. Pro sektor OZE jde o nejzásadnější legislativu této dekády. Z ekonomicko-právního rozboru vládní předlohy, který dnes Komora OZE představila, však vyplývá, že vládou navržené schéma s různě vysokými hodnotami vnitřních výnosových procent (IRR) pro různé typy OZE nezaručují státu žádné snížení nákladů na veřejnou podporu, například neumožní postihnout přeprodané projekty a vytváří nejistotu pro investory a bankovní sektor. Komora OZE proto dnes představila vlastní řešení, které je založeno na rovném přístupu ke všem subjektům v oboru (stejné IRR) a na zvýšení zdanění pro větší solární projekty z let 2009 a 2010.
 
Vládní návrhy obou zákonů [1] obsahují pravidla a mechanismy, kterými po letech stagnace stát plánuje obnovit růst obnovitelných zdrojů, což Komora OZE vítá. Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie se zároveň snaží vypořádat s případnou nepřiměřenou ziskovostí projektů OZE z minulosti. Stávající návrh vnitřních výnosových procent (IRR) je navrhován v rozdílné výši pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. Takové řešení Komora OZE dlouhodobě označuje za nespravedlivé a za velmi nebezpečný precedens. [2] „Jako zástupci podnikatelů v čisté energetice se obáváme, že navržená podoba s rozdílným IRR bude pro stát enormně administrativně a procesně náročná, nepřinese očekávané snížení nákladů a nepostihne například přeprodané projekty,” sdělil Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
 
Vládní návrh aplikuje na fotovoltaické elektrárny (FVE) IRR ve výši 6,3 %, tím se snaží řešit problém výše podpory pro FVE z let 2009 a 2010. Zásadní nevýhodou tohoto principu je zcela nejistá výše výnosu pro stát (snížení nákladů veřejné podpory), nemožnost postižení přeprodaných projektů, ale také nejistota pro investory a bankovní sektor včetně pravděpodobnosti velkého počtu soudních sporů a arbitráží.
 
Komora OZE proto po důkladných analýzách ekonomických i právních, které provedla společně s externími experty - EY (Ernst & Young), předkládá poslancům návrh, jak nezvládnutou regulaci z minulosti napravit. Navrhujeme stanovit jednotné IRR pro všechny typy zdrojů ve výši 10,6 %, přičemž navýšení IRR pro FVE musí být doprovázeno účinným zvýšením solárního odvodu pro větší FVE (s výkonem nad 30 kW). Pro FVE z roku 2009 ve výši 10 % a u FVE z roku 2010 navýšení z 10 na 20 % z výnosů z prodeje elektřiny. Toto nastavení sníží náklady na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů o 4,7 až 5,5 miliard korun ročně. Možnost tohoto řešení již byla ověřena a to včetně rozsudku Ústavního soudu ČR. Půjde o definitivní vyřešení problému nesprávného nastavení výše podpor u FVE v letech 2009 a 2010.
 
Očekáváme kritiku našeho návrhu ze strany zastánců vládního návrhu, totiž že náš návrh na jednotné IRR se odchyluje od hodnot IRR uvedených v notifikačních rozhodnutích Evropské komise. Tyto hodnoty IRR jsou však založeny na nekonzistentních a zmatečných podkladech poskytnutých Evropské komisi. Zcela zmatečná je tabulka č. 3 z notifikačního rozhodnutí SA.40171 (2015/NN), když postup stanovení hodnot IRR (viz. článek 33 výše uvedeného rozhodnutí) je v rozporu se základními ekonomickými teoriemi i jinými částmi tohoto rozhodnutí. „Evropská komise sdělila ČR, že vlastní nastavení IRR je možné, je však nezbytné je vysvětlit, což považujeme za zásadní,” doplnil Chalupa.
 
Náklady na podporu obnovitelných zdrojů činí přibližně 43 mld. Kč ročně. Zcela zásadní podíl připadá na podporu solárních elektráren, a to cca 29 mld. Kč, což představuje cca 68 % všech nákladů na podporu OZE. FVE uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 jsou hlavním problémem celého sektoru OZE z důvodu jejich nadměrné podpory. Návrh Komory OZE sníží náklady na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů o 4,7 až 5,5 miliard korun ročně.
 
Sněmovna by měla o těchto dvou klíčových energetických zákonech začít jednat v prvním čtení na současné schůzi. Komora OZE bude po představení svého návrhu nyní hledat podporu návrhu ve sněmovně. Bude zároveň sledovat, vyhodnocovat a zveřejňovat rozbory konkurenčních návrhů.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
„Doporučuji novinářům dobře sledovat, jak se parlament vypořádá s vládním návrhem i návrhy, které do sněmovny míří. Zda se stát opravdu jednou provždy vypořádá s dědictvím přemrštěné podpory velkých fotovoltaik.”
 
Blahoslav Němeček, partner EY, řekl:
„Navržení sjednocené sazby IRR pro všechny podporované technologie využívající obnovitelné zdroje v kombinaci s úpravou solárního odvodu je v mnoha ohledech správným kompromisem umožňujícím se administrativně jednoduše a s minimálními riziky pro stát historicky definitivně vypořádat se selháním regulace z období solárního boomu.”
 
 
Souvislosti a data
 
MPO plánuje, že do roku 2030 by se měl podíl čisté energie zvýšit asi o třetinu, zejména ve spotřebě tepla. Je paradoxem, že v situaci, kdy stát potřebuje co nejrychleji nahradit odstavované uhelné zdroje novými instalacemi obnovitelných zdrojů elektřiny (případný nový jaderný blok bude k dispozici nejdříve ve 2040), MPO navrhuje nepřiměřeně nízký nárůst spotřeby čisté elektřiny ze současných asi 14 % na 17 % do roku 2030. [3] Srovnej tyto hodnoty se současnou debatou mezi Evropskou komisí, Parlamentem a členskými státy o navýšení unijního klimatického cíle na nejméně 55 %, což by znamenalo navýšit spotřebu čisté elektřiny do roku 2030 na dvojnásobek, ze současných 32 na alespoň 65 %. [4]
 
Druhým paradoxem je, že MPO odmítá rozvoj OZE v situaci, kdy na něj bude mít stát dostatek prostředků z evropských zdrojů (Modernizační fond, výnosy z prodeje emisních povolenek, Just Transition Fund, nové operační programy a v neposledku až 182 miliard z fondu Nové generace (Recovery & Resilience Facility, v Česku rovněž jako Národní plán obnovy), jehož podmínky dokončuje MPO.
 
Více než 300 miliard korun nových investic přinese rozvoj čisté energetiky v ČR do 2030, spočítali experti ČVUT a Komory OZE. Stát bude mít na rozvoj OZE do roku 2030 dostatek peněz z evropských zdrojů.
 
Komora OZE ve svém středním, opatrném scénáři opakovaně předpovídá, že obnovitelné zdroje mohou do roku 2030 zajistit nejméně dvojnásobek současného objemu elektřiny a o třetinu víc čistého tepla. A to díky rostoucímu zájmu domácností, podnikatelů a obcí vyrábět si vlastní čistou a levnější energie, ale také kvůli pokračujícímu poklesu cen čistých technologií a poklesu zájmu o fosilní paliva, který na jaře ještě urychlila koronakrize. Obnovitelné zdroje by podle tohoto středního, opatrného scénáře v roce 2030 zajišťovat téměř tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí.
 
Ve 2019 větrné turbíny zajistily 15 % elektřiny v Evropě, v ČR méně než 1 % (detail). Tuzemské větrné elektrárny přitom mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE.
 
Trh se střešní fotovoltaikou se každým rokem zdvojnásobuje a nejinak to bude letos, odhadli experti Komory OZE a Cechu akumulace a fotovoltaiky. To následně potvrdily statistiky za první pololetí. Zájem o střešní soláry totiž rostl i během jarního útlumu ekonomiky (detaily zdezde).
 
Potenciál rozvoje nabízí i nové a rekostruované malé vodní elektrárny, které navíc mohou pomoci zadržet vodu v krajině.
  
 
Zdroje
 
[1] Novela zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie /sněmovní tisk 799/ a zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, /sněmovní tisk 870/
[2] Komentář Komory OZE k dubnovému projednání návrhu ve vládě
[3] Národní energeticko-klimatický plán; Analýza Komory OZE k němu
[4] Podrobnosti viz např. komentář Štěpána Chalupy pro Lidové noviny
 

publikováno: 29.09.2020


Distancujeme se od pančování solárů

Zástupci fotovoltaických montérů reagují na odhalené podvody s přeštítkováním panelů

Cech akumulace a fotovoltaiky a Komora obnovitelných zdrojů energie se distancují od podvodů při pančování fotovoltaických panelů, na které upozornila včera MF DNES.
 
„Od podvodů s přeštítkování fotovoltaických panelů se jednoznačně distancujeme, zájemce o prověřené dodavatele a montéry si dovolím odkázat na naši aplikaci, kde si každý jednoduše v seznamu solidních instalatérů najde prověřenou instalační firmu,” říká Aleš Hradecký z Cechu akumulace a fotovoltaiky (CAFT). CAFT tak reaguje na kritický článek otištěný ve včerejší MF DNES. [1]
 
CAFT v Česku zastupuje výrobce a dodavatele technologií, ale především montážní firmy, které staví malé a střední elektrárny určené na pokrytí části vlastní spotřeby. Tyto instalace se staví zejména na střechy nebo fasády, na rozdíl od velkých solárních parků stavěných v kritických letech 2009 a 2010 především na zemi a zajišťujících dodávku elektřiny do sítě za výkupní ceny.
 
„Odhalení podvodníků je výsledkem dobré novinářské práce, vítáme ji, pomůže poctivým instalátorům i těm, kdo si fotovoltaiku pořizují,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Prameny
 
[A] MF DNES 20. srpna (na webu zde)

publikováno: 21.08.2020


Fotovoltaika povinně na nové budovy?

Přišel čas zintenzivnit zapojování spotřebitelů do náhrady uhelných elektráren.

Stát v současné době intenzivně hledá náhradu za uhelné elektrárny. Velké a střední střešní fotovoltaiky se už s podporou státu dobře vyplácí. Nastal proto čas postoupit o krok dál a zavést povinnost instalovat fotovoltaiku na střechy průmyslových, kancelářských, obchodních a dalších nerezidenčních budov, domnívají se zástupci Cechu akumulace a fotovoltaiky (CAFT) a Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE). Podobně jako ve Francii, ve Vídni, v některých německých spolkových zemích a jinde.
 
 
Vedle ochrany životního prostředí a zvyšování energetické soběstačnosti přinášejí střešní fotovoltaické instalace svým provozovatelům významnou úsporu peněz za elektřinu. Díky pokračujícímu poklesu cen technologií a podpoře z evropských zdrojů se návratnost středních a velkých projektů střešních fotovoltaik pohybuje do 10 let.
 
Stát v současné době intenzivně hledá náhradu za uhelné elektrárny, které budou postupně odstavovány. Přišel proto čas zapojování spotřebitelů a jejich budov do náhrady fosilních zdrojů zintenzivnit, jsou přesvědčeni zástupci obnovitelných zdrojů. Domnívají se, že je vhodný čas zavést povinnost instalovat fotovoltaiku na střechy nových a významně rekonstruovaných průmyslových, obchodních, kancelářských a dalších nerezidenčních budov stojících v blízkosti místa spotřeby energie. Tento typ budov je totiž schopen podstatnou část vlastní spotřeby pokrýt jejich výrobou, dobře se v nich potkává křivka výroby s křivkou spotřeby”, uvedl Aleš Hradecký z Cechu akumulace a fotovoltaiky. Sluneční a větrné elektrárny jsou již nejlevnější ze všech nově stavěných zdrojů elektřiny. Povinnost by se neměla týkat rezidenčních (obytných) budov.
 
S požadavkem na povinnou instalaci fotovoltaických panelů na nově stavěné nebo podstatně rekonstruované budovy přicházejí státy, ale i jednotlivá města a regiony již několik let. Ve Francii platí povinnost pro průmyslové a obchodní areály s plochou střechy nad tisíc metrů čtverečních od roku 2015. [1] San Francisco zavedlo povinnost instalovat fotovoltaiku na střechy v roce 2016 jako první velké město v USA [2] a opatření se od letošního roku rozšířilo na celou Kalifornii. [3] Ve městě New York má od loňského roku stavitel na výběr střechu pokrýt zelení nebo fotovoltaickými panely. [4] Povinnost pro průmyslové budovy chystají uzákonit od příštího roku německé spolkové země Bavorsko a Bádensko-Württembersko. [5] Ve Vídni se povinnost z průmyslových objektů brzy rozšíří na vzdělávací a rezidenční budovy. [6]
 
 
Potenciál je obrovský, peníze jsou
 
Studie připravená experty Komory OZE pro Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí, že na současné kancelářské, průmyslové a další nerezidenční budovy v Česku lze umístit nejméně 7 600 megawattů (MW) fotovoltaických panelů. Dalších nejméně 1 200 MW na nerezidenční budovy, které budou postaveny do roku 2050. [7] To znamená, že jen tento jediný podsegment (střešní fotovoltaiky na nerezidenčních budovách) dokáže zajistit ročně zhruba 7,4 terawatthodin (TWh) elektřiny. [7] Tedy nejméně desetinu současné spotřeby.
 
„Ukazuje se, že nejvhodnější je kombinovat povinnost instalovat fotovoltaiku a dotačním programem finančně podpořit její pořízení. Toto doplnění může zásadně pomoct české energetice řešit problém budoucího nedostatku zdrojů,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE. Na rozvoj fotovoltaik pro lokální spotřebu by mělo mít Česko v následujících deseti letech dost peněz ve vznikajících operačních programech i Modernizačním fondu, které připravují ministerstva, připomíná Komora OZE.
 
V Česku bylo loni celkem nainstalováno přes 3 400 fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu přes 25 MW. Letos je na základě průběžných dat od montážních firem i distribučních firem očekáván nárůst na asi dvojnásobek. V porovnání s podobně velkým Rakouskem, to je však stále asi desetkrát méně. Násobně více fotovoltaických elektráren se na střechy instaluje i v Maďarsku nebo Polsku.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Doba velké energetiky je ta tam, přišla chvíle na decentralizované obnovitelné zdroje pro lokální spotřebu. Je proto čas zintenzivnit rozvoj samovýroby elektřiny. Na fotovoltaiky pro vlastní či lokální spotřebu bude mít stát k dispozici každý rok několik miliard z fondů EU a emisních povolenek.”
 
Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, řekl:
 
„V případě rodinných domů dobře fungují motivace a jsem přesvědčen, že když stát konečně zavede součtové místo zastaralého fázového měření, bude to dokonale fungovat. V případě průmyslových, obchodních, kancelářských a dalších nerezidenčních budov ale nejlépe zafunguje kombinace regulace a motivace.”
 
 
Prameny
[1] Francie
[2] San Francisco
[3] Kalifornie
[4] New York City
[5] Bavorsko
[6] Vídeň
[7] Potenciál využití obnovitelných zdrojů energie v budovách. Komora obnovitelných zdrojů energie pro Ministerstvo průmyslu a obchodu (2018)

publikováno: 13.08.2020


Biometan nahradí 40 % zemního plynu v dopravě



Biometan nahradí v roce 2030 až 40 % zemního plynu používaného ve státech EU v sektoru dopravy. Celkové emise skleníkových plynů z dopravy poháněné plynem se tak sníží o 55 %, doprovázené až 1 milionem nových pracovních míst [1]a roční úsporou při nákupu pohonných hmot více než 115 miliard korun (4,5 miliardy EUR)*. Vyplývá to z nové studie o současném stavu a potenciálu využití biometanu v dopravě, kterou vydala Asociace pro vozidla na zemní plyn a bioplyn (NGVA) a Evropská bioplynová asociace (EBA). [2]
 
 
Biometan je plyn vyrobený z obnovitelných zdrojů. Využívá se mimo jiné jako palivo v dopravě (bioCNG a bioLNG). V Evropské unii se biometan podílí 17 % (přibližně 22 terawatthodin; TWh) na celkovém objemu tankovaného plynu v dopravě. Ve srovnání s konvenčními palivy tím dochází k úspoře emisí CO2 ve výši 35 %, uvádí zmíněná studie. [2] Podle provedené analýzy [3] je biometan palivo, které má jedny z nejnižších dopadů na životní prostředí a proto má v budoucí dekarbonizaci energetiky nezastupitelné místo.
 
Podle výpočtů EBA a NGVA by v EU v roce 2030 mohlo být distribuováno 117 TWh biometanu jako paliva pro dopravu. To představuje 40 % celkové spotřeby flotily vozidel na plyn, která bude v roce 2030 čítat 13 milionů vozidel, předpokládá studie. [2] Pro srovnání: celková spotřeba zemního plynu v Česku za uplynulý rok činila 91 TWh. [4]
 
Biometan vyrobený z odpadů v bioplynové stanici řeší nakládání s bioodpady obcí a měst, který proměňuje na obnovitelnou energii a čisté palivo pro dopravu. Díky lokální produkci se tak podílí na cirkulární ekonomice a šetří emise jak v místě výroby, tak na silnicích.
 
Z roční produkce 100 tisíc tun bioodpadu v Praze lze v biometanové stanici vyrobit biometan o objemu 7,8 milionů m3, který poskytne až 78 gigawatthodin (GWh) energie. Dost pro celoroční provoz celého vozového parku Pražských služeb (čítajícího 147 osobních a 573 nákladních vozidel) a pohon 63 městských autobusů.
 
Sdružení CZ Biom, které zastřešuje zhruba tři čtvrtiny všech provozovatelů zemědělských a odpadářských bioplynových stanic v ČR, sdílí cíl podpořit rozvoj využití tohoto obnovitelného zdroje. V červnu se proto stal členem EBA a rozšířil tak svou spolupráci na mezinárodní úrovni.
 
 
Základní fakta a čísla o sektoru
 
Biometan je plnohodnotná, obnovitelná náhrada zemního plynu. Může být uplatněn všude, kde se používá zemní plyn, včetně dopravy.
 
Celkový počet biometanových stanic v EU se za poslední dva roky zvýšil o 51 % z 483 (v roce 2018) na 729 (v roce 2020) zařízení. Nejvyšší počet má Německo (232), Francie (131) a Velká Británie (80). [5]
 
Na rozdíl především od západních států EU je v Česku využití biometanu prozatím v plenkách. Do plynařské distribuční sítě dodává od loňského roku jediná bioplynová stanice v Rapotíně. Malým lokálním výrobcem je ČOV v České lípě a ústecká BPS Všebořice výstavbu technologie čištění bioplynu na biometan připravuje. Větší rozvoj výroby biometanu může přinést novela Zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou začala minulý týden projednávat Poslanecká sněmovna.
 
Biometan se v dopravě čerpá na stejných čerpacích zařízení jako běžné CNG a LNG a stávající vozidla na fosilní CNG a LNG je mohou bez jakékoliv úpravy nebo obavy o bezpečnost a spolehlivost používat. K rozvoji využívání biometanu tak stačí pouze rozšířit síť stávajících čerpacích stanic poskytujících zemní plyn. V současné době jezdí po Evropě přibližně 1,3 milionů vozů na plyn. [6] Rychle rostoucí síť čerpacích stanic na plyn v současnosti v zemích EU čítá 3 840 stanic CNG a 280 plnících jednotek LNG. V České republice to je 208 čerpacích stanic na CNG.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Využití biometanu v dopravě je jedním ze stěžejních pilířů její dekarbonizace. Společně s elektřinou z obnovitelných zdrojů v dopravě si určitě zaslouží podporu.”
 
 
Martin Schwarz, vedoucí sekce biometan z CZ Biom, řekl:
 
„Světové automobilky aktuálně nabízejí bezmála 200 různých modelů sériově vyráběných vozidel na bioCNG. Za nedlouho k nim přibude také Škoda Scala.”
 
„Na bioCNG vsází také Praha, která realizuje koncept cirkulárního využití biologicky rozložitelných odpadů v bioplynové stanici. Vyrobený biometan chce využít v autobusech městské hromadné dopravy a svozových vozidlech Pražských služeb. Projekt municipální bioplynové stanice je v Evropě běžným “chytrým řešením” větších měst, které využitím biometanu v dopravě snižují v metropoli emise dusíku a prachových částic a zároveň snižují emise skleníkových plynů využíváním metanu z rozkládajícího se odpadu.”
 
 
Zdroje:
 
*Studie počítá s cenami paliv na 100 km: 3,31 EUR CNG (1,06 EUR na kg); 3,13 EUR BEV (domácí nabíjení, 0,22 EUR na kWh), 4,35 EUR (rychlonabíjení, 0,30 EUR na kWh); 4,22 EUR nafta (1,13 EUR na litr); 5,72 EUR benzín (1,21 EUR na litr).
 
[1] Gas for Climate 2019 ‘Job creation by scaling up renewable gas in Europe’
 
[2] Full press release “The European Green Deal In the Fast Lane with Biomethane in Transport”
Leaflet “The European Green Deal In the Fast Lane with Biomethane in Transport”
 
[3] LCA Study of Vehicles Running on NGV and bioNGV
 
[4] Sdělení ERÚ z 15. června (vyšlo ve sbírce listin 24. června)
 
[5] g-mobility: Driving Circular Economy in Transport
 
[6] The ‘European Biomethane Map 2020’ shows a 51% increase of biomethane plants in Europe in two years
 
 
 
 
 
 

publikováno: 25.06.2020


2040: třetina elektřiny z větru

Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to z právě zveřejněné studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE.

Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích (z hlediska ochrany přírody a krajiny) či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. To jsou hlavní závěry dnes zveřejněné studie potenciálu větrné energie. [1]
 
„Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné jako jsou v jižní polovině Německa, když porovnáme větrnost i charakter krajiny. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam,” řekl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, který studii zpracoval.
 
 
Větrné hobby alias nepodpora ze strany státu
 
Kolik to nakonec bude, závisí především na přístupu státu. „Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která sdružuje provozovatele větrných elektráren.

Podle zkušeností firem, které větrné elektrárny připravují, se negativní přístup ministerstev promítá do rozhodování na všech nižších úrovních: některé krajské úřady v rámci svých Zásad územního rozvoje větrnou energetiku prakticky vyloučily. Úředníkům na městských úřadech, kteří zodpovídají za vydávání povolení k výstavbě, zase chybí podpora a tak se bojí přistupovat k oboru pozitivně a procesy často natahují a zbytečně komplikují. „Je to začarovaný kruh: premiér nebo ministr řekne, že tu moc nefouká, hejtmanství je paušálně na svém území odmítne a starostové, kteří jinak nejsou zpravidla proti, nemají zájem o konflikt. Úředník se bojí vydat kladné rozhodnutí, ale protože nemá objektivní důvod proces ukončit, tak ho všemožně natahuje,” řekla Michaela Lužová z firmy W.E.B, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už 18 let připravuje a několik větrných elektráren i provozuje. „Z praxe víme, že větrné podmínky máme i v Česku slušné, opakovaně nám to potvrzují i výpočty akademiků,” dodala Lužová.
 
 
Sázka na jednu kartu se může vymstít

„Větrné elektrárny jsou jakýsi symbol moderních obnovitelných zdrojů – jsou nejviditelnější a spolu s fotovoltaikou mají skoro všude na světě obrovský potenciál. U nás je ale stále podceňujeme. Stát by měl domácí obnovitelné zdroje považovat za svou hlavní prioritu a jejich budoucímu rozvoji věnovat hlavní úsilí. Nyní mám pocit, že kvůli všemožné podpoře jádra na to nemá energii,” dodává Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Argument o zdražování elektřiny díky obnovitelným zdrojům dávno neplatí. Jednak jsou už vůbec tím nejlevnějším zdrojem elektřiny ze všech a jednak náklady na podporu jejich rozvoje nemůžou mít ze zákona na cenu elektřiny žádný vliv. „Stát může náklady na stavbu větrných elektráren zaplatit z prodeje emisních povolenek i z miliard korun, na které si můžeme sáhnout z evropských peněz pod Zelenou dohodou,” dodal Chalupa.
 
 
Místní komunitní větrné elektrárny
 
Z rozvoje větrné energetiky mohou velmi dobře těžit i obce a jejich obyvatele. Větrná elektrárna je totiž vždy společenským a finančním přínosem pro obce v okolí a jejich občany. V rámci tzv. komunitních projektů obce spolu s občany a soukromými podnikateli velmi efektivně staví a provozují místní obnovitelné zdroje. Takové projekty přinášejí jejich větší akceptaci veřejností díky jejímu přímému zapojení a vedou k demokratizaci energetiky. Vedle finančních zisků pro všechny zapojené partnery tento typ projektů přináší i další benefity: důraz na udržitelné využívání zdrojů, energetickou nezávislost a rozvoj obcí díky novým příjmům. Z toho důvodu s rozvojem počítá evropská i připravovaná tuzemská legislativa.
 
V zahraničí jsou komunitní projekty velmi využívány pro rozvoj OZE již od počátku obnovitelných zdrojů energie. Komora OZE i ekologické organizace podporují zavedení podmínek, které napomohou jejich rozvoji. „V Belgii, Německu, Británii i jinde existují tisíce, možná desetitisíce obnovitelných zdrojů spoluvlastněných obcemi, podnikateli a občany,” dodal Štěpán Chalupa.


Porovnání s Evropou a české plány
 
● Roční spotřeba elektřiny ČR v roce 2019 činila 61,1 TWh a ve větrných elektrárnách bylo loni vyrobeno 0,7 TWh elektřiny, což odpovídá jednomu procentu spotřeby. [2]
 
● V zemích Evropské unie zajistily větrné elektrárny loni v průměru 15 % spotřeby. Vnitrozemské Rakousko pokrývá větrnými elektrárnami 13 % spotřeby. Nejvyšší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko (48 %) následované Irskem (33 %) a Portugalskem (27 %). [3]
 
● Vládní plán na rozvoj obnovitelných zdrojů, takzvaný Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, předpokládá do roku 2030 nárůst instalovaného výkonu o 600 megawattů (MW), což by v přepočtu na dnešní spotřebu elektřiny v ČR znamenalo nárůst na přibližně 2,9 procenta spotřebované elektřiny. [4]
 
● V Evropě má Česko podobné větrné podmínky i charakter krajiny jako jižní polovina Německa (zahrnuje Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Durynsko, Hesensko, Porýní-Falc, Sársko).
 

Kontakty
 
● David Hanslian, Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR, hanslian@ufa.cas.cz
 
● Michaela Lužová,michaela.luzova@windenergie.at
 
● Michal Janeček, předseda ČSVE, predseda@csve.cz
 
● Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz
 
● Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz
 
 
Prameny
 
[1] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020

Konzervativní scénář: při mírné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 6,2 TWh ročně (800 VtE, výkon 2,5 GW).

Optimistický scénář: při silné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 18,8 TWh ročně (1400 VtE, výkon 7 GW).
 
[2] Čtvrtletní zpráva o provozu elektrodistribuční sítě (4. čtvrtletí 2019). Energetický regulační úřad
 
[3] Wind Energy in Europe in 2019: hlavní čísla, podrobná studie. Wind Europe
 
[4] Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Ministerstvo průmyslu a obchodu.

V roce 2030 předpokládá hrubou spotřebu elektřiny z větru 1,8 TWh (přepočet z terajoulů: Komora OZE).
 

publikováno: 16.06.2020


Visegrad at a crossroads

Renewable associations assessing National Energy Climate Plans before the Energy Council meeting next week

Visegrad countries are still lacking ambition to bet on renewables, but they are no longer a unified block opposing renewable energy and progressive climate policies. Recently, first new pioneering private initiatives and national policies boosted modest renewables growth in Central Europe. This is the main conclusion of todays presented analysis of National Energy and Climate Plans (NECPs) that were prepared by renewable energy business representatives and experts from Visegrad countries and Austria. NECPs will be discussed next week by energy ministers from EU member states.
 
 
Even if Visegrad countries are still lacking ambition to bet on renewables, they are no longer a unified block opposing renewable energy and progressive climate policies. This is one of the main conclusions from renewable energy business representatives from Central Europe made today on their virtual press conference where critical analysis of National Energy and Climate Plans (NECPs) [1] and results of first successful initiatives and policies were presented. According to todays presented findings, there is a partial shift from the main conclusion established by the group a year ago in Prague, when Visegrad+ for Renewable Energy (V+RE) platform had been established. [2]
 
“Fact that this once unity is slowly but clearly falling apart is a very good news for all. From academics and other experts we have learned that Visegrad countries have a great potential for massive renewable energy expansion and now we can see some first signals that these countries want to be part of the European renewable mainstream,” Dirk Hendricks, secretary general, European Renewable Energies Federation (EREF) said.
 
Energy ministers are meeting by videoconference next Monday 15 June.
 
Share of renewables in Visegrad countries has been stagnating in recent years, while on average in the EU we could see constant increase of new renewable installations [3]. “My feeling is that while most of Europe understood well that renewables are the future because they help to protect the climate and because they are cheaper and cheaper, leaders in Central Europe presented renewable development more as a homework they got from Brussels. This is slowly changing now,” Ada Amon, senior policy expert in E3G, said.
  
But recently, many renewable technologies are experiencing a huge interest among companies and households. Successful programs such as Green Savings Programme in Czechia or Green for households in Slovakia would not be a reality without concrete energy and climate policies and also appropriate funding facilitated by these clear goals. The photovoltaics growth to 1.5 GW in the last two years in Poland wouldn’t be possible without favorable regulatory framework. And - last but not least - selling corporate PPAs project started by initiative independent on the Government by Polish Wind Energy Association recently, aims to support additional but gigantic 3.2 gigawatts of wind and photovoltaic capacities by 2030.
 
“In recent years we can see some successful pioneering initiatives and policies becoming a reality and citizens are eager to engage. But what we essentially lack in all the Visegrad, are the comprehensive and ambitious government policies. Great pioneer instruments that we see in some of the countries are too fragmental to deliver the necessary shift in power sector, unfortunately,” Dirk Hendricks said.
 
 „It is probably too early for such a conclusion, but in Visegrad countries we see some similarities with Austria 15 or 20 years ago, when from their political leaders we used to hear that “there is not wind blowing and the sun is shining little in Austria”. With their wind cooperatives, solar energy exploitation and small scale biomass district heating systems aiming for 100% renewable electricity by 2030, we see Austria among renewable champions”, Ada Amon, senior policy expert in E3G, said.
 


Do the homework but nothing more
 
 
The renewable energy targets set in the NECPs of Visegrad countries are considerably lower than the EU-wide target of 32% renewables share on energy consumption by 2030. Polish NECP indicates 21-23% renewables by 2030, Czechia 22%, Hungary 21% and Slovakia 19.2%. Austria on the other hand seeks 46-50% renewable energy regardless of the sector and 100% of renewable electricity.
 
 
Austria
 
The finalisation and submission of the Austrian NECP was “administered” by the transitional government, and it lacks the necessary ambition to meet the aspired targets regarding the reduction of greenhouse-gas emissions and the development of renewable energy sources. [4]
 
“We trust that the update of the NECP will follow , the program of the new government, which is even more determined than the NECP. According to that, Austria shall be climate-neutral as of 2040,” Christoph Wagner, president of Austrian Renewable Energy Association EEÖ said.
 
 
The Czech Republic's NECP settled on 22% share of renewables on energy consumption in 2030, failing to aim for at least 23% that was recommended by the European Commission's assessment. On the one hand, the plan puts a very large emphasis on solid biomass combustion in district heating despite uncertain supply of sustainable biomass in the next decade due to the bark beetle and drought. On the other hand, the plan is wasting the renewable electricity sector potential, especially wind and photovoltaic. [5] Development of renewables between 2021 and 2030 according to the governmental plan will bring total investments of 12.8 billions EUR as calculated in a recent study by Czech Technical University in Prague [6].
 
"According to the governmental plan, there will be 600 megawatts of new wind turbines added during the next decade. This is at least three times less than our medium scenario expects. Austria with its similar wind conditions, population density and energy infrastructure is making this every two-three years”, Štěpán Chalupa, Chairman of the Czech Renewable Energy Chamber, said.
 
 
The Hungarian NECP’s forecast of 15% increase in primary energy consumption between 2017 and 2030 seems detached from the reality of climate change and declining population. This unlikely assumption of growing primary energy consumption makes it more difficult to achieve a higher ratio of renewable sources. This can explain the unambitious 21% renewable energy target by 2030. The NECP proposes a one-sided expansion of photovoltaics and artificial discouragement of wind energy in spite of its technical potential and competitiveness. [7]
 
For real positive changes it would be crucial to involve geographers, natural and social scientists tightly into the energy planning processes. The last decades‘ mere technical approach proved its untenability contributing to the climate disaster and global ecological crisis”, Béla Munkácsy said
 
 
Poland can go through energy transition faster and cheaper than stated in the National Energy and Climate Plan. The industry, which is responsible for one third of the country’s annual energy consumption, can be the key decarbonisation driver. Poland’s industry, international and domestic, is growing more and more aware of the advantages the renewable energy brings. Onshore wind is currently the cheapest new energy generation source in Poland and PV costs are also decreasing and becoming more and more attractive. With the yearly electricity consumption of 60 TWh industry in Poland is becoming concerned first with the increasing energy prices posing huge risk to their business competitiveness but also the reputational burden of high carbon footprint of  their products. [8]
 
“Over the years we repeated to ourselves and to the world that we cannot afford to develop renewables. Now we can say, we cannot afford not to invest in RES,” the long-standing PGE Strategic Director Ms. Monika Morawiecka said. PGE Group is the largest energy company in Poland. PGE OE (Renewables) is a member of Polish Wind Energy Association (PWEA).
 
 
Slovakia’s ambition to achieve 19.2% of RES in final energy consumption by 2030, as declared in the NECP, is based on flawed assumptions regarding the trajectory of final energy consumption and fails to take into account the technical and economic potential of some renewable technologies. Realistic adjustments of this denominator together with more ambitious yet achievable goals in wind and solar electricity, battery and hydrogen-based electrical mobility (sector of transport) can lead to an overall share of 25.6% renewables by 2030. [9]
 
“Renewable energy technologies, especially wind and photovoltaics, have already became cost competitive with conventional energy sources. Instead of relying on its high share of nuclear energy Slovakia should perceive this unique opportunity and make real plans to support the development of these climate-positive energy sources coupled with electrical mobility,” stated Ján Karaba, director of SAPI, the leading association of renewable energy in Slovakia.
 
 
 
Contacts
 
●      Brussels: Ada Amon, senior policy expert, E3G, ada.amon@e3g.org,
●      Brussels: Dirk Hendricks, secretary general, European Renewable Energies Federation, dirk.hendricks@eref-europe.org, +32 473 221 564
 
●      Austria: Johannes Schmidl: johannes.schmidl@erneuerbare-energie.at
●      Czechia: Štěpán Chalupa, Chairman, Czech Renewable Energy Chamber, stepan.chalupa@komoraoze.cz, +420 603 420 387
●      Hungary: Béla Munkácsy: munkacsy@energiaklub.hu, +36 20 2399162
●      Poland: Irena Gajewska Communication Manager, Polish Wind Energy Association, i.gajewska@psew.pl, +48 695 286 998
●      Slovakia: Ján Karaba, jan.karaba@sapi.sk, +421 902 287 397
 
●      Martin Mikeska, Press & Communications Manager, Czech Renewable Energy Chamber, martin.mikeska@komoraoze.cz, +420 603 780 670
 
 
Sources
 
[1] Renewables in National Energy and Climate Plans of Visegrad countries. Challenging the low ambition. June 2020
[2] Visegrad+ for Renewable Energy (V+RE), a platform of renewable energy associations from Visegrad Group countries and Austria has been established in Prague in May 2019 to gather representatives of the renewable industries and challenge the low level of ambition in the energy transition in the region. Members of the platform include Czech Renewable Energy Chamber (CZ), Energiaklub (HU), Polish Wind Energy Association (PL), Slovak Association of Photovoltaic and Renewable Energy Industry (SK), Austrian Renewable Energy Association (AT) and E3G.
[3] Eurostat SHARES
[4] Analysis of National Energy and Climate Plan Austria – NECP Evaluation Paper
[5] Česko na cestě k uhlíkové neutralitě
[6] Investment needs for 2030 energy and climate targets in Czechia. January 2020
[7] Magyarország Nemzeti Energia-és Klíma Tervének értékelésea fenntartható energiagazdálkodás nézőpontjából
[8] Analiza „Krajowego planu na rzecz energii i klimatu na lata 2021-2030” z dnia 30 grudnia 2019r.
[9] Slovak analysis will be presented on 24. 6. 2020 during a seminar in Bratislava.

publikováno: 10.06.2020


Čisté technologie a tři čtvrtě bilionu eur páteří ekonomické obnovy EU

Komora OZE vyzývá vládu ke zvýšení úsilí v rozvoji obnovitelných zdrojů

Celkem 750 miliard eur má být během příštích dvou let investováno na podporu evropské ekonomiky zasažené pandemií COVID-19, vyplývá z návrhu Next Generation EU, balíku opatření na zotavení ekonomiky. Přibližně dvě třetiny z toho mají jít na masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, energetické efektivity, čisté mobility a „čistého” vodíku a dalších opatření ve státech rozhodnutých podpořit principy Zelené dohody a digitalizace. Vyplývá to z návrhu, který začala včera odpoledne zveřejňovat Evropské komise. [1] Česko se sice své izolované pozice odmítače Zelené dohody zbavilo, jeho přístup ale zůstává velmi rezervovaný a spíš formální. Hrozí tak, že o možnost získat desítky až stovky miliard korun pro obnovu ekonomiky i energetiky přijdeme, upozorňuje Komora obnovitelných zdrojů energie a důrazně vyzývá vládu k přehodnocení postoje.
 
 
Česko se formálně zbavilo své izolované pozice odmítače Zelené dohody, když se k ní minulý týden vláda oficiálním dopisem přihlásila. ČR však ve svém dopise požaduje „oddělit diskusi o přípravě podpůrných opatření na oživení ekonomiky od diskuse o navyšování klimaticko-energetických cílů k roku 2030”. To však nedává příliš smysl, důraz na zvyšování ambicí k roku 2030 v rozvoji čistých technologií je jedním z principů Zelené dohody a nyní de fakto i podmínkou pro získání dalších peněz.
 
„Oživení ekonomiky neznamená návrat ke stavu před krizí, ale skok vpřed”
 
Z návrhu uniklého před týdnem je patrné, že v oblasti čisté energetiky Evropská komise členským státům nově nabízí, že zaplatí polovinu nákladů na rozvoj obnovitelných zdrojů a dále, že nehledě na finanční podpory pro OZE dostupné v jednotlivých členských státech vypíše vlastní, celoevropské podpory: během dvou let na celkem 15 gigawattů. [2]
 
„Jde o naprosto bezprecedentní příležitost pro naši ekonomiku i energetiku,” komentuje návrh Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE. „Vyzýváme proto vládu, aby této historické příležitosti využila pro spolufinancování rozvoje nových instalací obnovitelných zdrojů. Vlažný přístup a pasivita není v zájmu občanů ČR.” Komora OZE proto vyzývá vládu, aby začala vystupovat aktivně a zvýšila ambice. Konkrétně by vláda měla:
 
●      jednoznačně podpořit navýšení cíle snížit emise skleníkových plynů do 2030 z aktuálních 40 % ve srovnání s r. 1990 na 50 až 55 %, jak navrhuje Komise,
 
●      jednoznačně podpořit navýšení cíle podílu OZE na hrubé spotřebě energie EU v r. 2030 z aktuálních 32 % na 40 % a zároveň navýšit vlastní příspěvek k tomuto cíli z aktuálních 22 % na nejméně 24,4 % (hrubé spotřeby energie v roce 2030), což odpovídá střednímu scénáři rozvoje čisté energetiky, jak ho propočítali experti Komory OZE pro Ministerstvo průmyslu a obchodu,
 
●      navýšit cíl energetické efektivity z dnešních 32,5 % na nejméně 35 % k r. 2030,
 
●      urychlit přípravy nových podpůrných schémat pro obnovitelné zdroje platné v Česku od roku 2021 (novela Zákona o podporovaných zdrojích energie),
 
●      zajistit rychlejší povolovací procesy, aby rozvoj čisté energetiky nezůstal jen na papíře.
 
„V opačném případě hrozí, že stovky miliard eur si rozeberou členské státy, které příležitost pochopily,” doplnil Štěpán Chalupa.
 
 
Celkové náklady na veřejnou podporu pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE již dříve vypočítala na maximálně 118 miliard korun, tedy necelých 12 miliard průměrně ročně. Komora OZE zároveň již dříve upozornila, že informace o podpoře ve výši jednoho bilionu jsou matoucí a nepřesné a požádala novináře, aby tuto informaci MPO nepřebírali. [3]
 
 
Next Generation EU
 
 
První část návrhu Next Generation EU (dříve také jako Green Deal Recovery Package) byla představena včera odpoledne společně s upraveným návrhem víceletého rozpočtového rámce (MFF) EU. Next Generation EU obsahuje především 560 miliard eur finanční podpory na investice a reformy na ekologickou a digitální transformaci a posílení odolnosti ekonomik jednotlivých států. Návrh předpokládá distribuci přes granty až 310 miliard eur a úvěry v objemu až 250 miliard eur. Jde o prostředky určené k napumpování do unijní ekonomiky během dvou let, do roku 2022. Páteří balíčku jsou principy a opatření známé ze Zelené dohody zveřejněné loni v prosinci. Podrobnosti balíčku a částky určené pro jednotlivá odvětví by měla Komise oznámit během dneška.
 
Návrhy MFF i Next Generation EU bude následně projednávat evropský parlament a souhlasit s ním musí všechny členské státy. Kolem balíku opatření i peněz jsou očekávána náročná vyjednávání.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, dále řekl:
 
„Česko se k Zelené dohodě hlásí zatím chladně, váhání však není vůbec na místě. Komise potvrdila své odhodlání oživit padlou ekonomiku s využitím čistých technologií a dává na to členským státům obrovský balík peněz. Česko si nemůže dovolit chodit kolem horké kaše a opět koukat, jak nám ujíždí vlak s příležitostí na oživení ekonomiky a modernizaci energetiky větším rozvojem obnovitelných zdrojů. Jinak na ty peníze nedosáhneme a rozdělí si je ostatní státy.”
 
 
Jan Habart, místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Zdá se, že Česko zatím nechápe přesně význam Zelené dohody, která má především za úkol co nejrychleji snížit produkci skleníkových plynů, stát se lídrem v čistých technologiích a postavit tak evropskou ekonomiku na nohy. Nepochopení či váhání ale může mít fatální následky pro tuzemskou ekonomiku i energetiku.“
 
 
Kontakty
 
●      Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,
603 420 387
 
●      Jan Habart, místopředseda Komory OZE, habart@komoraoze.cz, 603 273 672
 
●      Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
Zdroje
 
[1] První detaily zde
 
[2] V oblasti obnovitelných zdrojů energie uniklý návrh plánu předpokládá vypsání celoevropských aukcí na celkem 15 gigawattů nového výkonu obnovitelných zdrojů v celkové hodnotě 25 miliard eur, což podle údajů Komise představuje přibližně čtvrtinu trhu. Dále je plánována pomoc národním státům a jejich systémům veřejné finanční podpory pro rozvoj OZE: ke každému euru vloženému národním státem přidá Komise další.
 
[3] Podrobnosti viz tisková zpráva Komory OZE.

publikováno: 28.05.2020


Více než 300 miliard korun investic přinese rozvoj čisté energetiky v ČR do 2030

Nová analýza investičních toků v čisté energetice

Celkem 327,5 miliard korun přinesou investice pro dosažení cíle rozvoje obnovitelných zdrojů, který stanovilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, spočítali experti ČVUT a Komory obnovitelných zdrojů energie. K vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory, spočítala Komora obnovitelných zdrojů energie. Klíčový bude zejména Modernizační Fond, jehož podmínky právě dokončuje Ministerstvo životního prostředí.
 
První z analýz se zabývá skutečnými investicemi do obnovitelných zdrojů energie (OZE) v roce 2017. Výpočet zahrnuje jak „malé” obnovitelné zdroje určené pro výrobu energie v budovách, tak zdroje určené pro dodávku elektřiny a tepla do sítě, tzv. „velké” zdroje. Podle zjištění ČVUT bylo v roce 2017 do obnovitelných zdrojů v Česku investováno celkem přibližně 5,1 miliard korun. [1]
 
„Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si MPO vytyčilo, je potřeba, aby se průměrné roční investice v porovnání s rokem 2017 zhruba zšestinásobily,” uvedla Michaela Valentová, vedoucí výzkumného týmu z elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického (ČVUT).
 
Druhá analýza totiž počítala potřebné investiční náklady na rozvoj OZE do roku 2030 tak, jak předpokládá poslední verze tzv. Vnitrostátního plánu, kterou v lednu předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Plán předpokládá zvýšení hrubé spotřeby čisté energie do roku 2030 na 22 % (ze současných zhruba 16 %). [2] Celkové náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů mezi lety 2021 a 2030 podle výpočtů studie představují 327,5 miliard korun (tedy zhruba 32,8 miliard ročně). [3] Tato částka zahrnuje:
 
●      141,6 miliardu korun pro zdroje na výrobu tepla. Zhruba polovina (51 %) z toho připadá na rozvoj biomasových zdrojů, 24 % na sektor tepelných čerpadel. Zbytek jsou investice do solárních kolektorů a bioplynových a geotermálních zdrojů.
 
●      135,7 miliard pro zdroje na výrobu elektřiny. Největší část připadá na investice do fotovoltaiky (64 %) a větrných elektráren (21 %). Zbytek představují investice do bioplynových, biomasových, malých vodních a geotermálních elektráren.
 
●      50,3 miliard pro zdroje na výrobu biometanu.
 
Součástí obou analýz je i vyčíslení investic do zvyšování energetické efektivity a úspor v budovách. „Podpora úspor energie a rozvoje OZE by měly jít ruku v ruce,” uvedl Jaroslav Knápek z ČVUT, který na výzkumu rovněž pracoval.
 
 
Podle Komory OZE, která se na přípravě dnes zveřejněných analýz podílela, je zásadní slabinou Vnitrostátního plánu zbytečně nízká ambice, přílišný důraz na spalování biomasy ve velkých elektrárnách a naopak hrubé podcenění větrné a solární energetiky. [4]

„Jde o nevyužitou příležitost a zbytečný risk, že lesní biomasa bude neudržitelně drancována. Spočítali jsme, že Vnitrostátní plán nechá ležet ladem asi 1 400 megawattů větrných turbín a 3 300 MW fotovoltaik, mám-li uvést jen dvě největší disproporce. Přitom fotovoltaické a větrné elektrárny jsou dnes nejlevnější ze všech nově stavěných zdrojů elektřiny,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
 
 
7 miliard korun veřejné podpory ročně
 
Komora OZE již dříve přinesla výpočet, na kolik by přišel rozvoj OZE podle scénáře navrženého Evropskou komisí, na veřejné finanční podpoře. „Po přepočtu na to, s kolika obnovitelnými zdroji počítá na konci dekády ministr Havlíček (v roce 2030 spotřebovávat 22 % čisté energie; pozn. redakce), vychází částka potřebné veřejné podpory na přibližně sedm miliard ročně,” zakončil Chalupa.
 
 
Kontakty
  
●      Michaela Valentová, vedoucí výzkum. projektu Climate Investment Capacity na FEL ČVUT, michaela.valentova@fel.cvut.cz, 603 209 535
●      Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,603 420 387
●      Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
Zdroje
 
[1] Obě analýzy, tedy Mapa klimaticko-energetických investic ČR a Investiční potřeba pro naplnění klimaticko-energetických cílů k roku 2030 v ČR, jsou ke stažení zde včetně shrnutí v anglickém jazyce. Obě zprávy byly připraveny v rámci projektu Climate Investment Capacity podpořeného Evropskou klimatickou iniciativou německého Spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti.
 
[2] Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Dostupný zde.
 
[3] Kalkulované investiční náklady zahrnují náklady na technologii i výstavbu zdroje. Výpočet byl proveden v cenách roku 2019 upravených pro každý rok indexem očekávaného vývoje ceny (náklady na technologie i výstavbu zvlášť). Ceny technologií určených pro dodávku do sítě neobsahují DPH, kdežto ceny pro domácnosti DPH zahrnují.
U zdrojů vyrábějících teplo i elektřinu byly náklady přiřazeny jednotlivým pod-sektorům podle jejich investiční náročnosti z celkové ceny.
Druhy OZE jsou řazeny podle velikosti potřebných investic od nejvyšších po nejnižší. Rozdíl 0,1 mld korun v součtu je výsledkem zaokrouhlování.
 
[4] Detaily kritiky vládního Plánu ze strany Komory OZE viz naše dřívější analýzy dostupné zde

publikováno: 19.05.2020


Další a další iniciativy považují zelené technologie za páteř ekonomické obnovy

Za Česko se ke Green Recovery Alliance zatím připojila Komora OZE

Kvůli perspektivnějším pracovním místům a podnikatelským příležitostem po celém světě vznikají další a další iniciativy požadující obnovu ekonomiky na základě především čistých technologií. Mezi signatáři výzev jsou i Itálie, Španělsko a Francie, státy nejhůře zasažené šířením koronaviru, ale také Polsko nebo pobaltské státy. Česko zatím mlčí a to i přes to, že je významným světovým výrobcem pro biomasu, vodní elektrárny, tepelná čerpadla, chytrá řízení a mnoho součástek pro všechny druhy obnovitelných zdrojů.
 
„Zelená dohoda pro Evropu je se svým multibiliónovým rozpočtem zcela mimořádná příležitost, jak využít současné krize k modernizaci českého průmyslu a energetiky. Dvě mouchy jednou ranou, jak s říká,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE). „Vláda by při obnově padlé ekonomiky měla vsadit na obory s vysokou přidanou hodnotou a perspektivní budoucností”, dodal Chalupa.
 
 
Státy nejhůř zasažené COVID-19 požadují silnější Zelenou dohodu
 
Ve světě vzniká množství iniciativ požadujících obnovu ekonomiky na půdorysu čistých technologií. Argumentují novými pracovními místy a příležitostmi pro podnikatele s větší perspektivou, než nabízí obory využívající uhlíkatá paliva, zejména uhlí a ropu. Podpora čistých technologií pomůže svět chránit před dopady klimatické krize, která s nástupem koronavirové pandemie přirozeně nezmizela.
 
V Evropě je patrně nejvýznamnější iniciativou Green Recovery Alliance, jejímuž vzniku předcházelo společné prohlášení ministrů dvanácti států EU, které požadují, aby Zelená dohoda byla páteří unijních opatření na obnovu ekonomiky zasažené v reakci na opatření proti šíření koronaviru. Mezi signatáři je i Itálie, Španělsko a Francie, jejichž ekonomiky byly pandemickou krizí nejvíc zasaženy. Státy se shodují, že pandemická krize je unikátní příležitostí, jak přestavět ekonomiku na lépe odolnou dalším globálním krizím, které téměř jistě přijdou.
 
U vzniku Aliance stál francouzský europoslanec a předseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu, Pascal Canfin. Vznik aliance byl ohlášen v Evropském parlamentu 14. dubna [1] a ke dnešku sdružuje stovky politiků, korporátů, podnikatelských asociací, odborářských svazů, nevládních organizací a think-tanků. Mezi nejvýznamnější členy patří například ENEL (největší italská elektrárenská společnost), INGKA Group (provozuje obchody IKEA) nebo Unilever (jeden z největších výrobců potravin a výrobků pro péči o tělo a o domácnost na světě). Minulý týden se k alianci přidala padesátka šéfů finančních institucí jako například AXA, Allianz, BNP Paribas nebo Santander [2].
 
S podobným prohlášením přišla minulý týden Institutional Investor Group on Climate Change (IIGCC) sdružující více než 230 vlastníků a správců aktiv v hodnotě víc než 30 bilionů eur. Mezi členy IIGCC patří největší globální a evropští institucionální investoři a investiční správci (správci aktiv). [3]
 
Jiná široká koalice tvořená ministry Polska, Řecka, Španělska, Rakouska, Lucemburska a tří pobaltských států se ve společném dopise obrátila na eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona a eurokomisařku pro energetiku Kadri Simson s požadavkem na vytvoření společné unijní politiky, která by podpořila rozvoj průmyslu pro obnovitelné zdroje. [4]
 
Kolem Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA) se vytvořila Coalition for Action, jež sdružuje stovku společností podnikajících v obnovitelných zdrojích. [5] S prohlášením o klíčové úloze větrné energetiky přišla i Světová větrná asociace (GWEC) spolu s desítkami společnostmi podnikajícími v oboru. [6]
 
 
Trh s deseti miliony zákazníků zatím mlčí
 
Čeští ministři zatím mezi signatáři evropských iniciativ chybí. A to i přes to, že do výroby pro čistou energetiku jsou v Česku zapojeny stovky firem, často mají i vlastní vývoj a dodávají finální produkt, který umožňuje vysokou přidanou hodnotu. „Průmyslová výroba na sebe váže projekční činnosti, instalace, údržbu a servis, to všechno jsou perspektivní pracovní místa i příležitosti pro podnikatele v regionech. Domácí trh má o obnovitelné zdroje zájem, takže podpora těchto podnikatelů je zároveň výbornou příležitostí pro přebudování energetiky, velké i té malé, na úrovni domácností,” vyjmenovává důvody, proč by stát měl svůj zájem zacílit na firmy vyrábějící či podnikající v obnovitelných zdrojích, Štěpán Chalupa.
 
V centru zájmu vlády mají být ty obory, které jednak generují vysokou přidanou hodnotu a jednak je po jejich produktech poptávka dnes a dá se očekávat, že poroste. Mělo by jít zároveň o obory, ve kterých je Česko silné. „Jde o tři klíčová kritéria, která když se v některém sektoru protnou, tak je to ta nejlepší příprava ekonomiky, její odolnosti na další globální krize, které téměř jistě přijdou”, uvedl Chalupa.
 
„Někteří a podle mě správně, uvádějí, že je to případ biomedicíny. Já jsem přesvědčen, že je to určitě případ i obnovitelných zdrojů,” uvedl Chalupa.Česko totiž patří mezi světovou špičku ve vývoji a výrobě biomasových tepláren, vodních elektráren, tepelných čerpadel, solárních kolektorů, řídících systémů a regulací pro fotovoltaické systémy nebo domácích kotlů na biomasu. Jde o finální produkty, které umožňují vysokou přidanou hodnotu. „Silní jsme i ve výrobě klíčových součástek pro větrné elektrárny, ale v tomto segmentu nám už vlak finálního výrobku ujel”, uvedl Chalupa.
 
 
Kontakty
 
●      Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,603 420 387
●      Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Zdroje
 
[1] podrobnosti například zde
 
[2] podrobnosti zde
 
[3] detaily o prohlášení IIGCC viz zde
 
[4] informaci přinesla evropská větrná asociace WindEurope
 
[5] detaily o prohlášení Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje viz zde
 
[6] detaily o prohlášení světové větrné asociace viz zde
 

publikováno: 11.05.2020


Rozvoj čisté energetiky na obzoru?

Komora OZE komentuje návrh zásadní novely, který včera projednala vláda.

Komora OZE vítá nová rámcová pravidla, která přinesou rozvoj čisté energetiky konečně i v Česku. Obává se ale dopadu nerovného přístupu k současným provozovatelům, který podkopává důvěru zájemců o budoucí projekty v čisté energetice. Stát by měl mít rovný přístup ke všem druhům OZE.
 
 
Podnikatelé v obnovitelných zdrojích dlouhodobě podporují a vítají ambici novely: znovunastartovat růst čisté energetiky. Projednaná novela totiž definuje, jakým způsobem budou od roku 2021 podpořeny nové projekty obnovitelných zdrojů. Aktuální návrh počítá s uplatněním provozní podpory formou aukčního či zeleného bonusu. Smyslem tohoto mechanismu je zajištění maximální efektivity vložených prostředků státní podpory. Návrh dále předpokládá, že vláda každý rok bude určovat objem nových projektů, pro které bude připravena podpora. Zástupci Komory OZE přivítali rovněž návrh definice a pravidel provozování takzvaných obnovitelných společenství (komunitní energetika).
 
„Česko je významným světovým výrobcem biomasových tepláren, vodních elektráren, tepelných čerpadel nebo chytrého řízení. Další firmy vyvíjejí a vyrábějí komponenty pro větrné elektrárny či fotovoltaiky. Průmyslová výroba na sebe váže projekční činnosti, instalace, údržbu a servis, to všechno jsou perspektivní pracovní místa i příležitosti pro podnikatele v regionech. Vláda těmto firmám chytře a v pravý čas otevírá i český trh.” uvedl Jan Habart, místopředseda Komory OZE.
 
Návrh zákona zavádí také finanční podporu biometanu. Ta umožní stávajícím bioplynovým stanicím vyrábět z bioplynu nejen elektřinu a teplo, ale také obnovitelný “zemní plyn” a přispět tak k dekarbonizaci plynárenství.
 
 
Nebezpečný precedens do budoucna
  
Druhým zásadním bodem návrhu novely je způsob, jakým bude posuzována přiměřenost zisku (finanční podpory) stávajících OZE, které byly uvedeny do provozu v letech 2006 až 2015. Návrh novely předpokládá, že pro posouzení přiměřenosti finanční podpory výrobců čisté energie by mělo být využito porovnání jejich ziskovosti s hodnotou maximální možné ziskovosti, tzv. vnitřního výnosového procenta investic (zkratka IRR), která je uvedeno v návrhu novely. Ten přináší pro různé technologie OZE různé sazby IRR v rozmezí 6,3 a 10,6 %. Není mi jasná logika návrhu, ale je to velmi nebezpečný precedens pro budoucí rozvoj obnovitelných zdrojů, který vláda touto novelou chce rozjet. My zastupujeme všechny druhy obnovitelných zdrojů a tak jsme logicky proti nerovnému přístupu, který je i v rozporu s použitou metodikou. Správný přístup je měřit všem stejným metrem,” uvedl dál Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů.
 
Novela může být jednou hodnocena jako důležitý milník v rozvoji obnovitelných zdrojů v ČR. „Velmi důležitý krok, který potřebujeme k modernizaci energetiky a rozvoji obnovitelných zdrojů. Zcela ale záleží, zda vláda bude mít o rozvoj čisté energetiky opravdu zájem a zjednoduší a sjednotí administrativní procesy, kterými obnovitelné zdroji musejí projít a zadruhé, narovná přístup k jednotlivým druhům čisté energetiky. To bude zásadní, aby se nestalo, že formálně sice splní svůj díl odpovědnosti vůči společné energetické politice EU, ale v praxi se nestane nic nebo téměř nic,” dodal Štěpán Chalupa.
 
 
Kontakty
 
●      Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
●      Jan Habart, místopředseda Komory OZE, habart@biom.cz, 603 273 672
●      Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 

publikováno: 28.04.2020


Netavme zvony na kanony

Vláda má jeden z nejlepších nástrojů k překonání ekonomické krize už k dispozici

Komora OZE vyzývá MŽP a MPO, aby nejen zachovalo, ale i posílilo úspěšné programy na podporu energetických úspor a obnovitelných zdrojů ve firmách (OPPIK), obcích (OPŽP) a domácnostech (Nová zelená úsporám). Zájem o instalace obnovitelných zdrojů totiž roste na historická maxima, ukázaly čerstvé statistiky z klíčových dotačních programů. V letech bude trend pokračovat a sílit, odhaduje Komora OZE. Během prvního kvartálu 2020 trh s obnovitelnými zdroji narostl o 4 až 6 miliard korun, vypočítali experti Komory OZE.
 
 
Zájem o instalace obnovitelných zdrojů mezi domácnostmi i podnikateli roste, ukázaly čerstvé statistiky tří klíčových dotačních programů, které má Komora OZE k dispozici. [1] V Nové zelené úsporám (NZÚ) bylo na projekty obnovitelných zdrojů během prvního čtvrtletí 2020 podáno celkem 2 013 žádostí za 211 milionů korun. Zájem o střešní fotovoltaiky se během letošního března dokonce vyhoupl na historické maximum. [2] Tradičně obrovský zájem bývá i o kotlíkové dotace, které rozdělují krajské úřady.
 
Podobně enormní zájem je o fotovoltaiku i mezi podnikateli: po třech měsících od otevření nové výzvy pro žádosti v rámci OP PIK, je zde převis poptávky (vyjádřený objemem poptávaných dotačních peněz) za asi čtvrt miliardy korun. A to i přes to, že výzva je určena pouze středně velkým projektům, menší podnikatelé na otevření výzvy totiž stále čekají. [3]
 
 
Čtyři až šest miliard nových investic za první tři měsíce
 
Během prvního kvartálu 2020 požádaly domácnosti, firmy a obce o dotace na obnovitelné zdroje v celkové výši přibližně 1,2 miliard korun, vypočítala Komora obnovitelných zdrojů energie. [1] „Každá koruna dotačních peněz vyvolá investici dalších tří až pěti korun z vlastní kapsy domácností nebo podnikatelů. Pákovým efektem tedy došlo jen během prvního kvartálu k vytvoření budoucích investic za zhruba čtyři až šest miliard a to je cesta jak chytře vyjít z krize a postavit ekonomiku na nohy prostřednictvím zrychlení modernizace.” vypočítává Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie
  
„Zájem o nové střešní fotovoltaiky byl během března a první půlky dubna vzhledem k situaci spojené s koronavirem překvapivě slušný, bude zajímavé sledovat vývoj dál,” uvádí Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky. Cech v Česku zastupuje sektor malých a středních fotovoltaik a sdružuje téměř všechny výrobní, obchodní a montážní firmy. „Domácnosti a podnikatelé hledají možnosti, jak by uspořili v těžších dobách, které očekávají. Ministr Brabec před víkendem avizoval posílení programu a ministr Havlíček plánuje otevřít další výzvy a dosypat další peníze v září. To jsou velmi dobré zprávy,” doplnil Hradecký.
 
 
Miliardu pro domácnosti na kotlíkové dotace
 
„Navrhneme státu, aby přilil alespoň miliardu korun na kotlíkové dotace pro domácnosti, o které je obrovský zájem a které jsou vždycky hned vyčerpány a dále, aby snížil DPH na pelety,” uvedl Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom. „Pokud se lidé teď masivně rozhodli investovat do vlastních zdrojů, jde o naprosto ojedinělou příležitost, jak zbavit český venkov uhelných čoudilů,” doplnil Habart.
 
 
Zaměřeno na regiony a za pár dní je hotovo
 
Výměny uhelných kotlů i instalace dalších obnovitelných zdrojů v domácnostech se týkají především rodinných domů. Tedy okrajů a okolí měst, ale zejména menších sídel v regionech, kde fungují jako spolehlivá a perspektivní pracovní příležitost. Další pracovní místa váže projektová příprava a servis, které opět provádějí místní firmy. O těchto investičních pobídkách se rozhoduje navíc velmi rychle. Příprava projektu, podání žádosti a schválení žádosti se dá stihnout během několika týdnů, například Nová Zelená úsporám schvaluje žádosti do tří týdnů. Samotná montáž trvá několik málo dnů, následně majitel předkládá doklady o realizaci a úřad vyplácí rychle dotaci na účet majitele domu. „Vláda má jeden z nejlepších a nejrychlejších protikrizových nástrojů hotový, stačí jen dosypávat peníze a průběžně upravovat pravidla. Naprosto zásadní je, že na nástroje na rozvoj čisté energetiky může během celé začínající dekády a to hned z několika nástrojů Evropské unie, zejména Zelené dohody, inkasovat stovky miliard korun,” zakončil Štěpán Chalupa.
 
 
Kontakty
●      Jan Habart, předseda CZ Biom, habart@biom.cz, 603 273 672
●      Aleš Hradecký, předseda CAFT, hradecky@caft.cz, 602 534 684
●      Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,603 420 387
●      Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
  
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Prameny
 
[1] Porovnávána byla data za Novou Zelenou úsporám (NZÚ) určenou domácnostem, Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) určený podnikatelům a Operační program životní prostředí (OP ŽP) určený především obcím.
 
[2] V prvním čtvrtletí 2020 bylo v Nové zelené úsporám (NZÚ) na projekty obnovitelných zdrojů podáno 2 013 žádostí za 211 milionů korun. Za březen 2020 bylo podáno celkem 472 žádostí o dotaci na fotovoltaiku, ať už samostatnou, nebo v kombinaci s další obnovitelnou technologií či akumulací do vody nebo baterií. Zdroj: statistiky Nové zelené úsporám (MŽP)
 
[3] V pořadí 3. výzva na fotovoltaiku v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) byla vypsána 13. ledna a přijímá žádosti do 31. srpna. Výzva má k dispozici k rozdělení 500 miliónů korun. Už v polovině března však byla alokace vyčerpána a program přijímá další žádosti takzvaně do zásobníku. A to i přes to, že výzva je omezena jen na středně velké projekty. K 13. dubnu bylo evidováno celkem 118 žádostí o celkem 762 miliónů, tedy převis o asi čtvrt miliardy. Zdroj: API
 
 

publikováno: 21.04.2020


Montérům se hlásí další a další domácnosti a firmy se zájmem o fotovoltaiku, i v době pandemické krize

Dotace pomáhají udržet výdaje domácností i firem, což se v době pandemické krize státu hodí dvojnásob. Státní fond životního prostředí dnes navíc zveřejnil úpravu podmínek, která domácnostem čerpání dotace ve složité době zrychlí.

Několik stovek fotovoltaických elektráren nainstalovaly montážní firmy na střechy rodinných domů během prvního letošního kvartálu. Další desítky středně velkých elektráren vznikly na střechách firem. Domácnostem i firmám se vyplatí vyrábět si v nich čistou elektřinu pro pokrytí vlastní spotřeby. Zájemci o nové instalace přibývají dokonce i během posledních týdnů, vyplývá z aktuálního průzkumu Komory obnovitelných zdroje energie a Cechu akumulace a fotovoltaiky mezi montážními firmami.
 
„Trvalý zájem o tyto elektrárny z řad domácností i firem potvrzují stále přibývající žádosti o nové dotace ze strany MŽP a MPO i v době pandemické krize. Dobře nastavený systém podpory pro nové FVE a bateriové systémy je obzvláště nyní přínosem pro rozvoj ekonomiky,“ uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovolatiky (CAFT).
 
Domácnosti se navíc dnes dočkaly další dobré zprávy. Státní fond životního prostředí (SFŽP), který dotace z Nové zelené úsporám administruje, dnes zveřejnil důležitou dočasnou úpravu dotačních podmínek, která rodinám usnadní čerpat dotaci v situaci, kdy je elektrárna dokončena a připojena k síti, ale distribuční společnost nestíhá vystavit potvrzení o připojení k síti. [1]
 
„Oceňujeme přístup obou ministerstev i Státního fondu, kteří ponechali dotační programy na fotovoltaiku otevřené a teď navíc operativně upravily podmínky pro vyplácení dotací domácnostem. Tyto programy opakovaně vykazují velký zájem veřejnosti o obnovitelné zdroje, což se v době, kdy podniky i domácnosti tlumí své nákupy a investice, bude státu hodit dvojnásob,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Každá nově investovaná koruna z dotačního programu totiž na sebe váže další tří až pětinásobnou investici od soukromých investorů, firem či domácností. Tyto investice se státu vracejí v podobě stabilních či nových pracovních míst, zvýšených odvodů za DPH nebo příspěvků na sociální a zdravotní pojištění.
 
 
Výrazné úspory za energie
 
Pro rodiny přináší FVE doplněná o baterie nebo tepelná čerpadla výraznou úsporu nákladů na provoz domácností.
 
„V současnosti jsme nuceni kvůli pandemii pracovat z domova a proto máme zvýšené náklady. Doma totiž vaříme několikrát za den jídlo pro celou rodinu, pečeme, ohříváme vodu na mytí rukou a sprchování, pereme, děti i rodiče celý den pracují na počítačích. Díky nové elektrárně tak v současnosti mnohem intenzivněji než kdy jindy, pokrýváme většinu spotřeby elektrické energie ze solárních panelů,“ říká Radek Orság majitel domácí střešní fotovoltaiky z Brna a místopředseda CAFT.
 
„Tepelné čerpadlo v kombinaci s fotovoltaikou dokáže výrazně pokrýt náklady na energii na vytápění a ohřev teplé vody. Pokud má domácnost vedle fotovoltaiky i baterii na ukládání přebytků energie vyrobené během dne, tak dovede pokrýt spotřebu i večer a v noci, což ještě zvětšuje úspory pro naši domácnost. Díky tomu, že naše rodina používá elektromobil, máme prakticky zdarma i „benzín“. Díky solární energii tak šetříme i za dopravu,“ dodává Orság.
 
 
Smysluplná pomoc v těžké době
 
Z potvrzeného zájmu od členů CAFT o přípravu nových projektů na instalace střešních fotovoltaik jednoznačně vyplývá, že české domácnosti stále více hledají možnosti, jak uspořit za energie. „Tento trend může v blízké době v důsledku pandemické a ekonomické krize, která zvyšuje náklady za energie v domácnostech, sílit,” předpokládá Hradecký.
 
Také zájem podnikatelů a firem o nové fotovoltaiky pokračuje. Potvrzuje to týdenní nárůst podaných žádostí do výzvy v OP PIK během posledních týdnů, ukazují  statistiky MPO.
  
Praktický každý týden nám naši členové potvrzují, že je firemní zákazníci kontaktují s požadavky na přípravu dalších projektů v rámci současné třetí výzvy pro systémy s či bez akumulace. Oceňujeme, že MPO s ohledem na téměř vyčerpanou alokaci zvažuje dodatečné navýšení prostředků v této běžící výzvě,“ dodává Hradecký.
 
Díky investicím do nově realizovaných fotovoltaik s podporou OPPIK tak firmy nejen uspoří za elektrickou energii, ale také díky bateriím získají i ochranu proti nečekaným výpadkům elektřiny ze sítě. Nové elektrárny tak snižují firmám náklady na provoz a posilují bezpečnost svých provozů. Střešní fotovoltaika tak pomáhá zejména v době krize firmám k lepšímu uplatnění na trhu.
 
 
Největší brzdou je fázové měření, český unikát
 
Za vůbec největší „brzdu“ dalšího rozvoje fotovoltaik pro vlastní či lokální spotřebu zástupci sektoru považují požadavek distribučních společnosti na tzv. vyhodnocení dodávek solární elektřiny po jednotlivých fázích do sítě. Na rozdíl od ostatních zemí EU, kde se standardně používá součtové měření, se v Česku používá měření takzvané fázové. Zákazníci v Česku tak jsou nuceni investovat často do méně efektivních a dražších asymetrických střídačů, aby se se záludnostmi fázového měření vypořádali. Povinné fázové měření snižuje návratnost fotovoltaických projektů. Je naopak výhodné pro distributory i obchodníky s elektřinou.
 
 
Kontakty
 
●      Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, hradecky@caft. cz, 602 534 684
●      Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
●      Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
Prameny:
 
[1] Viz web Státního fondu životního prostředí (až úplně dole)
 

publikováno: 31.03.2020


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval