Tiskovky

Biometan nahradí 40 % zemního plynu v dopravě



Biometan nahradí v roce 2030 až 40 % zemního plynu používaného ve státech EU v sektoru dopravy. Celkové emise skleníkových plynů z dopravy poháněné plynem se tak sníží o 55 %, doprovázené až 1 milionem nových pracovních míst [1]a roční úsporou při nákupu pohonných hmot více než 115 miliard korun (4,5 miliardy EUR)*. Vyplývá to z nové studie o současném stavu a potenciálu využití biometanu v dopravě, kterou vydala Asociace pro vozidla na zemní plyn a bioplyn (NGVA) a Evropská bioplynová asociace (EBA). [2]
 
 
Biometan je plyn vyrobený z obnovitelných zdrojů. Využívá se mimo jiné jako palivo v dopravě (bioCNG a bioLNG). V Evropské unii se biometan podílí 17 % (přibližně 22 terawatthodin; TWh) na celkovém objemu tankovaného plynu v dopravě. Ve srovnání s konvenčními palivy tím dochází k úspoře emisí CO2 ve výši 35 %, uvádí zmíněná studie. [2] Podle provedené analýzy [3] je biometan palivo, které má jedny z nejnižších dopadů na životní prostředí a proto má v budoucí dekarbonizaci energetiky nezastupitelné místo.
 
Podle výpočtů EBA a NGVA by v EU v roce 2030 mohlo být distribuováno 117 TWh biometanu jako paliva pro dopravu. To představuje 40 % celkové spotřeby flotily vozidel na plyn, která bude v roce 2030 čítat 13 milionů vozidel, předpokládá studie. [2] Pro srovnání: celková spotřeba zemního plynu v Česku za uplynulý rok činila 91 TWh. [4]
 
Biometan vyrobený z odpadů v bioplynové stanici řeší nakládání s bioodpady obcí a měst, který proměňuje na obnovitelnou energii a čisté palivo pro dopravu. Díky lokální produkci se tak podílí na cirkulární ekonomice a šetří emise jak v místě výroby, tak na silnicích.
 
Z roční produkce 100 tisíc tun bioodpadu v Praze lze v biometanové stanici vyrobit biometan o objemu 7,8 milionů m3, který poskytne až 78 gigawatthodin (GWh) energie. Dost pro celoroční provoz celého vozového parku Pražských služeb (čítajícího 147 osobních a 573 nákladních vozidel) a pohon 63 městských autobusů.
 
Sdružení CZ Biom, které zastřešuje zhruba tři čtvrtiny všech provozovatelů zemědělských a odpadářských bioplynových stanic v ČR, sdílí cíl podpořit rozvoj využití tohoto obnovitelného zdroje. V červnu se proto stal členem EBA a rozšířil tak svou spolupráci na mezinárodní úrovni.
 
 
Základní fakta a čísla o sektoru
 
Biometan je plnohodnotná, obnovitelná náhrada zemního plynu. Může být uplatněn všude, kde se používá zemní plyn, včetně dopravy.
 
Celkový počet biometanových stanic v EU se za poslední dva roky zvýšil o 51 % z 483 (v roce 2018) na 729 (v roce 2020) zařízení. Nejvyšší počet má Německo (232), Francie (131) a Velká Británie (80). [5]
 
Na rozdíl především od západních států EU je v Česku využití biometanu prozatím v plenkách. Do plynařské distribuční sítě dodává od loňského roku jediná bioplynová stanice v Rapotíně. Malým lokálním výrobcem je ČOV v České lípě a ústecká BPS Všebořice výstavbu technologie čištění bioplynu na biometan připravuje. Větší rozvoj výroby biometanu může přinést novela Zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou začala minulý týden projednávat Poslanecká sněmovna.
 
Biometan se v dopravě čerpá na stejných čerpacích zařízení jako běžné CNG a LNG a stávající vozidla na fosilní CNG a LNG je mohou bez jakékoliv úpravy nebo obavy o bezpečnost a spolehlivost používat. K rozvoji využívání biometanu tak stačí pouze rozšířit síť stávajících čerpacích stanic poskytujících zemní plyn. V současné době jezdí po Evropě přibližně 1,3 milionů vozů na plyn. [6] Rychle rostoucí síť čerpacích stanic na plyn v současnosti v zemích EU čítá 3 840 stanic CNG a 280 plnících jednotek LNG. V České republice to je 208 čerpacích stanic na CNG.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Využití biometanu v dopravě je jedním ze stěžejních pilířů její dekarbonizace. Společně s elektřinou z obnovitelných zdrojů v dopravě si určitě zaslouží podporu.”
 
 
Martin Schwarz, vedoucí sekce biometan z CZ Biom, řekl:
 
„Světové automobilky aktuálně nabízejí bezmála 200 různých modelů sériově vyráběných vozidel na bioCNG. Za nedlouho k nim přibude také Škoda Scala.”
 
„Na bioCNG vsází také Praha, která realizuje koncept cirkulárního využití biologicky rozložitelných odpadů v bioplynové stanici. Vyrobený biometan chce využít v autobusech městské hromadné dopravy a svozových vozidlech Pražských služeb. Projekt municipální bioplynové stanice je v Evropě běžným “chytrým řešením” větších měst, které využitím biometanu v dopravě snižují v metropoli emise dusíku a prachových částic a zároveň snižují emise skleníkových plynů využíváním metanu z rozkládajícího se odpadu.”
 
 
Zdroje:
 
*Studie počítá s cenami paliv na 100 km: 3,31 EUR CNG (1,06 EUR na kg); 3,13 EUR BEV (domácí nabíjení, 0,22 EUR na kWh), 4,35 EUR (rychlonabíjení, 0,30 EUR na kWh); 4,22 EUR nafta (1,13 EUR na litr); 5,72 EUR benzín (1,21 EUR na litr).
 
[1] Gas for Climate 2019 ‘Job creation by scaling up renewable gas in Europe’
 
[2] Full press release “The European Green Deal In the Fast Lane with Biomethane in Transport”
Leaflet “The European Green Deal In the Fast Lane with Biomethane in Transport”
 
[3] LCA Study of Vehicles Running on NGV and bioNGV
 
[4] Sdělení ERÚ z 15. června (vyšlo ve sbírce listin 24. června)
 
[5] g-mobility: Driving Circular Economy in Transport
 
[6] The ‘European Biomethane Map 2020’ shows a 51% increase of biomethane plants in Europe in two years
 
 
 
 
 
 

publikováno: 25.06.2020


2040: třetina elektřiny z větru

Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to z právě zveřejněné studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE.

Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích (z hlediska ochrany přírody a krajiny) či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. To jsou hlavní závěry dnes zveřejněné studie potenciálu větrné energie. [1]
 
„Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné jako jsou v jižní polovině Německa, když porovnáme větrnost i charakter krajiny. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam,” řekl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, který studii zpracoval.
 
 
Větrné hobby alias nepodpora ze strany státu
 
Kolik to nakonec bude, závisí především na přístupu státu. „Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která sdružuje provozovatele větrných elektráren.

Podle zkušeností firem, které větrné elektrárny připravují, se negativní přístup ministerstev promítá do rozhodování na všech nižších úrovních: některé krajské úřady v rámci svých Zásad územního rozvoje větrnou energetiku prakticky vyloučily. Úředníkům na městských úřadech, kteří zodpovídají za vydávání povolení k výstavbě, zase chybí podpora a tak se bojí přistupovat k oboru pozitivně a procesy často natahují a zbytečně komplikují. „Je to začarovaný kruh: premiér nebo ministr řekne, že tu moc nefouká, hejtmanství je paušálně na svém území odmítne a starostové, kteří jinak nejsou zpravidla proti, nemají zájem o konflikt. Úředník se bojí vydat kladné rozhodnutí, ale protože nemá objektivní důvod proces ukončit, tak ho všemožně natahuje,” řekla Michaela Lužová z firmy W.E.B, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už 18 let připravuje a několik větrných elektráren i provozuje. „Z praxe víme, že větrné podmínky máme i v Česku slušné, opakovaně nám to potvrzují i výpočty akademiků,” dodala Lužová.
 
 
Sázka na jednu kartu se může vymstít

„Větrné elektrárny jsou jakýsi symbol moderních obnovitelných zdrojů – jsou nejviditelnější a spolu s fotovoltaikou mají skoro všude na světě obrovský potenciál. U nás je ale stále podceňujeme. Stát by měl domácí obnovitelné zdroje považovat za svou hlavní prioritu a jejich budoucímu rozvoji věnovat hlavní úsilí. Nyní mám pocit, že kvůli všemožné podpoře jádra na to nemá energii,” dodává Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Argument o zdražování elektřiny díky obnovitelným zdrojům dávno neplatí. Jednak jsou už vůbec tím nejlevnějším zdrojem elektřiny ze všech a jednak náklady na podporu jejich rozvoje nemůžou mít ze zákona na cenu elektřiny žádný vliv. „Stát může náklady na stavbu větrných elektráren zaplatit z prodeje emisních povolenek i z miliard korun, na které si můžeme sáhnout z evropských peněz pod Zelenou dohodou,” dodal Chalupa.
 
 
Místní komunitní větrné elektrárny
 
Z rozvoje větrné energetiky mohou velmi dobře těžit i obce a jejich obyvatele. Větrná elektrárna je totiž vždy společenským a finančním přínosem pro obce v okolí a jejich občany. V rámci tzv. komunitních projektů obce spolu s občany a soukromými podnikateli velmi efektivně staví a provozují místní obnovitelné zdroje. Takové projekty přinášejí jejich větší akceptaci veřejností díky jejímu přímému zapojení a vedou k demokratizaci energetiky. Vedle finančních zisků pro všechny zapojené partnery tento typ projektů přináší i další benefity: důraz na udržitelné využívání zdrojů, energetickou nezávislost a rozvoj obcí díky novým příjmům. Z toho důvodu s rozvojem počítá evropská i připravovaná tuzemská legislativa.
 
V zahraničí jsou komunitní projekty velmi využívány pro rozvoj OZE již od počátku obnovitelných zdrojů energie. Komora OZE i ekologické organizace podporují zavedení podmínek, které napomohou jejich rozvoji. „V Belgii, Německu, Británii i jinde existují tisíce, možná desetitisíce obnovitelných zdrojů spoluvlastněných obcemi, podnikateli a občany,” dodal Štěpán Chalupa.


Porovnání s Evropou a české plány
 
● Roční spotřeba elektřiny ČR v roce 2019 činila 61,1 TWh a ve větrných elektrárnách bylo loni vyrobeno 0,7 TWh elektřiny, což odpovídá jednomu procentu spotřeby. [2]
 
● V zemích Evropské unie zajistily větrné elektrárny loni v průměru 15 % spotřeby. Vnitrozemské Rakousko pokrývá větrnými elektrárnami 13 % spotřeby. Nejvyšší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko (48 %) následované Irskem (33 %) a Portugalskem (27 %). [3]
 
● Vládní plán na rozvoj obnovitelných zdrojů, takzvaný Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, předpokládá do roku 2030 nárůst instalovaného výkonu o 600 megawattů (MW), což by v přepočtu na dnešní spotřebu elektřiny v ČR znamenalo nárůst na přibližně 2,9 procenta spotřebované elektřiny. [4]
 
● V Evropě má Česko podobné větrné podmínky i charakter krajiny jako jižní polovina Německa (zahrnuje Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Durynsko, Hesensko, Porýní-Falc, Sársko).
 

Kontakty
 
● David Hanslian, Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR, hanslian@ufa.cas.cz
 
● Michaela Lužová,michaela.luzova@windenergie.at
 
● Michal Janeček, předseda ČSVE, predseda@csve.cz
 
● Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz
 
● Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz
 
 
Prameny
 
[1] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020

Konzervativní scénář: při mírné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 6,2 TWh ročně (800 VtE, výkon 2,5 GW).

Optimistický scénář: při silné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 18,8 TWh ročně (1400 VtE, výkon 7 GW).
 
[2] Čtvrtletní zpráva o provozu elektrodistribuční sítě (4. čtvrtletí 2019). Energetický regulační úřad
 
[3] Wind Energy in Europe in 2019: hlavní čísla, podrobná studie. Wind Europe
 
[4] Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Ministerstvo průmyslu a obchodu.

V roce 2030 předpokládá hrubou spotřebu elektřiny z větru 1,8 TWh (přepočet z terajoulů: Komora OZE).
 

publikováno: 16.06.2020


Visegrad at a crossroads

Renewable associations assessing National Energy Climate Plans before the Energy Council meeting next week

Visegrad countries are still lacking ambition to bet on renewables, but they are no longer a unified block opposing renewable energy and progressive climate policies. Recently, first new pioneering private initiatives and national policies boosted modest renewables growth in Central Europe. This is the main conclusion of todays presented analysis of National Energy and Climate Plans (NECPs) that were prepared by renewable energy business representatives and experts from Visegrad countries and Austria. NECPs will be discussed next week by energy ministers from EU member states.
 
 
Even if Visegrad countries are still lacking ambition to bet on renewables, they are no longer a unified block opposing renewable energy and progressive climate policies. This is one of the main conclusions from renewable energy business representatives from Central Europe made today on their virtual press conference where critical analysis of National Energy and Climate Plans (NECPs) [1] and results of first successful initiatives and policies were presented. According to todays presented findings, there is a partial shift from the main conclusion established by the group a year ago in Prague, when Visegrad+ for Renewable Energy (V+RE) platform had been established. [2]
 
“Fact that this once unity is slowly but clearly falling apart is a very good news for all. From academics and other experts we have learned that Visegrad countries have a great potential for massive renewable energy expansion and now we can see some first signals that these countries want to be part of the European renewable mainstream,” Dirk Hendricks, secretary general, European Renewable Energies Federation (EREF) said.
 
Energy ministers are meeting by videoconference next Monday 15 June.
 
Share of renewables in Visegrad countries has been stagnating in recent years, while on average in the EU we could see constant increase of new renewable installations [3]. “My feeling is that while most of Europe understood well that renewables are the future because they help to protect the climate and because they are cheaper and cheaper, leaders in Central Europe presented renewable development more as a homework they got from Brussels. This is slowly changing now,” Ada Amon, senior policy expert in E3G, said.
  
But recently, many renewable technologies are experiencing a huge interest among companies and households. Successful programs such as Green Savings Programme in Czechia or Green for households in Slovakia would not be a reality without concrete energy and climate policies and also appropriate funding facilitated by these clear goals. The photovoltaics growth to 1.5 GW in the last two years in Poland wouldn’t be possible without favorable regulatory framework. And - last but not least - selling corporate PPAs project started by initiative independent on the Government by Polish Wind Energy Association recently, aims to support additional but gigantic 3.2 gigawatts of wind and photovoltaic capacities by 2030.
 
“In recent years we can see some successful pioneering initiatives and policies becoming a reality and citizens are eager to engage. But what we essentially lack in all the Visegrad, are the comprehensive and ambitious government policies. Great pioneer instruments that we see in some of the countries are too fragmental to deliver the necessary shift in power sector, unfortunately,” Dirk Hendricks said.
 
 „It is probably too early for such a conclusion, but in Visegrad countries we see some similarities with Austria 15 or 20 years ago, when from their political leaders we used to hear that “there is not wind blowing and the sun is shining little in Austria”. With their wind cooperatives, solar energy exploitation and small scale biomass district heating systems aiming for 100% renewable electricity by 2030, we see Austria among renewable champions”, Ada Amon, senior policy expert in E3G, said.
 


Do the homework but nothing more
 
 
The renewable energy targets set in the NECPs of Visegrad countries are considerably lower than the EU-wide target of 32% renewables share on energy consumption by 2030. Polish NECP indicates 21-23% renewables by 2030, Czechia 22%, Hungary 21% and Slovakia 19.2%. Austria on the other hand seeks 46-50% renewable energy regardless of the sector and 100% of renewable electricity.
 
 
Austria
 
The finalisation and submission of the Austrian NECP was “administered” by the transitional government, and it lacks the necessary ambition to meet the aspired targets regarding the reduction of greenhouse-gas emissions and the development of renewable energy sources. [4]
 
“We trust that the update of the NECP will follow , the program of the new government, which is even more determined than the NECP. According to that, Austria shall be climate-neutral as of 2040,” Christoph Wagner, president of Austrian Renewable Energy Association EEÖ said.
 
 
The Czech Republic's NECP settled on 22% share of renewables on energy consumption in 2030, failing to aim for at least 23% that was recommended by the European Commission's assessment. On the one hand, the plan puts a very large emphasis on solid biomass combustion in district heating despite uncertain supply of sustainable biomass in the next decade due to the bark beetle and drought. On the other hand, the plan is wasting the renewable electricity sector potential, especially wind and photovoltaic. [5] Development of renewables between 2021 and 2030 according to the governmental plan will bring total investments of 12.8 billions EUR as calculated in a recent study by Czech Technical University in Prague [6].
 
"According to the governmental plan, there will be 600 megawatts of new wind turbines added during the next decade. This is at least three times less than our medium scenario expects. Austria with its similar wind conditions, population density and energy infrastructure is making this every two-three years”, Štěpán Chalupa, Chairman of the Czech Renewable Energy Chamber, said.
 
 
The Hungarian NECP’s forecast of 15% increase in primary energy consumption between 2017 and 2030 seems detached from the reality of climate change and declining population. This unlikely assumption of growing primary energy consumption makes it more difficult to achieve a higher ratio of renewable sources. This can explain the unambitious 21% renewable energy target by 2030. The NECP proposes a one-sided expansion of photovoltaics and artificial discouragement of wind energy in spite of its technical potential and competitiveness. [7]
 
For real positive changes it would be crucial to involve geographers, natural and social scientists tightly into the energy planning processes. The last decades‘ mere technical approach proved its untenability contributing to the climate disaster and global ecological crisis”, Béla Munkácsy said
 
 
Poland can go through energy transition faster and cheaper than stated in the National Energy and Climate Plan. The industry, which is responsible for one third of the country’s annual energy consumption, can be the key decarbonisation driver. Poland’s industry, international and domestic, is growing more and more aware of the advantages the renewable energy brings. Onshore wind is currently the cheapest new energy generation source in Poland and PV costs are also decreasing and becoming more and more attractive. With the yearly electricity consumption of 60 TWh industry in Poland is becoming concerned first with the increasing energy prices posing huge risk to their business competitiveness but also the reputational burden of high carbon footprint of  their products. [8]
 
“Over the years we repeated to ourselves and to the world that we cannot afford to develop renewables. Now we can say, we cannot afford not to invest in RES,” the long-standing PGE Strategic Director Ms. Monika Morawiecka said. PGE Group is the largest energy company in Poland. PGE OE (Renewables) is a member of Polish Wind Energy Association (PWEA).
 
 
Slovakia’s ambition to achieve 19.2% of RES in final energy consumption by 2030, as declared in the NECP, is based on flawed assumptions regarding the trajectory of final energy consumption and fails to take into account the technical and economic potential of some renewable technologies. Realistic adjustments of this denominator together with more ambitious yet achievable goals in wind and solar electricity, battery and hydrogen-based electrical mobility (sector of transport) can lead to an overall share of 25.6% renewables by 2030. [9]
 
“Renewable energy technologies, especially wind and photovoltaics, have already became cost competitive with conventional energy sources. Instead of relying on its high share of nuclear energy Slovakia should perceive this unique opportunity and make real plans to support the development of these climate-positive energy sources coupled with electrical mobility,” stated Ján Karaba, director of SAPI, the leading association of renewable energy in Slovakia.
 
 
 
Contacts
 
●      Brussels: Ada Amon, senior policy expert, E3G, ada.amon@e3g.org,
●      Brussels: Dirk Hendricks, secretary general, European Renewable Energies Federation, dirk.hendricks@eref-europe.org, +32 473 221 564
 
●      Austria: Johannes Schmidl: johannes.schmidl@erneuerbare-energie.at
●      Czechia: Štěpán Chalupa, Chairman, Czech Renewable Energy Chamber, stepan.chalupa@komoraoze.cz, +420 603 420 387
●      Hungary: Béla Munkácsy: munkacsy@energiaklub.hu, +36 20 2399162
●      Poland: Irena Gajewska Communication Manager, Polish Wind Energy Association, i.gajewska@psew.pl, +48 695 286 998
●      Slovakia: Ján Karaba, jan.karaba@sapi.sk, +421 902 287 397
 
●      Martin Mikeska, Press & Communications Manager, Czech Renewable Energy Chamber, martin.mikeska@komoraoze.cz, +420 603 780 670
 
 
Sources
 
[1] Renewables in National Energy and Climate Plans of Visegrad countries. Challenging the low ambition. June 2020
[2] Visegrad+ for Renewable Energy (V+RE), a platform of renewable energy associations from Visegrad Group countries and Austria has been established in Prague in May 2019 to gather representatives of the renewable industries and challenge the low level of ambition in the energy transition in the region. Members of the platform include Czech Renewable Energy Chamber (CZ), Energiaklub (HU), Polish Wind Energy Association (PL), Slovak Association of Photovoltaic and Renewable Energy Industry (SK), Austrian Renewable Energy Association (AT) and E3G.
[3] Eurostat SHARES
[4] Analysis of National Energy and Climate Plan Austria – NECP Evaluation Paper
[5] Česko na cestě k uhlíkové neutralitě
[6] Investment needs for 2030 energy and climate targets in Czechia. January 2020
[7] Magyarország Nemzeti Energia-és Klíma Tervének értékelésea fenntartható energiagazdálkodás nézőpontjából
[8] Analiza „Krajowego planu na rzecz energii i klimatu na lata 2021-2030” z dnia 30 grudnia 2019r.
[9] Slovak analysis will be presented on 24. 6. 2020 during a seminar in Bratislava.

publikováno: 10.06.2020


Čisté technologie a tři čtvrtě bilionu eur páteří ekonomické obnovy EU

Komora OZE vyzývá vládu ke zvýšení úsilí v rozvoji obnovitelných zdrojů

Celkem 750 miliard eur má být během příštích dvou let investováno na podporu evropské ekonomiky zasažené pandemií COVID-19, vyplývá z návrhu Next Generation EU, balíku opatření na zotavení ekonomiky. Přibližně dvě třetiny z toho mají jít na masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, energetické efektivity, čisté mobility a „čistého” vodíku a dalších opatření ve státech rozhodnutých podpořit principy Zelené dohody a digitalizace. Vyplývá to z návrhu, který začala včera odpoledne zveřejňovat Evropské komise. [1] Česko se sice své izolované pozice odmítače Zelené dohody zbavilo, jeho přístup ale zůstává velmi rezervovaný a spíš formální. Hrozí tak, že o možnost získat desítky až stovky miliard korun pro obnovu ekonomiky i energetiky přijdeme, upozorňuje Komora obnovitelných zdrojů energie a důrazně vyzývá vládu k přehodnocení postoje.
 
 
Česko se formálně zbavilo své izolované pozice odmítače Zelené dohody, když se k ní minulý týden vláda oficiálním dopisem přihlásila. ČR však ve svém dopise požaduje „oddělit diskusi o přípravě podpůrných opatření na oživení ekonomiky od diskuse o navyšování klimaticko-energetických cílů k roku 2030”. To však nedává příliš smysl, důraz na zvyšování ambicí k roku 2030 v rozvoji čistých technologií je jedním z principů Zelené dohody a nyní de fakto i podmínkou pro získání dalších peněz.
 
„Oživení ekonomiky neznamená návrat ke stavu před krizí, ale skok vpřed”
 
Z návrhu uniklého před týdnem je patrné, že v oblasti čisté energetiky Evropská komise členským státům nově nabízí, že zaplatí polovinu nákladů na rozvoj obnovitelných zdrojů a dále, že nehledě na finanční podpory pro OZE dostupné v jednotlivých členských státech vypíše vlastní, celoevropské podpory: během dvou let na celkem 15 gigawattů. [2]
 
„Jde o naprosto bezprecedentní příležitost pro naši ekonomiku i energetiku,” komentuje návrh Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE. „Vyzýváme proto vládu, aby této historické příležitosti využila pro spolufinancování rozvoje nových instalací obnovitelných zdrojů. Vlažný přístup a pasivita není v zájmu občanů ČR.” Komora OZE proto vyzývá vládu, aby začala vystupovat aktivně a zvýšila ambice. Konkrétně by vláda měla:
 
●      jednoznačně podpořit navýšení cíle snížit emise skleníkových plynů do 2030 z aktuálních 40 % ve srovnání s r. 1990 na 50 až 55 %, jak navrhuje Komise,
 
●      jednoznačně podpořit navýšení cíle podílu OZE na hrubé spotřebě energie EU v r. 2030 z aktuálních 32 % na 40 % a zároveň navýšit vlastní příspěvek k tomuto cíli z aktuálních 22 % na nejméně 24,4 % (hrubé spotřeby energie v roce 2030), což odpovídá střednímu scénáři rozvoje čisté energetiky, jak ho propočítali experti Komory OZE pro Ministerstvo průmyslu a obchodu,
 
●      navýšit cíl energetické efektivity z dnešních 32,5 % na nejméně 35 % k r. 2030,
 
●      urychlit přípravy nových podpůrných schémat pro obnovitelné zdroje platné v Česku od roku 2021 (novela Zákona o podporovaných zdrojích energie),
 
●      zajistit rychlejší povolovací procesy, aby rozvoj čisté energetiky nezůstal jen na papíře.
 
„V opačném případě hrozí, že stovky miliard eur si rozeberou členské státy, které příležitost pochopily,” doplnil Štěpán Chalupa.
 
 
Celkové náklady na veřejnou podporu pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE již dříve vypočítala na maximálně 118 miliard korun, tedy necelých 12 miliard průměrně ročně. Komora OZE zároveň již dříve upozornila, že informace o podpoře ve výši jednoho bilionu jsou matoucí a nepřesné a požádala novináře, aby tuto informaci MPO nepřebírali. [3]
 
 
Next Generation EU
 
 
První část návrhu Next Generation EU (dříve také jako Green Deal Recovery Package) byla představena včera odpoledne společně s upraveným návrhem víceletého rozpočtového rámce (MFF) EU. Next Generation EU obsahuje především 560 miliard eur finanční podpory na investice a reformy na ekologickou a digitální transformaci a posílení odolnosti ekonomik jednotlivých států. Návrh předpokládá distribuci přes granty až 310 miliard eur a úvěry v objemu až 250 miliard eur. Jde o prostředky určené k napumpování do unijní ekonomiky během dvou let, do roku 2022. Páteří balíčku jsou principy a opatření známé ze Zelené dohody zveřejněné loni v prosinci. Podrobnosti balíčku a částky určené pro jednotlivá odvětví by měla Komise oznámit během dneška.
 
Návrhy MFF i Next Generation EU bude následně projednávat evropský parlament a souhlasit s ním musí všechny členské státy. Kolem balíku opatření i peněz jsou očekávána náročná vyjednávání.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, dále řekl:
 
„Česko se k Zelené dohodě hlásí zatím chladně, váhání však není vůbec na místě. Komise potvrdila své odhodlání oživit padlou ekonomiku s využitím čistých technologií a dává na to členským státům obrovský balík peněz. Česko si nemůže dovolit chodit kolem horké kaše a opět koukat, jak nám ujíždí vlak s příležitostí na oživení ekonomiky a modernizaci energetiky větším rozvojem obnovitelných zdrojů. Jinak na ty peníze nedosáhneme a rozdělí si je ostatní státy.”
 
 
Jan Habart, místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Zdá se, že Česko zatím nechápe přesně význam Zelené dohody, která má především za úkol co nejrychleji snížit produkci skleníkových plynů, stát se lídrem v čistých technologiích a postavit tak evropskou ekonomiku na nohy. Nepochopení či váhání ale může mít fatální následky pro tuzemskou ekonomiku i energetiku.“
 
 
Kontakty
 
●      Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,
603 420 387
 
●      Jan Habart, místopředseda Komory OZE, habart@komoraoze.cz, 603 273 672
 
●      Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
Zdroje
 
[1] První detaily zde
 
[2] V oblasti obnovitelných zdrojů energie uniklý návrh plánu předpokládá vypsání celoevropských aukcí na celkem 15 gigawattů nového výkonu obnovitelných zdrojů v celkové hodnotě 25 miliard eur, což podle údajů Komise představuje přibližně čtvrtinu trhu. Dále je plánována pomoc národním státům a jejich systémům veřejné finanční podpory pro rozvoj OZE: ke každému euru vloženému národním státem přidá Komise další.
 
[3] Podrobnosti viz tisková zpráva Komory OZE.

publikováno: 28.05.2020


Více než 300 miliard korun investic přinese rozvoj čisté energetiky v ČR do 2030

Nová analýza investičních toků v čisté energetice

Celkem 327,5 miliard korun přinesou investice pro dosažení cíle rozvoje obnovitelných zdrojů, který stanovilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, spočítali experti ČVUT a Komory obnovitelných zdrojů energie. K vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory, spočítala Komora obnovitelných zdrojů energie. Klíčový bude zejména Modernizační Fond, jehož podmínky právě dokončuje Ministerstvo životního prostředí.
 
První z analýz se zabývá skutečnými investicemi do obnovitelných zdrojů energie (OZE) v roce 2017. Výpočet zahrnuje jak „malé” obnovitelné zdroje určené pro výrobu energie v budovách, tak zdroje určené pro dodávku elektřiny a tepla do sítě, tzv. „velké” zdroje. Podle zjištění ČVUT bylo v roce 2017 do obnovitelných zdrojů v Česku investováno celkem přibližně 5,1 miliard korun. [1]
 
„Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si MPO vytyčilo, je potřeba, aby se průměrné roční investice v porovnání s rokem 2017 zhruba zšestinásobily,” uvedla Michaela Valentová, vedoucí výzkumného týmu z elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického (ČVUT).
 
Druhá analýza totiž počítala potřebné investiční náklady na rozvoj OZE do roku 2030 tak, jak předpokládá poslední verze tzv. Vnitrostátního plánu, kterou v lednu předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Plán předpokládá zvýšení hrubé spotřeby čisté energie do roku 2030 na 22 % (ze současných zhruba 16 %). [2] Celkové náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů mezi lety 2021 a 2030 podle výpočtů studie představují 327,5 miliard korun (tedy zhruba 32,8 miliard ročně). [3] Tato částka zahrnuje:
 
●      141,6 miliardu korun pro zdroje na výrobu tepla. Zhruba polovina (51 %) z toho připadá na rozvoj biomasových zdrojů, 24 % na sektor tepelných čerpadel. Zbytek jsou investice do solárních kolektorů a bioplynových a geotermálních zdrojů.
 
●      135,7 miliard pro zdroje na výrobu elektřiny. Největší část připadá na investice do fotovoltaiky (64 %) a větrných elektráren (21 %). Zbytek představují investice do bioplynových, biomasových, malých vodních a geotermálních elektráren.
 
●      50,3 miliard pro zdroje na výrobu biometanu.
 
Součástí obou analýz je i vyčíslení investic do zvyšování energetické efektivity a úspor v budovách. „Podpora úspor energie a rozvoje OZE by měly jít ruku v ruce,” uvedl Jaroslav Knápek z ČVUT, který na výzkumu rovněž pracoval.
 
 
Podle Komory OZE, která se na přípravě dnes zveřejněných analýz podílela, je zásadní slabinou Vnitrostátního plánu zbytečně nízká ambice, přílišný důraz na spalování biomasy ve velkých elektrárnách a naopak hrubé podcenění větrné a solární energetiky. [4]

„Jde o nevyužitou příležitost a zbytečný risk, že lesní biomasa bude neudržitelně drancována. Spočítali jsme, že Vnitrostátní plán nechá ležet ladem asi 1 400 megawattů větrných turbín a 3 300 MW fotovoltaik, mám-li uvést jen dvě největší disproporce. Přitom fotovoltaické a větrné elektrárny jsou dnes nejlevnější ze všech nově stavěných zdrojů elektřiny,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
 
 
7 miliard korun veřejné podpory ročně
 
Komora OZE již dříve přinesla výpočet, na kolik by přišel rozvoj OZE podle scénáře navrženého Evropskou komisí, na veřejné finanční podpoře. „Po přepočtu na to, s kolika obnovitelnými zdroji počítá na konci dekády ministr Havlíček (v roce 2030 spotřebovávat 22 % čisté energie; pozn. redakce), vychází částka potřebné veřejné podpory na přibližně sedm miliard ročně,” zakončil Chalupa.
 
 
Kontakty
  
●      Michaela Valentová, vedoucí výzkum. projektu Climate Investment Capacity na FEL ČVUT, michaela.valentova@fel.cvut.cz, 603 209 535
●      Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,603 420 387
●      Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
Zdroje
 
[1] Obě analýzy, tedy Mapa klimaticko-energetických investic ČR a Investiční potřeba pro naplnění klimaticko-energetických cílů k roku 2030 v ČR, jsou ke stažení zde včetně shrnutí v anglickém jazyce. Obě zprávy byly připraveny v rámci projektu Climate Investment Capacity podpořeného Evropskou klimatickou iniciativou německého Spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti.
 
[2] Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Dostupný zde.
 
[3] Kalkulované investiční náklady zahrnují náklady na technologii i výstavbu zdroje. Výpočet byl proveden v cenách roku 2019 upravených pro každý rok indexem očekávaného vývoje ceny (náklady na technologie i výstavbu zvlášť). Ceny technologií určených pro dodávku do sítě neobsahují DPH, kdežto ceny pro domácnosti DPH zahrnují.
U zdrojů vyrábějících teplo i elektřinu byly náklady přiřazeny jednotlivým pod-sektorům podle jejich investiční náročnosti z celkové ceny.
Druhy OZE jsou řazeny podle velikosti potřebných investic od nejvyšších po nejnižší. Rozdíl 0,1 mld korun v součtu je výsledkem zaokrouhlování.
 
[4] Detaily kritiky vládního Plánu ze strany Komory OZE viz naše dřívější analýzy dostupné zde

publikováno: 19.05.2020


Další a další iniciativy považují zelené technologie za páteř ekonomické obnovy

Za Česko se ke Green Recovery Alliance zatím připojila Komora OZE

Kvůli perspektivnějším pracovním místům a podnikatelským příležitostem po celém světě vznikají další a další iniciativy požadující obnovu ekonomiky na základě především čistých technologií. Mezi signatáři výzev jsou i Itálie, Španělsko a Francie, státy nejhůře zasažené šířením koronaviru, ale také Polsko nebo pobaltské státy. Česko zatím mlčí a to i přes to, že je významným světovým výrobcem pro biomasu, vodní elektrárny, tepelná čerpadla, chytrá řízení a mnoho součástek pro všechny druhy obnovitelných zdrojů.
 
„Zelená dohoda pro Evropu je se svým multibiliónovým rozpočtem zcela mimořádná příležitost, jak využít současné krize k modernizaci českého průmyslu a energetiky. Dvě mouchy jednou ranou, jak s říká,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE). „Vláda by při obnově padlé ekonomiky měla vsadit na obory s vysokou přidanou hodnotou a perspektivní budoucností”, dodal Chalupa.
 
 
Státy nejhůř zasažené COVID-19 požadují silnější Zelenou dohodu
 
Ve světě vzniká množství iniciativ požadujících obnovu ekonomiky na půdorysu čistých technologií. Argumentují novými pracovními místy a příležitostmi pro podnikatele s větší perspektivou, než nabízí obory využívající uhlíkatá paliva, zejména uhlí a ropu. Podpora čistých technologií pomůže svět chránit před dopady klimatické krize, která s nástupem koronavirové pandemie přirozeně nezmizela.
 
V Evropě je patrně nejvýznamnější iniciativou Green Recovery Alliance, jejímuž vzniku předcházelo společné prohlášení ministrů dvanácti států EU, které požadují, aby Zelená dohoda byla páteří unijních opatření na obnovu ekonomiky zasažené v reakci na opatření proti šíření koronaviru. Mezi signatáři je i Itálie, Španělsko a Francie, jejichž ekonomiky byly pandemickou krizí nejvíc zasaženy. Státy se shodují, že pandemická krize je unikátní příležitostí, jak přestavět ekonomiku na lépe odolnou dalším globálním krizím, které téměř jistě přijdou.
 
U vzniku Aliance stál francouzský europoslanec a předseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu, Pascal Canfin. Vznik aliance byl ohlášen v Evropském parlamentu 14. dubna [1] a ke dnešku sdružuje stovky politiků, korporátů, podnikatelských asociací, odborářských svazů, nevládních organizací a think-tanků. Mezi nejvýznamnější členy patří například ENEL (největší italská elektrárenská společnost), INGKA Group (provozuje obchody IKEA) nebo Unilever (jeden z největších výrobců potravin a výrobků pro péči o tělo a o domácnost na světě). Minulý týden se k alianci přidala padesátka šéfů finančních institucí jako například AXA, Allianz, BNP Paribas nebo Santander [2].
 
S podobným prohlášením přišla minulý týden Institutional Investor Group on Climate Change (IIGCC) sdružující více než 230 vlastníků a správců aktiv v hodnotě víc než 30 bilionů eur. Mezi členy IIGCC patří největší globální a evropští institucionální investoři a investiční správci (správci aktiv). [3]
 
Jiná široká koalice tvořená ministry Polska, Řecka, Španělska, Rakouska, Lucemburska a tří pobaltských států se ve společném dopise obrátila na eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona a eurokomisařku pro energetiku Kadri Simson s požadavkem na vytvoření společné unijní politiky, která by podpořila rozvoj průmyslu pro obnovitelné zdroje. [4]
 
Kolem Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA) se vytvořila Coalition for Action, jež sdružuje stovku společností podnikajících v obnovitelných zdrojích. [5] S prohlášením o klíčové úloze větrné energetiky přišla i Světová větrná asociace (GWEC) spolu s desítkami společnostmi podnikajícími v oboru. [6]
 
 
Trh s deseti miliony zákazníků zatím mlčí
 
Čeští ministři zatím mezi signatáři evropských iniciativ chybí. A to i přes to, že do výroby pro čistou energetiku jsou v Česku zapojeny stovky firem, často mají i vlastní vývoj a dodávají finální produkt, který umožňuje vysokou přidanou hodnotu. „Průmyslová výroba na sebe váže projekční činnosti, instalace, údržbu a servis, to všechno jsou perspektivní pracovní místa i příležitosti pro podnikatele v regionech. Domácí trh má o obnovitelné zdroje zájem, takže podpora těchto podnikatelů je zároveň výbornou příležitostí pro přebudování energetiky, velké i té malé, na úrovni domácností,” vyjmenovává důvody, proč by stát měl svůj zájem zacílit na firmy vyrábějící či podnikající v obnovitelných zdrojích, Štěpán Chalupa.
 
V centru zájmu vlády mají být ty obory, které jednak generují vysokou přidanou hodnotu a jednak je po jejich produktech poptávka dnes a dá se očekávat, že poroste. Mělo by jít zároveň o obory, ve kterých je Česko silné. „Jde o tři klíčová kritéria, která když se v některém sektoru protnou, tak je to ta nejlepší příprava ekonomiky, její odolnosti na další globální krize, které téměř jistě přijdou”, uvedl Chalupa.
 
„Někteří a podle mě správně, uvádějí, že je to případ biomedicíny. Já jsem přesvědčen, že je to určitě případ i obnovitelných zdrojů,” uvedl Chalupa.Česko totiž patří mezi světovou špičku ve vývoji a výrobě biomasových tepláren, vodních elektráren, tepelných čerpadel, solárních kolektorů, řídících systémů a regulací pro fotovoltaické systémy nebo domácích kotlů na biomasu. Jde o finální produkty, které umožňují vysokou přidanou hodnotu. „Silní jsme i ve výrobě klíčových součástek pro větrné elektrárny, ale v tomto segmentu nám už vlak finálního výrobku ujel”, uvedl Chalupa.
 
 
Kontakty
 
●      Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,603 420 387
●      Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Zdroje
 
[1] podrobnosti například zde
 
[2] podrobnosti zde
 
[3] detaily o prohlášení IIGCC viz zde
 
[4] informaci přinesla evropská větrná asociace WindEurope
 
[5] detaily o prohlášení Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje viz zde
 
[6] detaily o prohlášení světové větrné asociace viz zde
 

publikováno: 11.05.2020


Rozvoj čisté energetiky na obzoru?

Komora OZE komentuje návrh zásadní novely, který včera projednala vláda.

Komora OZE vítá nová rámcová pravidla, která přinesou rozvoj čisté energetiky konečně i v Česku. Obává se ale dopadu nerovného přístupu k současným provozovatelům, který podkopává důvěru zájemců o budoucí projekty v čisté energetice. Stát by měl mít rovný přístup ke všem druhům OZE.
 
 
Podnikatelé v obnovitelných zdrojích dlouhodobě podporují a vítají ambici novely: znovunastartovat růst čisté energetiky. Projednaná novela totiž definuje, jakým způsobem budou od roku 2021 podpořeny nové projekty obnovitelných zdrojů. Aktuální návrh počítá s uplatněním provozní podpory formou aukčního či zeleného bonusu. Smyslem tohoto mechanismu je zajištění maximální efektivity vložených prostředků státní podpory. Návrh dále předpokládá, že vláda každý rok bude určovat objem nových projektů, pro které bude připravena podpora. Zástupci Komory OZE přivítali rovněž návrh definice a pravidel provozování takzvaných obnovitelných společenství (komunitní energetika).
 
„Česko je významným světovým výrobcem biomasových tepláren, vodních elektráren, tepelných čerpadel nebo chytrého řízení. Další firmy vyvíjejí a vyrábějí komponenty pro větrné elektrárny či fotovoltaiky. Průmyslová výroba na sebe váže projekční činnosti, instalace, údržbu a servis, to všechno jsou perspektivní pracovní místa i příležitosti pro podnikatele v regionech. Vláda těmto firmám chytře a v pravý čas otevírá i český trh.” uvedl Jan Habart, místopředseda Komory OZE.
 
Návrh zákona zavádí také finanční podporu biometanu. Ta umožní stávajícím bioplynovým stanicím vyrábět z bioplynu nejen elektřinu a teplo, ale také obnovitelný “zemní plyn” a přispět tak k dekarbonizaci plynárenství.
 
 
Nebezpečný precedens do budoucna
  
Druhým zásadním bodem návrhu novely je způsob, jakým bude posuzována přiměřenost zisku (finanční podpory) stávajících OZE, které byly uvedeny do provozu v letech 2006 až 2015. Návrh novely předpokládá, že pro posouzení přiměřenosti finanční podpory výrobců čisté energie by mělo být využito porovnání jejich ziskovosti s hodnotou maximální možné ziskovosti, tzv. vnitřního výnosového procenta investic (zkratka IRR), která je uvedeno v návrhu novely. Ten přináší pro různé technologie OZE různé sazby IRR v rozmezí 6,3 a 10,6 %. Není mi jasná logika návrhu, ale je to velmi nebezpečný precedens pro budoucí rozvoj obnovitelných zdrojů, který vláda touto novelou chce rozjet. My zastupujeme všechny druhy obnovitelných zdrojů a tak jsme logicky proti nerovnému přístupu, který je i v rozporu s použitou metodikou. Správný přístup je měřit všem stejným metrem,” uvedl dál Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů.
 
Novela může být jednou hodnocena jako důležitý milník v rozvoji obnovitelných zdrojů v ČR. „Velmi důležitý krok, který potřebujeme k modernizaci energetiky a rozvoji obnovitelných zdrojů. Zcela ale záleží, zda vláda bude mít o rozvoj čisté energetiky opravdu zájem a zjednoduší a sjednotí administrativní procesy, kterými obnovitelné zdroji musejí projít a zadruhé, narovná přístup k jednotlivým druhům čisté energetiky. To bude zásadní, aby se nestalo, že formálně sice splní svůj díl odpovědnosti vůči společné energetické politice EU, ale v praxi se nestane nic nebo téměř nic,” dodal Štěpán Chalupa.
 
 
Kontakty
 
●      Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
●      Jan Habart, místopředseda Komory OZE, habart@biom.cz, 603 273 672
●      Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 

publikováno: 28.04.2020


Netavme zvony na kanony

Vláda má jeden z nejlepších nástrojů k překonání ekonomické krize už k dispozici

Komora OZE vyzývá MŽP a MPO, aby nejen zachovalo, ale i posílilo úspěšné programy na podporu energetických úspor a obnovitelných zdrojů ve firmách (OPPIK), obcích (OPŽP) a domácnostech (Nová zelená úsporám). Zájem o instalace obnovitelných zdrojů totiž roste na historická maxima, ukázaly čerstvé statistiky z klíčových dotačních programů. V letech bude trend pokračovat a sílit, odhaduje Komora OZE. Během prvního kvartálu 2020 trh s obnovitelnými zdroji narostl o 4 až 6 miliard korun, vypočítali experti Komory OZE.
 
 
Zájem o instalace obnovitelných zdrojů mezi domácnostmi i podnikateli roste, ukázaly čerstvé statistiky tří klíčových dotačních programů, které má Komora OZE k dispozici. [1] V Nové zelené úsporám (NZÚ) bylo na projekty obnovitelných zdrojů během prvního čtvrtletí 2020 podáno celkem 2 013 žádostí za 211 milionů korun. Zájem o střešní fotovoltaiky se během letošního března dokonce vyhoupl na historické maximum. [2] Tradičně obrovský zájem bývá i o kotlíkové dotace, které rozdělují krajské úřady.
 
Podobně enormní zájem je o fotovoltaiku i mezi podnikateli: po třech měsících od otevření nové výzvy pro žádosti v rámci OP PIK, je zde převis poptávky (vyjádřený objemem poptávaných dotačních peněz) za asi čtvrt miliardy korun. A to i přes to, že výzva je určena pouze středně velkým projektům, menší podnikatelé na otevření výzvy totiž stále čekají. [3]
 
 
Čtyři až šest miliard nových investic za první tři měsíce
 
Během prvního kvartálu 2020 požádaly domácnosti, firmy a obce o dotace na obnovitelné zdroje v celkové výši přibližně 1,2 miliard korun, vypočítala Komora obnovitelných zdrojů energie. [1] „Každá koruna dotačních peněz vyvolá investici dalších tří až pěti korun z vlastní kapsy domácností nebo podnikatelů. Pákovým efektem tedy došlo jen během prvního kvartálu k vytvoření budoucích investic za zhruba čtyři až šest miliard a to je cesta jak chytře vyjít z krize a postavit ekonomiku na nohy prostřednictvím zrychlení modernizace.” vypočítává Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie
  
„Zájem o nové střešní fotovoltaiky byl během března a první půlky dubna vzhledem k situaci spojené s koronavirem překvapivě slušný, bude zajímavé sledovat vývoj dál,” uvádí Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky. Cech v Česku zastupuje sektor malých a středních fotovoltaik a sdružuje téměř všechny výrobní, obchodní a montážní firmy. „Domácnosti a podnikatelé hledají možnosti, jak by uspořili v těžších dobách, které očekávají. Ministr Brabec před víkendem avizoval posílení programu a ministr Havlíček plánuje otevřít další výzvy a dosypat další peníze v září. To jsou velmi dobré zprávy,” doplnil Hradecký.
 
 
Miliardu pro domácnosti na kotlíkové dotace
 
„Navrhneme státu, aby přilil alespoň miliardu korun na kotlíkové dotace pro domácnosti, o které je obrovský zájem a které jsou vždycky hned vyčerpány a dále, aby snížil DPH na pelety,” uvedl Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom. „Pokud se lidé teď masivně rozhodli investovat do vlastních zdrojů, jde o naprosto ojedinělou příležitost, jak zbavit český venkov uhelných čoudilů,” doplnil Habart.
 
 
Zaměřeno na regiony a za pár dní je hotovo
 
Výměny uhelných kotlů i instalace dalších obnovitelných zdrojů v domácnostech se týkají především rodinných domů. Tedy okrajů a okolí měst, ale zejména menších sídel v regionech, kde fungují jako spolehlivá a perspektivní pracovní příležitost. Další pracovní místa váže projektová příprava a servis, které opět provádějí místní firmy. O těchto investičních pobídkách se rozhoduje navíc velmi rychle. Příprava projektu, podání žádosti a schválení žádosti se dá stihnout během několika týdnů, například Nová Zelená úsporám schvaluje žádosti do tří týdnů. Samotná montáž trvá několik málo dnů, následně majitel předkládá doklady o realizaci a úřad vyplácí rychle dotaci na účet majitele domu. „Vláda má jeden z nejlepších a nejrychlejších protikrizových nástrojů hotový, stačí jen dosypávat peníze a průběžně upravovat pravidla. Naprosto zásadní je, že na nástroje na rozvoj čisté energetiky může během celé začínající dekády a to hned z několika nástrojů Evropské unie, zejména Zelené dohody, inkasovat stovky miliard korun,” zakončil Štěpán Chalupa.
 
 
Kontakty
●      Jan Habart, předseda CZ Biom, habart@biom.cz, 603 273 672
●      Aleš Hradecký, předseda CAFT, hradecky@caft.cz, 602 534 684
●      Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,603 420 387
●      Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
  
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Prameny
 
[1] Porovnávána byla data za Novou Zelenou úsporám (NZÚ) určenou domácnostem, Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) určený podnikatelům a Operační program životní prostředí (OP ŽP) určený především obcím.
 
[2] V prvním čtvrtletí 2020 bylo v Nové zelené úsporám (NZÚ) na projekty obnovitelných zdrojů podáno 2 013 žádostí za 211 milionů korun. Za březen 2020 bylo podáno celkem 472 žádostí o dotaci na fotovoltaiku, ať už samostatnou, nebo v kombinaci s další obnovitelnou technologií či akumulací do vody nebo baterií. Zdroj: statistiky Nové zelené úsporám (MŽP)
 
[3] V pořadí 3. výzva na fotovoltaiku v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) byla vypsána 13. ledna a přijímá žádosti do 31. srpna. Výzva má k dispozici k rozdělení 500 miliónů korun. Už v polovině března však byla alokace vyčerpána a program přijímá další žádosti takzvaně do zásobníku. A to i přes to, že výzva je omezena jen na středně velké projekty. K 13. dubnu bylo evidováno celkem 118 žádostí o celkem 762 miliónů, tedy převis o asi čtvrt miliardy. Zdroj: API
 
 

publikováno: 21.04.2020


Montérům se hlásí další a další domácnosti a firmy se zájmem o fotovoltaiku, i v době pandemické krize

Dotace pomáhají udržet výdaje domácností i firem, což se v době pandemické krize státu hodí dvojnásob. Státní fond životního prostředí dnes navíc zveřejnil úpravu podmínek, která domácnostem čerpání dotace ve složité době zrychlí.

Několik stovek fotovoltaických elektráren nainstalovaly montážní firmy na střechy rodinných domů během prvního letošního kvartálu. Další desítky středně velkých elektráren vznikly na střechách firem. Domácnostem i firmám se vyplatí vyrábět si v nich čistou elektřinu pro pokrytí vlastní spotřeby. Zájemci o nové instalace přibývají dokonce i během posledních týdnů, vyplývá z aktuálního průzkumu Komory obnovitelných zdroje energie a Cechu akumulace a fotovoltaiky mezi montážními firmami.
 
„Trvalý zájem o tyto elektrárny z řad domácností i firem potvrzují stále přibývající žádosti o nové dotace ze strany MŽP a MPO i v době pandemické krize. Dobře nastavený systém podpory pro nové FVE a bateriové systémy je obzvláště nyní přínosem pro rozvoj ekonomiky,“ uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovolatiky (CAFT).
 
Domácnosti se navíc dnes dočkaly další dobré zprávy. Státní fond životního prostředí (SFŽP), který dotace z Nové zelené úsporám administruje, dnes zveřejnil důležitou dočasnou úpravu dotačních podmínek, která rodinám usnadní čerpat dotaci v situaci, kdy je elektrárna dokončena a připojena k síti, ale distribuční společnost nestíhá vystavit potvrzení o připojení k síti. [1]
 
„Oceňujeme přístup obou ministerstev i Státního fondu, kteří ponechali dotační programy na fotovoltaiku otevřené a teď navíc operativně upravily podmínky pro vyplácení dotací domácnostem. Tyto programy opakovaně vykazují velký zájem veřejnosti o obnovitelné zdroje, což se v době, kdy podniky i domácnosti tlumí své nákupy a investice, bude státu hodit dvojnásob,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Každá nově investovaná koruna z dotačního programu totiž na sebe váže další tří až pětinásobnou investici od soukromých investorů, firem či domácností. Tyto investice se státu vracejí v podobě stabilních či nových pracovních míst, zvýšených odvodů za DPH nebo příspěvků na sociální a zdravotní pojištění.
 
 
Výrazné úspory za energie
 
Pro rodiny přináší FVE doplněná o baterie nebo tepelná čerpadla výraznou úsporu nákladů na provoz domácností.
 
„V současnosti jsme nuceni kvůli pandemii pracovat z domova a proto máme zvýšené náklady. Doma totiž vaříme několikrát za den jídlo pro celou rodinu, pečeme, ohříváme vodu na mytí rukou a sprchování, pereme, děti i rodiče celý den pracují na počítačích. Díky nové elektrárně tak v současnosti mnohem intenzivněji než kdy jindy, pokrýváme většinu spotřeby elektrické energie ze solárních panelů,“ říká Radek Orság majitel domácí střešní fotovoltaiky z Brna a místopředseda CAFT.
 
„Tepelné čerpadlo v kombinaci s fotovoltaikou dokáže výrazně pokrýt náklady na energii na vytápění a ohřev teplé vody. Pokud má domácnost vedle fotovoltaiky i baterii na ukládání přebytků energie vyrobené během dne, tak dovede pokrýt spotřebu i večer a v noci, což ještě zvětšuje úspory pro naši domácnost. Díky tomu, že naše rodina používá elektromobil, máme prakticky zdarma i „benzín“. Díky solární energii tak šetříme i za dopravu,“ dodává Orság.
 
 
Smysluplná pomoc v těžké době
 
Z potvrzeného zájmu od členů CAFT o přípravu nových projektů na instalace střešních fotovoltaik jednoznačně vyplývá, že české domácnosti stále více hledají možnosti, jak uspořit za energie. „Tento trend může v blízké době v důsledku pandemické a ekonomické krize, která zvyšuje náklady za energie v domácnostech, sílit,” předpokládá Hradecký.
 
Také zájem podnikatelů a firem o nové fotovoltaiky pokračuje. Potvrzuje to týdenní nárůst podaných žádostí do výzvy v OP PIK během posledních týdnů, ukazují  statistiky MPO.
  
Praktický každý týden nám naši členové potvrzují, že je firemní zákazníci kontaktují s požadavky na přípravu dalších projektů v rámci současné třetí výzvy pro systémy s či bez akumulace. Oceňujeme, že MPO s ohledem na téměř vyčerpanou alokaci zvažuje dodatečné navýšení prostředků v této běžící výzvě,“ dodává Hradecký.
 
Díky investicím do nově realizovaných fotovoltaik s podporou OPPIK tak firmy nejen uspoří za elektrickou energii, ale také díky bateriím získají i ochranu proti nečekaným výpadkům elektřiny ze sítě. Nové elektrárny tak snižují firmám náklady na provoz a posilují bezpečnost svých provozů. Střešní fotovoltaika tak pomáhá zejména v době krize firmám k lepšímu uplatnění na trhu.
 
 
Největší brzdou je fázové měření, český unikát
 
Za vůbec největší „brzdu“ dalšího rozvoje fotovoltaik pro vlastní či lokální spotřebu zástupci sektoru považují požadavek distribučních společnosti na tzv. vyhodnocení dodávek solární elektřiny po jednotlivých fázích do sítě. Na rozdíl od ostatních zemí EU, kde se standardně používá součtové měření, se v Česku používá měření takzvané fázové. Zákazníci v Česku tak jsou nuceni investovat často do méně efektivních a dražších asymetrických střídačů, aby se se záludnostmi fázového měření vypořádali. Povinné fázové měření snižuje návratnost fotovoltaických projektů. Je naopak výhodné pro distributory i obchodníky s elektřinou.
 
 
Kontakty
 
●      Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, hradecky@caft. cz, 602 534 684
●      Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
●      Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
Prameny:
 
[1] Viz web Státního fondu životního prostředí (až úplně dole)
 

publikováno: 31.03.2020


Fungování obnovitelných zdrojů je zajištěno

Komora obnovitelných zdrojů energie vítá udělení výjimky pro přeshraniční pohyb osob pro zabezpečení chodu energetické infrastruktury. Zároveň oceňuje rychlou reakci ministra Havlíčka a Vlády. Až odezní současná krize, dovolujeme si upozornit na ekonomickou příležitost s vysokou přidanou hodnotou, o kterou Česko dosud přichází kvůli nízkému zájmu vlád o obnovitelné zdroje.

Servisní opravy i uvádění do provozu obnovitelných zdrojů jsou často prováděny pracovníky zahraničních výrobních firem. Ty mají nejbližší regionální servisní střediska převážně v sousedním Německu a Rakousku. Vláda o víkendu přijala výjimku, která umožní těmto pracovníkům do Česka přijíždět. Týká se to zejména větrných elektráren a části  bioplynových a biomasových zdrojů či malých vodních elektráren, které pocházejí ze zahraničí. V Rakousku, Německu a také Polsku sídlí regionální servisní střediska, která zajišťují podporu českým pobočkám nebo přímo opravy závažných poruch tepelných čerpadel a fotovoltaických elektráren, baterií a střídačů.
 
„Jsme v nelehké situaci a my proto oceňujeme rychlé řešení problému a zařazení výjimky povolující přeshraniční cestování specializovaných techniků obnovitelných zdrojů, kteří jsou nezastupitelní. Jde o cesty pracovníků zahraničních výrobců k nám a servis českých technologií za hranicemi. Již od víkendu řešíme konkrétní případy u větrných, vodních, solárních či bioplynových zdrojů,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
„Není to samozřejmě otázka dneška ani nejbližších dnů, ale jakmile odezní současná krize, věříme ve vytvoření takových podmínek, aby si zahraniční výrobci pro zakládání servisních poboček a regionálních center vybírali i Česko. Výrobci nechtějí ztrácet čas investicemi do poboček na trzích s nejasnou perspektivou,” dodal Chalupa.
 
 
Problém přeshraničního pohybu osob se týká i firem vyrábějících pro obnovitelnou energetiku v Česku. V zahraničí totiž instalují a servisují svá zařízení. Mezi členy Komory OZE patří řada předních českých výrobců, pro příklad:
●      Třebíčská TTS vyrábí technologické celky pro biomasové teplárny a výtopny
●      Regulus (tepelná čerpadla, technologie pro rekuperaci tepla, solární kolektory a akumulační zásobníky).
●      Hydrohrom je jedním z českých výrobců vodních turbín.
 
Pro čistou energetiku ale po celém Česku vyrábějí další stovky firem. Mezi nejvýznamnější patří Atmos (domovní kotle na tuhá paliva, jeden z největších evropských výrobců), SIAG (věže a nosníky pro větrné elektrárny; Chrudim) či Mavel (vodní elektrárny; Benešov).
 
„Česko má v průmyslu dobré jméno a z podrobných analýz víme, že geografické předpoklady pro rozvoj všech druhů obnovitelných zdrojů máme velmi dobré. Obnovitelné zdroje znamenají rozvoj nejmodernějších technologií s vysokou přidanou hodnotou, ” doplnil Chalupa.
 

publikováno: 16.03.2020


Větrné turbíny zajistily 15 % elektřiny v Evropě, v ČR zlomek

Wind Europe zveřejnil výroční statistiky o větrné energetice za 2019.

V Evropě loni přibyly větrné elektrárny o výkonu 15 temelínských bloků. Pokrývají 15 % spotřeby elektřiny v Evropě, kdežto v ČR méně než 1 %. Česko se na úroveň využívání větrných elektráren, jaká je dnes v zemích se srovnatelnou větrností a charakterem krajiny, může dostat v roce 2040.
 
Celkem 15 369 megawattů (MW) větrných elektráren bylo loni nainstalováno v Evropě (1 temelínský blok má výkon 1 000 MW). To je o 27 % více než v roce 2018, ale o 10 % méně než v rekordním roce 2017. Nejvíc větrných elektráren přibylo v Británii, Španělsku, Německu, Švédsku a Francii. Zhruba tři čtvrtiny z nově instalovaného výkonu bylo postaveno na pevnině. [1]
 
V Česku loni vzniklo jen 23 megawattů a celkový výkon na konci roku činil 340 MW. [2] Větrné elektrárny zde pokrývají méně než 1 % spotřeby elektřiny. V evropském srovnání je Česko zcela marginální. Hlavním důvodem je dlouhodobě nepříliš vstřícný vztah k využívání větrné energie. Podle středního scénáře rozvoje větrných elektráren by v roce 2030 mohlo v Česku stát 1 600 MW.
 
Komora OZE má k dispozici rozpracovanou analýzu dosavadního využití větrné energie a potenciálu v Česku a v zahraniční. Z nich vyplývá, že ČR má porovnatelné podmínky pro větrné elektrárny, jaké má jižní Německo a Rakousko. Z analýzy dále vyplývá, že v roce 2040 by se Česko mohlo dostat na stejnou úroveň využívání větrné energetiky jakou dnes dosahuje jižní Německo a Rakousko. [3]
 
Celkově by všechny obnovitelné zdroje mohly v roce 2030 pokrýt nejméně 80 % spotřeby elektřiny, kterou dnes v Česku zajišťuje uhlí, spočítala Komora OZE dříve. [4]
 
Celkový instalovaný výkon dosáhl v Evropě 204 814 MW. Největší část spotřeby elektřiny pokrývají větrníky v Dánsku (48 %), Irsku (33 %) a Portugalsku (27 %). Celoevropský průměr je 15 %.
 
V příštích letech by měl výkon přibývat tempem 13 až 22 tisíc megawattů ročně, odhaduje Wind Europe ve své loňské prognóze. [5]
 
 
Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:
 
„V okolních státech se každoročně staví několikanásobně víc větrných elektráren, než kolik jich v Česku vzniklo za posledních deset let. Důvodem samozřejmě není, že by v Česku nefoukalo, nebo tu byly dražší elektrárny než v Rakousku, Bavorsku nebo Bádensku-Württembersku. Důvodem je dlouhodobě nízký zájem státu větrnou energetiku rozvíjet.”
 
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů, řekl:
 
„Za dvacet let může Česko využívat větrnou energii tak, jako v zemích, které mají porovnatelné větrné podmínky, charakter krajiny a stav sítí. Musíme ale chtít a opravdu se i ze strany státu snažit, ne přešlapovat na místě, na chvostu vyspělých zemí. To není ironie, to je apel státní správě, aby se začala větrnou energetikou vážně zabývat.”
 
 
Giles Dickinson, CEO WindEurope, řekl:
 
„Vítr dodává 15 % evropské elektřiny, ale v Evropě se nestaví dost nových větrných elektráren na to, aby zajistily polovinu elektřiny v roce 2050, jak si Evropa vytyčila. Pro dosažení klimatické neutrality a Zelené výzvy je potřeba zdvojnásobit tempo roku 2019. To vyžaduje nový přístup k plánování, povolování a investicím do větrných elektráren.”
 
 
 
Prameny
 
[1] WIND ENERGY IN EUROPE IN 2019. Trends and statistics (zde)
 
[2] Dle statistik OTE. Statistiky ERÚ za 2019 nebyly ještě zveřejněny.
 
[3] Dílčí výsledek rozpracované studie aktualizace potenciálu větrné energie v ČR.  Sledovány byly větrné podmínky (rychlost větru i plocha větrného území), charakter krajiny (zejména členitost terénu a sídelní struktura), dále stav elektrických sítí (hledisko možnosti vyvedení výkonu a hledisku integrace kolísavé výroby VtE) a dosavadní míra podpory pro větrnou energii. Pro porovnání bylo použito přepočtu výkonu větrných elektráren na celkovou rozlohu státu či spolkových zemí (MW / km2).


[4] Podrobnosti v tiskové zprávě
 
[5] WIND ENERGY IN EUROPE: OUTLOOK TO 2023 (zde)
 
 

publikováno: 17.02.2020


O 130 % loni narostl trh s fotovoltaickými elektrárnami

Komentované výsledky fotovoltaických instalací za loňský rok

Celkem 25 megawattů (MW) nových solárních elektráren si loni nainstalovaly domácnosti a firmy. To je oproti roku 2018, kdy bylo instalováno přibližně 11 MW, nárůst o 130 %. V drtivé většině jde o střešní instalace určené pro pokrytí vlastní spotřeby. Vyplývá to z průzkumu Cechu akumulace a fotovoltaiky mezi svými členy a všemi třemi elektrodistribučními společnostmi. ALE: ze středního, opatrného scénáře analýzy potenciálu vyplývá, že českému trhu odpovídá roční přírůstek zhruba dvacetkrát větší: 400 až 500 MW ročně.

Celkem bylo loni postaveno přes 3 400 fotovoltaických elektráren s výkonem přes 25 MW. Celkový obrat trhu činil v roce 2019 přibližně 1,4 miliardy korun. Sektor do státního rozpočtu přispěl celkem 200 miliony za odvedenou DPH, další desítky milionů představují odvody na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců a ze zisku firem, spočítali zástupci firem, které v Česku fotovoltaiku prodávají a instalují.


Rozvoj českého fotovoltaického trhu se po ukončení podpory pomocí pevných výkupních cen v roce 2014 téměř zastavil. V letech 2014-2015 se v Česku instalovalo pouze několik málo jednotek MW nových fotovoltaických elektráren ročně. V roce 2016 se díky novým dotacím z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) podařilo českou fotovoltaiku „restartovat“. Nový instalovaný výkon pak v letech 2017 rostl postupně z 7 MW nových fotovoltaik ročně na 11 MW v roce 2018. Rozvoj nových FVE táhl také zájem zákazníků o instalace s baterií, ve kterých lze vyrobenou solární energii skladovat pro vlastní spotřebu v noci či během odběrových špiček.
 
„Loni jsme zaregistrovali rekordní zájem domácností i podniků o instalace fotovoltaik s baterií. Přispělo k tomu především dobré nastavení programu Nová Zelená úsporám a také nové výzvy v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Na obojím jsme s kolegy a zástupci ministerstev dlouho pracovali, ale praxe ukazuje, že to stálo za to,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.


„V letošním roce očekáváme další růst fotovoltaického trhu a to až na zhruba 50-55 megawattů nových FVE a věřím, že v roce 2021-2022 se trh může dostat přes 100 MW nových fotovoltaických instalací ročně, mělo by se zvládnout ale více.” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.

Cech akumulace a fotovoltaiky (CAFT) je asociace podnikatelů, která v Česku sdružuje firmy, které instalují více než 90 % fotovoltaických elektráren. Jde převážně o montážní a obchodní firmy. Zastupuje sektor fotovoltaiky v Komoře obnovitelných zdrojů energie.
 
Největší brzdou rozvoje české fotovoltaiky však není jen nedostatek kvalitních instalatérů FVE, ale zejména legislativní překážky, které trápí instalatéry i uživatele fotovoltaiky.

Za vůbec největší „brzdu“ dalšího rozvoje však zástupci sektoru považují požadavek distribučních společnosti na tzv. vyhodnocení dodávek solární elektřiny po jednotlivých fázích do sítě. Na rozdíl od ostatních zemí EU, kde se standardně používá součtové měření, se v Česku používá měření takzvané fázové. Zákazníci v Česku tak jsou nuceni investovat často do méně efektivních a dražších asymetrických střídačů, aby se se záludnostmi fázového měření vypořádali.

Povinné fázové měření snižuje návratnost fotovoltaických projektů. Je naopak výhodné pro distributory i obchodníky s elektřinou.


Kontakty

Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, a.hradecky@caft.cz, 602 534 684
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

publikováno: 20.01.2020


ČR se rozhodla využít jen zlomek možnosti získávat levnou energii z obnovitelných zdrojů

Vláda dnes patrně schválí plán rozvoje čisté energetiky na příští dekádu

Upravený návrh národního energeticko-klimatického plánu dnes projedná a patrně schválí vláda. Jde o zásadní dokument, který určuje, jakým tempem stát plánuje v příští dekádě rozvíjet jednotlivé obnovitelné zdroje energie a opatření vedoucí k úsporám energie. Celková ambice rozvíjet obnovitelné zdroje je podle analýz Komory obnovitelných zdrojů energie příliš nízká. „Přitom výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů by Česko bylo schopno už v roce 2030 nahradit čtyři pětiny elektřiny doposud vyráběné z uhlí,” uvedli zástupci sektoru. [1]
 
 
První návrh tzv. národního energeticko-klimatického plánu předložila ještě ministryně Nováková v lednu 2019. Počítal s navýšením spotřeby energie z obnovitelných zdrojů ze současných asi 16 % na 20,8 % v roce 2030. Návrh za jeho velmi nízkou ambici opakovaně kritizovali zástupci čisté energetiky, ekologické organizace i obce, kteří požadovali navýšení na alespoň 24,4 %, která odpovídají opatrným, středním scénářům rozvoje obnovitelných zdrojů. V červnu se ke kritice přidala i Evropská komise, jelikož český návrh podkopával společné úsilí států EU navýšit výrobu čisté energie a snížit emise skleníkových plynů v souladu s Pařížskou smlouvou. Evropská komise doporučila Česku navýšení na přibližně 23 %. Ministerstvo průmyslu a obchodu nakonec v listopadu navrhlo navýšení na 22 %, které dnes patrně schválí vláda.
 
Rozdíl jednoho či tří procentních bodů však při rozkladu není zdaleka tak zanedbatelný, jak se může na první pohled zdát. Na příkladu dvou nejlevnějších zdrojů elektřiny, větrných a fotovoltaických elektráren, je dobře vidět disproporce mezi návrhem MPO (22 %), opatrným scénářem rozvoje podle Komory obnovitelných zdrojů energie (24,4 %) a návrhem Evropské komise (23 %). Podrobnou analýzu všech sektorů obnovitelných zdrojů, kterou připravili experti Komory OZE, najdete zde.
 
 

 
Grafy: celkový předpokládaný přírůstek nových větrných a fotovoltaických elektráren v letech 2021 až 2030 (v megawattech; MW).
Zdroj: Národní energeticko-klimatický plán a model Komory OZE
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Drobné navýšení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů považuji za projev ministrovy dobré vůle. Doufám, že pro nastartování sektoru to bude dostatečný signál, ale to nám ukáže čas. Nově navržené cíle rozvoje větrných a solárních elektráren jsou však stále zhruba třikrát nižší, než kolik by Česko zvládlo  podle - zdůrazňuji - opatrných rozvojových scénářů. I v oblasti rozvoje malých vodních elektráren, tepelných čerpadel, solárně termických kolektorů a větších geotermálních zdrojů vidíme vyšší potenciál než MPO. “
 
„Moc tomu v kontextu debaty o nedostatku elektřiny nerozumím. Navíc se mi to nezdá ani příliš taktická strategie vyjednávání v Bruselu: jeden procentní bod je pro Česko snadno dosažitelný a my bychom tak lépe přispěli ke společnému unijnímu úsilí v rozvoji obnovitelných zdrojů i ochraně klimatu. Očekávám, že nejpozději v roce 2023, až se bude poprvé o navýšení hodnot jednat, dojde ke korekci.”
 
 
Jan Habart, místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Opravený návrh stále bohužel počítá s nárůstem spotřeby biomasy ve velkých elektrárnách a teplárnách o 10 petajoulů. To jsme od začátku s obavou o udržitelné získávání biomasy kritizovali. Jako zástupci sektoru bioenergetiky toto vysoké navýšení odmítáme podpořit, stejně jako zvažované dotace na spoluspalování kůrovcového dřeva ve velkých teplárnách.”
 
 
 
[1] Detaily o porovnání potenciálu obnovitelných zdrojů s výrobou elektřiny z uhlí viz zde
 
Kontakty
 

 

publikováno: 13.01.2020


Premiér Babiš by mohl domácnostem a podnikům přivézt krásný vánoční dárek

Komentujeme dnešní cestu premiéra Babiše na jednání evropské Rady, která bude odpoledne jednat a schvalovat návrh na klimatickou neutralitu EU v roce 2050.

Hlavy států evropské osmadvacítky čeká dnes odpoledne a večer debata a hlasování o klimatické neutralitě EU do roku 2050. Z posledních vyjádření premiéra Babiše není zřejmé, zda bude - jako donedávna - tento cíl odmítat [1] nebo souhlas s ním podmíní zařazením jaderné energetiky mezi čisté zdroje, které je možné financovat z evropských peněz [2]. Evropská komise včera představila nový fond, součást nového programu Evropský zelený úděl, který chudším státům EU nabídne 2,5 bilionu korun na očištění jejich ekonomik.
 
 
Evropský zelený úděl (European Green Deal) je program, který včera představila Evropská komise. Jde o balík ambiciózních opatření dotýkající se prakticky celé ekonomiky. Zabývá se zlepšením kvality jídla, moderní mobilitou, odstavováním uhelných zdrojů, navrhuje přeshraniční uhlíkovou daň, ale taky omezováním pesticidů a směřuje k uhlíkové neutralitě EU v roce 2050. Program má umožnit podílet se a profitovat na přechodu k čistým technologiím všem domácnostem a podnikatelům. Název odkazuje na Nový úděl, program zavedený prezidentem Rooseveltem ve Spojených státech během Velké hospodářské krize v 30. letech k podpoře, ozdravení a reformování celé ekonomiky. Evropský zelený úděl je podle slov nové prezidentky Evropské komise, Ursuly von der Leyenové, novou prorůstovou strategií pro celý kontinent a jeho důležitým aspektem je akcent na spravedlivý přístup a příležitosti pro všechny. První viceprezident Evropské Komise Frans Timmermans řekl, že Evropa potřebuje takovou transformaci, která je spravedlivá ke všem a nenechá nikoho stranou. „Žádná jiná nebude nikdy fungovat.”[3]
 
Fond spravedlivé transformace (Just Transition Fund) je klíčovou součástí Evropského zeleného údělu. V letech 2021 až 2027 nabídne chudším státům EU, pro něž by jinak byl přechod na čisté technologie příliš drahý celkem 2,5 bilionu korun (100 miliard EUR). Čerpat z něj může i Česko. [3]
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Evropský zelený úděl je skvělá příležitost, kterou se z Evropské unie stává lídr v inovacích a nejlepší místo pro život i podnikání na světě. V rozvoji obnovitelných zdrojů můžeme bez obav směřovat k vyššímu cíli, než který ministr Havlíček před měsícem navrhl. Jejich rozvoj přijde na deset miliard ročně a další dvě miliardy potřebujeme na rozvoj akumulace. To  Česko zvládne zaplatit z emisních povolenek. Z těch nových bilionů korun, které Unie nabízí chudším státům v novém Fondu a v novém unijním rozpočtu, může Česko zaplatit náklady na ambiciózní opatření při transformaci celé ekonomiky včetně domácností, průmyslu a zemědělství.”
 
„Za rozumnou strategii pro jednání Rady považuji ochotu Česka přijmout společný závazek klimatické neutrality, využít této příležitosti a obhájit pro Česko stamiliardy korun. Tyto peníze nám můžou pomoct s očištěním celé ekonomiky v čele s rozvojem OZE a úspor. Přirozeně očekávám, že na úrovni Rady, která schvaluje takto zásadní krok pro celou Evropu, se nebude řešit specifikace technologií. Ostatně předpokládám, že jaderná energetika bude v ČR vystavena konkurenčnímu srovnání s levnějšími a snadněji stavitelnými OZE.”
 
 
Kontakty

 

O Komoře OZE
 

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 

Zdroje:
 

[1] plán na klimatickou neutralitu premiér dosud odmítal, viz například přehledně včerejší Hospodářské noviny (zde)
 

[2] z vyjádření premiéra na twitteru se zdá, že bude svůj souhlas s klimatickou neutralitou podmiňovat požadavkem na zahrnutí jaderné energetiky mezi čisté zdroje. A jako takové je financovat z peněz EU, všímá si Reuters.

publikováno: 12.12.2019


Vědci začínají zkoumat potenciál geotermální energie v Česku

Z prvních analýz vyplynulo, že do roku 2030 by mohlo vzniknout až 10 tepláren a 20 výtopen.

Zástupci České geologické služby, Akademie věd a Komory obnovitelných zdrojů energie zahájili projekt, v jehož rámci budou zkoumat a zpřesňovat geotermální potenciál energie zemského jádra na území České republiky. Součástí projektu je příprava datových podkladů pro usnadnění vzniku prvních geotermálních tepláren a výtopen. Podle prvních odhadů by do roku 2030 mohlo vzniknout až 10 tepláren a 20 výtopen. Nejdále jsou přípravy v Litoměřicích.
 
Cílem projektu je analyzovat potenciál geotermální energie na území ČR v hloubkách přibližně 400 m až 5000 m. Úkolem je zejména zpřesnit, případně nově vymezit oblasti, které by mohly být využity pro jímání zemského tepla, ať již z malých či větších hloubek. Malé hloubky přitom potřebují k využití navíc tepelná čerpadla, větší hloubky pak mohou být využity přímo k produkci tepla či ke kombinované výrobě tepla a elektřiny. 
 
Projekt navazuje na činnost výzkumné infrastruktury pro geotermální energie RINGEN vzniklé v roce 2016. V jeho rámci bude provedena aktualizace a zpřesnění stávajících, ale již zastaralých map geotermálního potenciálu ČR. Budou vytvořeny teplotní mapy geotermálního potenciálu v různých hloubkových úrovních a následně vyčleněny oblasti ČR vhodné pro využívání geotermální energie. Mapy geotermálního potenciálu budou doplněny o další mapové vrstvy zobrazující možné střety zájmů a limitující faktory, takže uživatelé budou mít přehled nejen o geotermálním potenciálu, ale i o faktorech omezujících jeho využití (to může nastat např. v chráněných oblastech či v blízkosti různých zdrojů minerálních vod či termálních pramenů).
 
Na projektu se podílí výzkumníci z Česká geologické  služby, Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Komory obnovitelných zdrojů energie. Projekt začal v letošním roce a jeho ukončení je plánováno na červen 2022. Projekt je financován z programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací THÉTA administrovaného Technologickou agenturou ČR (TAČR).
 
Z předchozích zkoumání je zřejmé, že potenciál geotermální energetiky ČR se pohybuje na úrovni evropského průměru, což znamená, že je poměrně značný: v budoucnosti může geotermální energie zabezpečit až třetinu naší spotřeby elektřiny a polovinu spotřeby tepla. Na základě analýzy připravovaných a možných projektů experti Komory obnovitelných zdrojů energie již dříve odhadli, že v případě existence vhodné podpory ze strany státu by do roku 2030 mohlo být vzniknout až 10 tepláren a 20 výtopen využívajících geotermální energii. To by při instalovaném výkonu jedné teplárny 5 MWe a 40 MWt a výtopny 10 MWt znamenalo v roce 2030 celkovou výrobu 350 GWh elektřiny a 6 500 TJ tepla (a celkový instalovaný výkon 50 MWe a 600 MWt).[1]
 
Celkový technicky využitelný potenciál realizovatelný do roku 2050 při ekonomické konkurenceschopnosti či s veřejnou podporou lze očekávat na úrovni 100 tepláren a 150 výtopen. To odpovídá celkovému instalovanému výkonu 500 MWe a 5 500 MWt s hrubou roční produkcí elektřiny 3 500 GWh a roční produkcí tepla 59,4 PJ.
 
S vytvořením podmínek pro rozvoj výroby elektřiny a tepla z geotermální energie počítá i aktuální návrh Národního energeticko-klimatického plánu.[2] Pro jeho naplnění je však nezbytné ověřit nejen potenciál geotermální energie, ale rovněž zvládnout různé technologické přístupy jejího jímání. To je hlavním úkolem výzkumné infrastruktury RINGEN, která sídlí v Litoměřicích a kde je také umístěn dosud nejhlubší geotermální vrt v ČR hluboký 2,1 km.
 
 
Vedoucí projektu Mgr. Jan Holeček, Ph.D. z České geologické služby, řekl:
„Pro splnění aktuálně platných klimatických cílů a závazků musí vláda do roku 2030 výrazně podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů. Geotermální energie aktuálně zaujímá v energetickém mixu obnovitelných zdrojů nejmenší podíl, avšak má největší potenciál pro budoucí rozvoj. Ze strategického hlediska se jedná o dobře škálovatelný a stabilní zdroj energie, který není závislý na vnějších klimatických podmínkách, denní či roční době. Proto je třeba se věnovat rozvoji všech oblastí využití geotermální energie, jak pro vytápění a produkci elektrické energie, tak i pro účely chlazení, ale i dalším netradičním způsobům využití, jako jsou průmyslové sušárny, využití v extenzivním zemědělství nebo temperace dopravních staveb.
 
 
RNDr. Jan Šafanda, CSc., vedoucí Geotermického oddělení Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, řekl:
„Zmapování potenciálu geotermální energie je nutnou podmínkou k jejímu efektivnímu využívání. Výsledky a výstupy projektu budou mít přímé využití pro odhad efektivnosti tepelných čerpadel země-voda v jednotlivých lokalitách. U větších instalací typu geotermálních tepláren či výtopen budou vedle dostatečně vysoké teploty v přijatelné hloubce důležité zejména geologické a tektonické podmínky každé lokality. Ty určují, jaké jsou šance na vytvoření podzemního tepelného výměníku a na udržení indukovaných zemětřesení, které vytváření výměníku doprovázejí, v přijatelných mezích.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
„Tento projekt navazuje na předchozí spolupráci Komory OZE s experty z členské České geotermální asociace a dalšími odborníky na geotermální energetiku. Geotermální energie má svá specifika, v kterých vidím příležitosti pro naší lokální energetiku, obce, domácnosti i firmy. Česko potřebuje rozvíjet všechny domácí obnovitelné zdroje  tento projekt tomu výrazně pomůže.”
 
 
Kontakty
 

 
 
O České geologické službě
 
Česká geologická služba (ČGS) se v rámci své dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace aktivně podílí na základním i aplikovaném výzkumu v oblasti využívání geoenergií. ČGS je příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo životního prostředí.
 
 
O Geofyzikálním ústavu AV ČR
 
Geofyzikální ústav (GFÚ) AV ČR se zabývá základním výzkumem fyziky Země. Jeho hlavním programem jsou vědecké studie na regionální bázi, jejichž cílem je přispět k objasnění stavby zemské kůry a litosféry, geodynamického vývoje a fyzikálních vlastností Země a jejího okolí. Geotermické oddělení GFÚ se věnuje popisu a modelování teplotního pole v zemské kůře a to jak v rámci základního výzkumu, tak zejména v posledních letech také formou výzkumu aplikovaného.
 
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
O výzkumné infrastruktuře RINGEN
 
Vznikla v roce 2016 a dokončena byla v r. 2019. Sídlí v areálu bývalých kasáren Litoměřicích. Tvoří jí tým přibližně 50 výzkumných a odborných pracovníků, kteří se zaměřují na využívání hlubinné geotermální energie a testování nových a ověření stávajících metod realizace EGS/HDR systémů v podmínkách metamorfovaných hornin. Hlavním cílem je přispět ke snížení investičních a provozních rizik spojených s jímáním zemského tepla a umožnit jeho masivní a bezpečné využívání v různých geologických podmínkách. RINGEN poskytuje služby veřejným i soukromým vysokým školám, výzkumným institucím a firmám.
 


[1] Předpokládá se roční využití elektrického výkonu 7 000 hodin a tepelného výkonu 3 000 hodin.
[2] Poslední verze z listopadu 2019 počítá pro rok 2030 s hrubou spotřebu tepelné energie na úrovni
1 610 TJ a elektrické energie na úrovni 404 TJ (viz tabulky 15 a 17). Návrh Plánu je dostupný zde.

publikováno: 04.12.2019


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval