Tiskovky

Větrné turbíny zajistily 15 % elektřiny v Evropě, v ČR zlomek

Wind Europe zveřejnil výroční statistiky o větrné energetice za 2019.

V Evropě loni přibyly větrné elektrárny o výkonu 15 temelínských bloků. Pokrývají 15 % spotřeby elektřiny v Evropě, kdežto v ČR méně než 1 %. Česko se na úroveň využívání větrných elektráren, jaká je dnes v zemích se srovnatelnou větrností a charakterem krajiny, může dostat v roce 2040.
 
Celkem 15 369 megawattů (MW) větrných elektráren bylo loni nainstalováno v Evropě (1 temelínský blok má výkon 1 000 MW). To je o 27 % více než v roce 2018, ale o 10 % méně než v rekordním roce 2017. Nejvíc větrných elektráren přibylo v Británii, Španělsku, Německu, Švédsku a Francii. Zhruba tři čtvrtiny z nově instalovaného výkonu bylo postaveno na pevnině. [1]
 
V Česku loni vzniklo jen 23 megawattů a celkový výkon na konci roku činil 340 MW. [2] Větrné elektrárny zde pokrývají méně než 1 % spotřeby elektřiny. V evropském srovnání je Česko zcela marginální. Hlavním důvodem je dlouhodobě nepříliš vstřícný vztah k využívání větrné energie. Podle středního scénáře rozvoje větrných elektráren by v roce 2030 mohlo v Česku stát 1 600 MW.
 
Komora OZE má k dispozici rozpracovanou analýzu dosavadního využití větrné energie a potenciálu v Česku a v zahraniční. Z nich vyplývá, že ČR má porovnatelné podmínky pro větrné elektrárny, jaké má jižní Německo a Rakousko. Z analýzy dále vyplývá, že v roce 2040 by se Česko mohlo dostat na stejnou úroveň využívání větrné energetiky jakou dnes dosahuje jižní Německo a Rakousko. [3]
 
Celkově by všechny obnovitelné zdroje mohly v roce 2030 pokrýt nejméně 80 % spotřeby elektřiny, kterou dnes v Česku zajišťuje uhlí, spočítala Komora OZE dříve. [4]
 
Celkový instalovaný výkon dosáhl v Evropě 204 814 MW. Největší část spotřeby elektřiny pokrývají větrníky v Dánsku (48 %), Irsku (33 %) a Portugalsku (27 %). Celoevropský průměr je 15 %.
 
V příštích letech by měl výkon přibývat tempem 13 až 22 tisíc megawattů ročně, odhaduje Wind Europe ve své loňské prognóze. [5]
 
 
Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:
 
„V okolních státech se každoročně staví několikanásobně víc větrných elektráren, než kolik jich v Česku vzniklo za posledních deset let. Důvodem samozřejmě není, že by v Česku nefoukalo, nebo tu byly dražší elektrárny než v Rakousku, Bavorsku nebo Bádensku-Württembersku. Důvodem je dlouhodobě nízký zájem státu větrnou energetiku rozvíjet.”
 
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů, řekl:
 
„Za dvacet let může Česko využívat větrnou energii tak, jako v zemích, které mají porovnatelné větrné podmínky, charakter krajiny a stav sítí. Musíme ale chtít a opravdu se i ze strany státu snažit, ne přešlapovat na místě, na chvostu vyspělých zemí. To není ironie, to je apel státní správě, aby se začala větrnou energetikou vážně zabývat.”
 
 
Giles Dickinson, CEO WindEurope, řekl:
 
„Vítr dodává 15 % evropské elektřiny, ale v Evropě se nestaví dost nových větrných elektráren na to, aby zajistily polovinu elektřiny v roce 2050, jak si Evropa vytyčila. Pro dosažení klimatické neutrality a Zelené výzvy je potřeba zdvojnásobit tempo roku 2019. To vyžaduje nový přístup k plánování, povolování a investicím do větrných elektráren.”
 
 
 
Prameny
 
[1] WIND ENERGY IN EUROPE IN 2019. Trends and statistics (zde)
 
[2] Dle statistik OTE. Statistiky ERÚ za 2019 nebyly ještě zveřejněny.
 
[3] Dílčí výsledek rozpracované studie aktualizace potenciálu větrné energie v ČR.  Sledovány byly větrné podmínky (rychlost větru i plocha větrného území), charakter krajiny (zejména členitost terénu a sídelní struktura), dále stav elektrických sítí (hledisko možnosti vyvedení výkonu a hledisku integrace kolísavé výroby VtE) a dosavadní míra podpory pro větrnou energii. Pro porovnání bylo použito přepočtu výkonu větrných elektráren na celkovou rozlohu státu či spolkových zemí (MW / km2).


[4] Podrobnosti v tiskové zprávě
 
[5] WIND ENERGY IN EUROPE: OUTLOOK TO 2023 (zde)
 
 

publikováno: 17.02.2020


O 130 % loni narostl trh s fotovoltaickými elektrárnami

Komentované výsledky fotovoltaických instalací za loňský rok

Celkem 25 megawattů (MW) nových solárních elektráren si loni nainstalovaly domácnosti a firmy. To je oproti roku 2018, kdy bylo instalováno přibližně 11 MW, nárůst o 130 %. V drtivé většině jde o střešní instalace určené pro pokrytí vlastní spotřeby. Vyplývá to z průzkumu Cechu akumulace a fotovoltaiky mezi svými členy a všemi třemi elektrodistribučními společnostmi. ALE: ze středního, opatrného scénáře analýzy potenciálu vyplývá, že českému trhu odpovídá roční přírůstek zhruba dvacetkrát větší: 400 až 500 MW ročně.

Celkem bylo loni postaveno přes 3 400 fotovoltaických elektráren s výkonem přes 25 MW. Celkový obrat trhu činil v roce 2019 přibližně 1,4 miliardy korun. Sektor do státního rozpočtu přispěl celkem 200 miliony za odvedenou DPH, další desítky milionů představují odvody na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců a ze zisku firem, spočítali zástupci firem, které v Česku fotovoltaiku prodávají a instalují.


Rozvoj českého fotovoltaického trhu se po ukončení podpory pomocí pevných výkupních cen v roce 2014 téměř zastavil. V letech 2014-2015 se v Česku instalovalo pouze několik málo jednotek MW nových fotovoltaických elektráren ročně. V roce 2016 se díky novým dotacím z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) podařilo českou fotovoltaiku „restartovat“. Nový instalovaný výkon pak v letech 2017 rostl postupně z 7 MW nových fotovoltaik ročně na 11 MW v roce 2018. Rozvoj nových FVE táhl také zájem zákazníků o instalace s baterií, ve kterých lze vyrobenou solární energii skladovat pro vlastní spotřebu v noci či během odběrových špiček.
 
„Loni jsme zaregistrovali rekordní zájem domácností i podniků o instalace fotovoltaik s baterií. Přispělo k tomu především dobré nastavení programu Nová Zelená úsporám a také nové výzvy v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Na obojím jsme s kolegy a zástupci ministerstev dlouho pracovali, ale praxe ukazuje, že to stálo za to,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.


„V letošním roce očekáváme další růst fotovoltaického trhu a to až na zhruba 50-55 megawattů nových FVE a věřím, že v roce 2021-2022 se trh může dostat přes 100 MW nových fotovoltaických instalací ročně, mělo by se zvládnout ale více.” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.

Cech akumulace a fotovoltaiky (CAFT) je asociace podnikatelů, která v Česku sdružuje firmy, které instalují více než 90 % fotovoltaických elektráren. Jde převážně o montážní a obchodní firmy. Zastupuje sektor fotovoltaiky v Komoře obnovitelných zdrojů energie.
 
Největší brzdou rozvoje české fotovoltaiky však není jen nedostatek kvalitních instalatérů FVE, ale zejména legislativní překážky, které trápí instalatéry i uživatele fotovoltaiky.

Za vůbec největší „brzdu“ dalšího rozvoje však zástupci sektoru považují požadavek distribučních společnosti na tzv. vyhodnocení dodávek solární elektřiny po jednotlivých fázích do sítě. Na rozdíl od ostatních zemí EU, kde se standardně používá součtové měření, se v Česku používá měření takzvané fázové. Zákazníci v Česku tak jsou nuceni investovat často do méně efektivních a dražších asymetrických střídačů, aby se se záludnostmi fázového měření vypořádali.

Povinné fázové měření snižuje návratnost fotovoltaických projektů. Je naopak výhodné pro distributory i obchodníky s elektřinou.


Kontakty

Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, a.hradecky@caft.cz, 602 534 684
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

publikováno: 20.01.2020


ČR se rozhodla využít jen zlomek možnosti získávat levnou energii z obnovitelných zdrojů

Vláda dnes patrně schválí plán rozvoje čisté energetiky na příští dekádu

Upravený návrh národního energeticko-klimatického plánu dnes projedná a patrně schválí vláda. Jde o zásadní dokument, který určuje, jakým tempem stát plánuje v příští dekádě rozvíjet jednotlivé obnovitelné zdroje energie a opatření vedoucí k úsporám energie. Celková ambice rozvíjet obnovitelné zdroje je podle analýz Komory obnovitelných zdrojů energie příliš nízká. „Přitom výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů by Česko bylo schopno už v roce 2030 nahradit čtyři pětiny elektřiny doposud vyráběné z uhlí,” uvedli zástupci sektoru. [1]
 
 
První návrh tzv. národního energeticko-klimatického plánu předložila ještě ministryně Nováková v lednu 2019. Počítal s navýšením spotřeby energie z obnovitelných zdrojů ze současných asi 16 % na 20,8 % v roce 2030. Návrh za jeho velmi nízkou ambici opakovaně kritizovali zástupci čisté energetiky, ekologické organizace i obce, kteří požadovali navýšení na alespoň 24,4 %, která odpovídají opatrným, středním scénářům rozvoje obnovitelných zdrojů. V červnu se ke kritice přidala i Evropská komise, jelikož český návrh podkopával společné úsilí států EU navýšit výrobu čisté energie a snížit emise skleníkových plynů v souladu s Pařížskou smlouvou. Evropská komise doporučila Česku navýšení na přibližně 23 %. Ministerstvo průmyslu a obchodu nakonec v listopadu navrhlo navýšení na 22 %, které dnes patrně schválí vláda.
 
Rozdíl jednoho či tří procentních bodů však při rozkladu není zdaleka tak zanedbatelný, jak se může na první pohled zdát. Na příkladu dvou nejlevnějších zdrojů elektřiny, větrných a fotovoltaických elektráren, je dobře vidět disproporce mezi návrhem MPO (22 %), opatrným scénářem rozvoje podle Komory obnovitelných zdrojů energie (24,4 %) a návrhem Evropské komise (23 %). Podrobnou analýzu všech sektorů obnovitelných zdrojů, kterou připravili experti Komory OZE, najdete zde.
 
 

 
Grafy: celkový předpokládaný přírůstek nových větrných a fotovoltaických elektráren v letech 2021 až 2030 (v megawattech; MW).
Zdroj: Národní energeticko-klimatický plán a model Komory OZE
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Drobné navýšení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů považuji za projev ministrovy dobré vůle. Doufám, že pro nastartování sektoru to bude dostatečný signál, ale to nám ukáže čas. Nově navržené cíle rozvoje větrných a solárních elektráren jsou však stále zhruba třikrát nižší, než kolik by Česko zvládlo  podle - zdůrazňuji - opatrných rozvojových scénářů. I v oblasti rozvoje malých vodních elektráren, tepelných čerpadel, solárně termických kolektorů a větších geotermálních zdrojů vidíme vyšší potenciál než MPO. “
 
„Moc tomu v kontextu debaty o nedostatku elektřiny nerozumím. Navíc se mi to nezdá ani příliš taktická strategie vyjednávání v Bruselu: jeden procentní bod je pro Česko snadno dosažitelný a my bychom tak lépe přispěli ke společnému unijnímu úsilí v rozvoji obnovitelných zdrojů i ochraně klimatu. Očekávám, že nejpozději v roce 2023, až se bude poprvé o navýšení hodnot jednat, dojde ke korekci.”
 
 
Jan Habart, místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Opravený návrh stále bohužel počítá s nárůstem spotřeby biomasy ve velkých elektrárnách a teplárnách o 10 petajoulů. To jsme od začátku s obavou o udržitelné získávání biomasy kritizovali. Jako zástupci sektoru bioenergetiky toto vysoké navýšení odmítáme podpořit, stejně jako zvažované dotace na spoluspalování kůrovcového dřeva ve velkých teplárnách.”
 
 
 
[1] Detaily o porovnání potenciálu obnovitelných zdrojů s výrobou elektřiny z uhlí viz zde
 
Kontakty
 

 

publikováno: 13.01.2020


Premiér Babiš by mohl domácnostem a podnikům přivézt krásný vánoční dárek

Komentujeme dnešní cestu premiéra Babiše na jednání evropské Rady, která bude odpoledne jednat a schvalovat návrh na klimatickou neutralitu EU v roce 2050.

Hlavy států evropské osmadvacítky čeká dnes odpoledne a večer debata a hlasování o klimatické neutralitě EU do roku 2050. Z posledních vyjádření premiéra Babiše není zřejmé, zda bude - jako donedávna - tento cíl odmítat [1] nebo souhlas s ním podmíní zařazením jaderné energetiky mezi čisté zdroje, které je možné financovat z evropských peněz [2]. Evropská komise včera představila nový fond, součást nového programu Evropský zelený úděl, který chudším státům EU nabídne 2,5 bilionu korun na očištění jejich ekonomik.
 
 
Evropský zelený úděl (European Green Deal) je program, který včera představila Evropská komise. Jde o balík ambiciózních opatření dotýkající se prakticky celé ekonomiky. Zabývá se zlepšením kvality jídla, moderní mobilitou, odstavováním uhelných zdrojů, navrhuje přeshraniční uhlíkovou daň, ale taky omezováním pesticidů a směřuje k uhlíkové neutralitě EU v roce 2050. Program má umožnit podílet se a profitovat na přechodu k čistým technologiím všem domácnostem a podnikatelům. Název odkazuje na Nový úděl, program zavedený prezidentem Rooseveltem ve Spojených státech během Velké hospodářské krize v 30. letech k podpoře, ozdravení a reformování celé ekonomiky. Evropský zelený úděl je podle slov nové prezidentky Evropské komise, Ursuly von der Leyenové, novou prorůstovou strategií pro celý kontinent a jeho důležitým aspektem je akcent na spravedlivý přístup a příležitosti pro všechny. První viceprezident Evropské Komise Frans Timmermans řekl, že Evropa potřebuje takovou transformaci, která je spravedlivá ke všem a nenechá nikoho stranou. „Žádná jiná nebude nikdy fungovat.”[3]
 
Fond spravedlivé transformace (Just Transition Fund) je klíčovou součástí Evropského zeleného údělu. V letech 2021 až 2027 nabídne chudším státům EU, pro něž by jinak byl přechod na čisté technologie příliš drahý celkem 2,5 bilionu korun (100 miliard EUR). Čerpat z něj může i Česko. [3]
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Evropský zelený úděl je skvělá příležitost, kterou se z Evropské unie stává lídr v inovacích a nejlepší místo pro život i podnikání na světě. V rozvoji obnovitelných zdrojů můžeme bez obav směřovat k vyššímu cíli, než který ministr Havlíček před měsícem navrhl. Jejich rozvoj přijde na deset miliard ročně a další dvě miliardy potřebujeme na rozvoj akumulace. To  Česko zvládne zaplatit z emisních povolenek. Z těch nových bilionů korun, které Unie nabízí chudším státům v novém Fondu a v novém unijním rozpočtu, může Česko zaplatit náklady na ambiciózní opatření při transformaci celé ekonomiky včetně domácností, průmyslu a zemědělství.”
 
„Za rozumnou strategii pro jednání Rady považuji ochotu Česka přijmout společný závazek klimatické neutrality, využít této příležitosti a obhájit pro Česko stamiliardy korun. Tyto peníze nám můžou pomoct s očištěním celé ekonomiky v čele s rozvojem OZE a úspor. Přirozeně očekávám, že na úrovni Rady, která schvaluje takto zásadní krok pro celou Evropu, se nebude řešit specifikace technologií. Ostatně předpokládám, že jaderná energetika bude v ČR vystavena konkurenčnímu srovnání s levnějšími a snadněji stavitelnými OZE.”
 
 
Kontakty

 

O Komoře OZE
 

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 

Zdroje:
 

[1] plán na klimatickou neutralitu premiér dosud odmítal, viz například přehledně včerejší Hospodářské noviny (zde)
 

[2] z vyjádření premiéra na twitteru se zdá, že bude svůj souhlas s klimatickou neutralitou podmiňovat požadavkem na zahrnutí jaderné energetiky mezi čisté zdroje. A jako takové je financovat z peněz EU, všímá si Reuters.

publikováno: 12.12.2019


Vědci začínají zkoumat potenciál geotermální energie v Česku

Z prvních analýz vyplynulo, že do roku 2030 by mohlo vzniknout až 10 tepláren a 20 výtopen.

Zástupci České geologické služby, Akademie věd a Komory obnovitelných zdrojů energie zahájili projekt, v jehož rámci budou zkoumat a zpřesňovat geotermální potenciál energie zemského jádra na území České republiky. Součástí projektu je příprava datových podkladů pro usnadnění vzniku prvních geotermálních tepláren a výtopen. Podle prvních odhadů by do roku 2030 mohlo vzniknout až 10 tepláren a 20 výtopen. Nejdále jsou přípravy v Litoměřicích.
 
Cílem projektu je analyzovat potenciál geotermální energie na území ČR v hloubkách přibližně 400 m až 5000 m. Úkolem je zejména zpřesnit, případně nově vymezit oblasti, které by mohly být využity pro jímání zemského tepla, ať již z malých či větších hloubek. Malé hloubky přitom potřebují k využití navíc tepelná čerpadla, větší hloubky pak mohou být využity přímo k produkci tepla či ke kombinované výrobě tepla a elektřiny. 
 
Projekt navazuje na činnost výzkumné infrastruktury pro geotermální energie RINGEN vzniklé v roce 2016. V jeho rámci bude provedena aktualizace a zpřesnění stávajících, ale již zastaralých map geotermálního potenciálu ČR. Budou vytvořeny teplotní mapy geotermálního potenciálu v různých hloubkových úrovních a následně vyčleněny oblasti ČR vhodné pro využívání geotermální energie. Mapy geotermálního potenciálu budou doplněny o další mapové vrstvy zobrazující možné střety zájmů a limitující faktory, takže uživatelé budou mít přehled nejen o geotermálním potenciálu, ale i o faktorech omezujících jeho využití (to může nastat např. v chráněných oblastech či v blízkosti různých zdrojů minerálních vod či termálních pramenů).
 
Na projektu se podílí výzkumníci z Česká geologické  služby, Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Komory obnovitelných zdrojů energie. Projekt začal v letošním roce a jeho ukončení je plánováno na červen 2022. Projekt je financován z programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací THÉTA administrovaného Technologickou agenturou ČR (TAČR).
 
Z předchozích zkoumání je zřejmé, že potenciál geotermální energetiky ČR se pohybuje na úrovni evropského průměru, což znamená, že je poměrně značný: v budoucnosti může geotermální energie zabezpečit až třetinu naší spotřeby elektřiny a polovinu spotřeby tepla. Na základě analýzy připravovaných a možných projektů experti Komory obnovitelných zdrojů energie již dříve odhadli, že v případě existence vhodné podpory ze strany státu by do roku 2030 mohlo být vzniknout až 10 tepláren a 20 výtopen využívajících geotermální energii. To by při instalovaném výkonu jedné teplárny 5 MWe a 40 MWt a výtopny 10 MWt znamenalo v roce 2030 celkovou výrobu 350 GWh elektřiny a 6 500 TJ tepla (a celkový instalovaný výkon 50 MWe a 600 MWt).[1]
 
Celkový technicky využitelný potenciál realizovatelný do roku 2050 při ekonomické konkurenceschopnosti či s veřejnou podporou lze očekávat na úrovni 100 tepláren a 150 výtopen. To odpovídá celkovému instalovanému výkonu 500 MWe a 5 500 MWt s hrubou roční produkcí elektřiny 3 500 GWh a roční produkcí tepla 59,4 PJ.
 
S vytvořením podmínek pro rozvoj výroby elektřiny a tepla z geotermální energie počítá i aktuální návrh Národního energeticko-klimatického plánu.[2] Pro jeho naplnění je však nezbytné ověřit nejen potenciál geotermální energie, ale rovněž zvládnout různé technologické přístupy jejího jímání. To je hlavním úkolem výzkumné infrastruktury RINGEN, která sídlí v Litoměřicích a kde je také umístěn dosud nejhlubší geotermální vrt v ČR hluboký 2,1 km.
 
 
Vedoucí projektu Mgr. Jan Holeček, Ph.D. z České geologické služby, řekl:
„Pro splnění aktuálně platných klimatických cílů a závazků musí vláda do roku 2030 výrazně podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů. Geotermální energie aktuálně zaujímá v energetickém mixu obnovitelných zdrojů nejmenší podíl, avšak má největší potenciál pro budoucí rozvoj. Ze strategického hlediska se jedná o dobře škálovatelný a stabilní zdroj energie, který není závislý na vnějších klimatických podmínkách, denní či roční době. Proto je třeba se věnovat rozvoji všech oblastí využití geotermální energie, jak pro vytápění a produkci elektrické energie, tak i pro účely chlazení, ale i dalším netradičním způsobům využití, jako jsou průmyslové sušárny, využití v extenzivním zemědělství nebo temperace dopravních staveb.
 
 
RNDr. Jan Šafanda, CSc., vedoucí Geotermického oddělení Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, řekl:
„Zmapování potenciálu geotermální energie je nutnou podmínkou k jejímu efektivnímu využívání. Výsledky a výstupy projektu budou mít přímé využití pro odhad efektivnosti tepelných čerpadel země-voda v jednotlivých lokalitách. U větších instalací typu geotermálních tepláren či výtopen budou vedle dostatečně vysoké teploty v přijatelné hloubce důležité zejména geologické a tektonické podmínky každé lokality. Ty určují, jaké jsou šance na vytvoření podzemního tepelného výměníku a na udržení indukovaných zemětřesení, které vytváření výměníku doprovázejí, v přijatelných mezích.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
„Tento projekt navazuje na předchozí spolupráci Komory OZE s experty z členské České geotermální asociace a dalšími odborníky na geotermální energetiku. Geotermální energie má svá specifika, v kterých vidím příležitosti pro naší lokální energetiku, obce, domácnosti i firmy. Česko potřebuje rozvíjet všechny domácí obnovitelné zdroje  tento projekt tomu výrazně pomůže.”
 
 
Kontakty
 

 
 
O České geologické službě
 
Česká geologická služba (ČGS) se v rámci své dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace aktivně podílí na základním i aplikovaném výzkumu v oblasti využívání geoenergií. ČGS je příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo životního prostředí.
 
 
O Geofyzikálním ústavu AV ČR
 
Geofyzikální ústav (GFÚ) AV ČR se zabývá základním výzkumem fyziky Země. Jeho hlavním programem jsou vědecké studie na regionální bázi, jejichž cílem je přispět k objasnění stavby zemské kůry a litosféry, geodynamického vývoje a fyzikálních vlastností Země a jejího okolí. Geotermické oddělení GFÚ se věnuje popisu a modelování teplotního pole v zemské kůře a to jak v rámci základního výzkumu, tak zejména v posledních letech také formou výzkumu aplikovaného.
 
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
O výzkumné infrastruktuře RINGEN
 
Vznikla v roce 2016 a dokončena byla v r. 2019. Sídlí v areálu bývalých kasáren Litoměřicích. Tvoří jí tým přibližně 50 výzkumných a odborných pracovníků, kteří se zaměřují na využívání hlubinné geotermální energie a testování nových a ověření stávajících metod realizace EGS/HDR systémů v podmínkách metamorfovaných hornin. Hlavním cílem je přispět ke snížení investičních a provozních rizik spojených s jímáním zemského tepla a umožnit jeho masivní a bezpečné využívání v různých geologických podmínkách. RINGEN poskytuje služby veřejným i soukromým vysokým školám, výzkumným institucím a firmám.
 


[1] Předpokládá se roční využití elektrického výkonu 7 000 hodin a tepelného výkonu 3 000 hodin.
[2] Poslední verze z listopadu 2019 počítá pro rok 2030 s hrubou spotřebu tepelné energie na úrovni
1 610 TJ a elektrické energie na úrovni 404 TJ (viz tabulky 15 a 17). Návrh Plánu je dostupný zde.

publikováno: 04.12.2019


Vyzýváme MPO k důkladným analýzám obou variant

Kvůli nedostatku elektřiny je ale nezbytné rozvíjet v prvé řadě domácí obnovitelné zdroje: jsou levnější a jejich stavba rychlejší

Pokud Česku hrozí po roce 2036 výrazný nedostatek elektřiny, je to velice vážná situace a je potřeba se na ni začít intenzivně připravovat. Důkladně analyzovat všechny možné varianty. Na stole ale podle všeho leží jen dvě varianty soběstačnosti v elektřině: nové jaderné bloky nebo nové obnovitelné zdroje v kombinaci s plynovými a tlakem na efektivitu.
 
 

Brzy po roce 2030 by Česko mělo přestat být soběstačné ve výrobě elektřiny a po roce 2036 by jí mělo mít výrazný nedostatek. S těmito zásadními závěry dnes přišla nová studie ČEPS pro Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Komora obnovitelných zdrojů závěry studie respektuje, byť má výhrady kolem množství energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, které studie zahrnula do vstupních parametrů.

 

Komora OZE situaci pokládá za velmi znepokujující a vyzývá proto ministra Karla Havlíčka, aby důkladně analyzoval všechna možná řešení. „Pokud dobře chápeme závěry studie, leží na stole jen dvě varianty soběstačnosti ve výrobě elektřiny: dva nové jaderné bloky nebo důsledný rozvoj obnovitelných zdrojů doplněných zdroji na zemní plyn a tlakem na efektivitu ve spotřebě. Předpokládám, že MPO bude stejně důkladně analyzovat obě varianty, zaměřit se pouze na jednu bych považoval za hazard,” uvedl Jan Habart, místopředseda Komory OZE.
 

Za nejodpovědnější považuji prioritní zaměření na obnovitelné zdroje. Ty nemusíme dovážet, dají se rychle postavit a jsou levnější. Pokud má ministerstvo zájem, nechť souběžně rozvíjí i plány na nové jaderné bloky. Za zahraničí ale víme, že jejich stavba se kriticky protahuje a prodražuje, takže není vůbec jisté, že tu ani v roce 2040 bude nový reaktor stát. Použít tuto studii pouze pro obhájení stamiliard dotací pro nové jaderné elektrárny by mi přišlo velmi nezodpovědné,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
 

Kontakty
 

 

O Komoře OZE

 

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

publikováno: 21.10.2019


Ne bilion, ale kolem 100 miliard bude stát rozvoj obnovitelných zdrojů. Stát je zaplatí z prodeje povolenek

Komora OZE laskavě žádá redakce, aby nepřejímaly zavádějící informaci ministra Havlíčka.

Méně než sto miliard korun bude stát rozvoj nových obnovitelných zdrojů do roku 2030. [1] Nikoliv bilion, jak včera uvedl ministr Havlíček ve velkém rozhovoru pro iDNES [2] či jak uvádí titulek dnešních Hospodářských novin [3]. A navíc, Česko je zaplatí především z příjmů z emisních povolenek. Zásadní ale bude kolik z celkových asi 200 miliard z emisních povolenek připadne velkým energetickým společnostem a kolik zbyde na obce, občany a malé a střední podnikatele. To se rozhoduje v aktuálně novelizovaném Zákoně o emisním obchodování.
 
Komora obnovitelných zdrojů energie jako zástupce sektoru v Česku laskavě žádá redakce, aby nepřejímaly zavádějící informace Ministra průmyslu a obchodu a naopak je vystavily kritické analýze. Komora dává svá data k dispozici (níže).
 
Celkové náklady na veřejnou podporu pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE vypočítala na maximálně 118 miliard korun, tedy necelých 12 miliard průměrně ročně. Tento výpočet byl proveden pro celkový cíl 23 % (spotřeby hrubé energie v roce 2030), který Česku jako kompromisní navrhla Evropská komise v červnu. Ministr Havlíček přitom ve stejném rozhovoru oznámil, že do Bruselu pošle návrh směřující k cíli pouze 22 %. Takže ve skutečnosti půjde ještě o méně než 118 mld. Kč v průběhu 10 let. A nakonec, ve výpočtu Komory OZE jsou navíc započítány i náklady na podporu akumulace elektřiny a tepla (celkem 26 miliard) a 10 miliard na posílení stability sítě a čisté dopravy prostřednictvím podpory výroby biometanu. Bezpečně lze tedy tvrdit, že náklady na rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030 budou v příští dekádě kolem 100 miliard korun.
 
Informace o bilionu korun jsou Komoře OZE známy, MPO je uvádí jako celkové náklady na obnovitelné zdroje do roku 2050 (nikoliv 2030) a do tohoto čísla zahrnuje i  náklady na „staré”, stávající obnovitelné zdroje. Ty však nijak nesouvisí s náklady na zvýšení podílu OZE na 22 resp. 23 %. „V debatě o nákladech na rozvoj obnovitelných zdrojů nebo o zvyšování klimatických cílů je potřeba velice striktně odlišit náklady na podporu zdrojů postavených v minulosti od nákladů na podporu zdrojů, které se budou teprve stavět,” řekl Štěpán Chalupa.
 
Komora OZE přináší výpočty nákladů do roku 2050 i nákladů na stávající obnovitelné zdroje:
 

  • Do roku 2050 půjde na veřejnou podporu nových projektů celkem až 263 miliard, jen pozor, výpočty v takto dlouhém horizontu jsou zatíženy až nadkritickou mírou nejistoty. Především kvůli odhadům budoucích cen energií na třicet let dopředu, na kterých jsou založeny. Komora OZE se radši drží při zemi a počítá jen s konzervativním (pomalejším) scénářem zvyšování cen energií. „Může se taky ale klidně stát, že energie zdraží rychleji a pak už třeba po roce 2032 nebude podpora pro obnovitelné zdroje potřeba žádná”, uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
  • Podporu stávajících obnovitelných zdrojů energie Komora OZE spočítala na 470 miliard.
 
 
Novela Zákona o emisním obchodování
 
Zásadní otázkou je, odkud se budou náklady na novou podporu platit. Ministr v rozhovoru pro iDNES uvádí evropské fondy. Ty přitom budou pokrývat jen malou část nákladů. Daleko zásadnějším zdrojem budou prostředky z emisních povolenek EU ETS. Z výpočtů, které má Komora OZE k dispozici, vyplývá, že stát bude mít v příští dekádě k dispozici přes 200 miliard korun z výnosů z emisních povolenek.
 
Rozdělením těchto příjmů se zabývá aktuálně novelizovaný Zákon o emisním obchodování. Ta určí, jak efektivně se budou rozdělovat peníze velkým energetickým společnostem (provozovatelům zahrnutým pod obchodování s emisemi, EU-ETS) a kolik peněz zbyde na ostatní zájemce jako jsou obce, občané a malí a střední podnikatelé.”
 
 
Kontakty
 
 
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Prameny:
 
[1]  Viz grafy níže. Otevřená data (tabulky) rádi dodáme na vyžádání, stejně jako podrobné informace o výpočtu (Štěpán Chalupa, viz kontakt).
 
[2] “(...) všechny obnovitelné zdroje nás budou stát do roku 2030 přibližně jeden bilion korun.” iDNES 16. října (zde)
 
[3] „Česko zvýší své klimatické cíle do roku 2030 a podíl obnovitelných zdrojů. Zaplatí za to až bilion korun.” Hospodářské noviny 17. října (zde)
 
 
 
 





 

 
 

publikováno: 17.10.2019


Obnovitelné zdroje mohou už v roce 2030 nahradit 80 % elektřiny vyrobené z uhlí

Pokud bychom rozvíjeli výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů podle scénáře Komory OZE,bude jí Česko schopno v roce 2030 nahradit čtyři pětiny elektřiny získané z uhlí.

S tímto závěrem přišla dnes Komora obnovitelných zdrojů energie. [1] Komora OZE připravila i kalkulaci výše nákladů na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů a porovnala své plány na rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030 s plány Ministerstva průmyslu a obchodu (viz níže). Uvedený závěr Komory OZE vychází z vlastní analýzy návrhu Národního energeticko-klimatického plánu, který určí, jakým tempem se budou obnovitelné zdroje rozvíjet v příští dekádě. [2]
 

V představách, jak se budou obnovitelné zdroje rozvíjet v příští dekádě se ale Komora obnovitelných zdrojů (Komora OZE, zkráceně KOZE) rozchází s představami Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Největší rozpor má Komora OZE ohledně růstu v sektoru čisté elektřiny. Komora OZE navrhla v roce 2030 spotřebovávat nejméně 28 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. MPO navrhlo hodnotu zhruba poloviční. 
 

„Rozvoj výroby čisté elektřiny MPO velmi podhodnotilo, pro příští dekádu počítá s nárůstem pouze o 0,6 procentního bodu: z podílu 13,6 % dosaženého v roce 2016 na 14,2 % očekávaného v roce 2030“, uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Nemyslím, že to bývalá ministryně MPO Marta Nováková mohla myslet vážně. Když to převedu na roční přírůstky nových elektráren - u fotovoltaických a větrných zdrojů mělo docházet mezi lety 2021 a 2030 meziročně k nárůstu o pouhých přibližně 40 megawattů pro každý ze sektorů. Pro srovnání – k takovému rozvoji dochází v  sousedním Polsku nebo Rakousku v průměru každý měsíc až dva,” dodal Chalupa.
 

„Náš návrh je založen na středním, nikoliv vysokém scénáři rozvoje potenciálu, který v Česku obnovitelné zdroje mají,” doplnil Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 

Komora OZE kritizuje plány MPO, které navrhlo, že zhruba 70 % nárůstu obnovitelných zdrojů do roku 2030 obstará sektor vytápění. K tomu je ale Komora OZE skeptická především kvůli obavám o udržitelné získávání a spalování  biomasy ve velkých teplárnách a elektrárnách. Na rozdíl od MPO se proto Komora OZE navrhuje zaměřit na posílení výroby v sektoru výroby elektřiny, především ve větrných a fotovoltaických elektrárnách. „Navržený nárůst spotřeby biomasy považujeme v kontextu změny klimatu a potřebné změny hospodaření v lesích za problematický  a odmítáme ho jako zástupci sektoru podpořit“, řekl Jan Habart z asociace CZ Biom.
 

Největší potenciál růstu mají větrné a fotovoltaické elektrárny, dále také malé vodní elektrárny a v budoucnu geotermální zdroje. U výroby elektřiny z bioplynu naopak zástupci Komory OZE očekávají její převod na efektivnější výrobu biometanu, který poslouží jako sezónní akumulace a přispěje ke stabilizaci elektrických sítí a posilování čisté dopravy (bio CNG).
 


 

Graf: porovnání spotřeby elektřiny z OZE v roce 2016 s návrhy na spotřebu v roce 2030 (scénáře MPO, Komory OZE a návrh Evropské komise; Národní energeticko-klimatický plán) 
 

Výši veřejné podpory pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE vypočítala na až 118 miliard korun, tedy v průměru necelých 12 miliard ročně. V tom je zahrnutých i 26 miliard na podporu akumulace a dalších 10 miliard na posílení stability sítě prostřednictvím podpory výroby biometanu. Podrobnosti uvádí tabulka níže.

„Z výpočtů, které máme k dispozici, vyplývá, že stát tyto prostředky bude mít k dispozici. Podstatné ale bude, v jaké verzi projde novela Zákona o emisním obchodování, respektive jak efektivně se budou rozdělovat peníze provozovatelům zahrnutým pod obchodování s emisemi (EU-ETS) a kolik peněz zbyde na ostatní zájemce,” dodal Chalupa.

 

 

Technologie OZE

[mil. Kč/rok]

Forma podpory

Fotovoltaické elektrárny

2 700

investiční

Baterie k fotovoltaickým elektrárnám

2 200

investiční

Solární termální kolektory

1 100

investiční

Biomasa v domácnostech

400

investiční (kotlíkové dotace)

Tepelná čerpadla

1 200

investiční

Akumulace – teplo

400

investiční

Geotermální energie (investiční)

300

investiční

Větrné elektrárny (investiční)

967

investiční

Geotermální energie (provozní)

100

provozní

Větrné elektrárny (provozní)

900

provozní

Bioplynové stanice

1 100

provozní

Malé vodní elektrárny

150

provozní

Biomasa mimo domácnosti

400

provozní

CELKEM

11 817

 

 

Tabulka: průměrná roční výše veřejné podpory na jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů

 
 

Náklady na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa popsal podrobně:

 

„V nákladech na veřejnou podporu je potřeba velice striktně rozlišit podporu pro obnovitelné zdroje postavené v minulosti, ty již vyrábějící, od podpory pro zdroje, které se budou teprve stavět po roce 2021. Detaba o nákladech a klimaticko-energetickém plánu se tedy týká pouze budoucích zdrojů. Zatímco podpora pro první skupinu je jasně daná, protože vyplývá z tehdejší a současné platné legislativy, tak způsob podpory a její náklady pro budoucí projekty je to, o čem teď probíhá diskuze. Jinými slovy, vůči podpoře pro již vyrábějící OZE můžeme mít výhrady, ale nic s tím nenaděláme, měnit to již nejde. Kdežto podpora pro budoucí OZE, ty, co se budou stavět po roce 2021, je to, o čem teď jedině má smysl diskutovat a argumentovat.”

„Výši veřejné podpory pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE vypočítala na až 118 miliard korun, tedy necelých 12 miliard průměrně ročně včetně podpory pro akumulaci elektřiny a tepla. V nákladech nové dekády je zahrnuto i 26 miliard na podporu akumulace elektřiny a tepla a dalších 10 miliard na posílení stability sítě a čisté dopravy prostřednictvím podpory výroby biometanu. Z podrobné analýzy Komory OZE vyplývá, že stát tyto prostředky bude mít k dispozici z povolenek EU ETS. Podstatné ale bude, v jaké verzi projde novela Zákona o emisním obchodování, respektive jak efektivně se budou rozdělovat peníze provozovatelům zahrnutým pod obchodování s emisemi (EU-ETS) a kolik peněz zbyde na ostatní zájemce.”

„Pokud se na těch námi spočtených 118 miliard podíváte optikou, komu jsou určeny, kdo je dostane, tak podle našich výpočtů až 50 miliard poputuje do obcí, jejich obyvatelům a malým a středním podnikatelům, kteří budou rozvíjet tzv. komunitní a místní projekty. Ty se dobře osvědčují na západě, kde urychlují transformaci energetiky.”

„Do roku 2030 navrhujeme, aby většina podpory byla vyplácenou investiční dotace, jen asi pětina formou provozní podpory, tedy hodinovým zeleným bonusem.”

„Do roku 2050 půjde na veřejnou podporu (v případě nových projektů) celkem až 263 miliard, jen pozor, výpočty v takto dlouhém horizontu jsou zatíženy možná až nadkritickou mírou nejistoty především kvůli odhadům budoucích cen energií na třicet let dopředu. Komora OZE se radši drží při zemi a počítá jen s konzervativním scénářem zvyšování cen energií. Může se taky ale klidně stát, že energie zdraží rychleji a pak už třeba po roce 2032 nebude podpora pro obnovitelné zdroje potřeba žádná.”

„Podporu starých obnovitelných zdrojů energie jsme spočítali ve výši 470 miliard.”
 

 

Kontakty
 

 

O Komoře OZE

 

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.



Prameny:
 

[1] Kalkulace Komory obnovitelných zdrojů energie vychází z expertních výpočtů potenciálu všech druhů OZE tak, aby Česko v roce 2030 spotřebovávalo z obnovitelných zdrojů 24,38 % energie. Jde o střední scénář rozvoje jejich potenciálu. Podle něj očekáváme v roce 2030 spotřebu energie z OZE v sektoru elektřiny na úrovni 21 134 gigawatthodin (GWh) elektřiny. To porovnáváme s hrubou výrobou elektřiny z (hnědého a černého) uhlí v roce 2018 (41 138 GWh; dle ERÚ) poníženou o čistý vývoz elektřiny (14 620 GWh; desetiletý průměr; data dle ERÚ). 
 

[2] Komora OZE dokončuje finální podobu, rádi pošleme na vyžádání.
 

publikováno: 16.10.2019


Až dvacetkrát míň nových větrníků než v Rakousku

Wind Europe zveřejnil předpovědi vývoje větrné energetiky do 2023

Během příštích pěti let by v Evropě měla přibýt skoro polovina současného výkonu větrných elektráren. V Česku ale vznikne v horším případě jen dvacetkrát méně turbín než v podobně velkém a větrném Rakousku. Předpovídá to právě zveřejněná analýza Wind Europe, evropské větrné asociace. [1]
 
 
V Evropě by mělo vzniknout mezi 67 až 112 gigawatty (GW) nových větrných turbín. Kolik to bude ve skutečnosti záleží především na tom, jaké Národní energeticko-klimatické plány předloží jednotlivé členské státy EU. Ty jsou klíčovým prvkem snahy EU transformovat fosilní energetiku na obnovitelnou a zbrzdit tak příčiny klimatické krize a zlepšit kvalitu ovzduší. Národní státy v nich popisují, jakým tempem a způsobem budou rozvíjet obnovitelné zdroje energie (OZE) a energetickou efektivitu do roku 2030.
 
Český návrh Národního energeticko-klimatického plánu, který připravovala ještě bývalá ministryně Marta Nováková, kritizovala Komora OZE už dříve za příliš nízkou ambici. V červnu se ke kritice přidala i Evropská komise, opět zejména kvůli nízké ambici rozvoje obnovitelných zdrojů. Hlavní slabinou návrhu je zaměření na ekologicky neudržitelné spalování biomasy ve velkých elektrárnách a teplárnách místo rozvoje výroby elektřiny především z větru nebo slunce, uvedla ve své dřívější analýze Komora OZE.
 
“Bývalá ministryně Nováková nám pro příští dekádu naplánovala zvýšit výrobu čisté elektřiny pouze o 0,6 procentního bodu: z podílu 13,6 % dosaženého v roce 2016 na 14,2 % očekávaného v roce 2030. To je zcela mimo realitu a je na ministru Havlíčkovi, aby tuto zásadní chybu do konce roku opravil,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
 
 
Dnes zveřejněná předpověď rozvoje větrné energetiky od Wind Europe předpovídá rozvoj sektoru podle tří možných scénářů. Podle nich by mělo v Evropě každoročně přibývat mezi 13 a 22 gigawatty nových větrných elektráren. Zhruba tři čtvrtiny z toho budou elektrárny na souši (zbývající čtvrtina jsou elektrárny na moři).
 
Podle středního scénáře by na konci roku 2023 mělo v Evropě stát 277 gigawattů větrných elektráren, o polovinu víc, než na konci roku 2018 (189 GW). [2] Může to ale být ještě o 22 GW víc, pokud státy vylepší podmínky pro rozvoj větrných elektráren. I přes aktuální zpomalení trhu v Německu by lídrem trhu mělo zůstat Německo, následované Španělskem, Francií, Švédskem a Itálií.
 
“Odhadujeme, že v Česku vznikne 0,07 až 0,5 gigawattu (70 až 500 megawattů; megawatt je tisícina gigawattu; poznámka redakce) větrných elektráren. Záleží, jak ministr Havlíček upraví Návrh Plánu. To je až dvacetkrát méně, než kolik očekávají kolegové v Rakousku, které je podobně velké, má podobnou hustotu osídlení a v celku i srovnatelné větrné podmínky (1 246 MW),” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.
 
“V okolních státech se každoročně staví zhruba tolik větrných elektráren, kolik jich v Česku vzniklo za 10 let. Důvodem samozřejmě není, že by v Česku nefoukalo nebo tu byly dražší elektrárny než v Rakousku, Polsku, Bavorsku a Sasku. Důvodem je neexistující podpora státu a to nejen finanční,” doplnil Janeček
 
 
Klíčové budou komunitní větrné elektrárny
 
V rámci tzv. komunitních projektů obce spolu s občany a soukromými podnikateli staví a provozují vodní, solární nebo větrné elektrárny či teplárny na biomasu. Takové projekty přinášejí větší akceptaci obnovitelných zdrojů veřejností díky jejímu přímému zapojení a vedou k demokratizaci energetiky. Vedle finančních zisků pro všechny zapojené partnery tento typ projektů přináší i další benefity: důraz na udržitelné využívání zdrojů, energetickou nezávislost a rozvoj obcí díky novým příjmům. Z toho důvodu rozvoj komunitních projektů preferuje i aktualizovaná evropská legislativa a národní státy včetně Česka je budou do svých zákonů implementovat.
 
V zahraničí jsou komunitní projekty velmi využívány pro rozvoj OZE již od počátku obnovitelných zdrojů energie. Komora OZE i ekologické organizace podporují zavedení specifických zvýhodněných podmínek, které umožní komunitním projektům uplatnit se v tržním prostředí a napomohou jejich rozvoji. “V Belgii, Německu, Británii i jinde existují tisíce, možná desetitisíce obnovitelných zdrojů spoluvlastněných obcemi, podnikateli a občany,” dodal Štěpán Chalupa.
 
 
 
Kontakty
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
 
Michal Janeček, Česká společnost pro větrnou energii, predseda@csve.cz, 602 796 687
 
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
O České společnosti pro větrnou energii
 
Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) je profesní organizace fyzických a právnických osob, které podporují využívání energie větru na území ČR v souladu se zájmy občanské společnosti. Jejími členy jsou provozovatelé s bohatými zkušenostmi s provozem větrných elektáren v podmínkách ČR, odborníci zabývající se tímto oborem na vědecké bázi, ale také sympatizující lidé z řad široké veřejnosti. Byla založena v roce 1994 a od září 1999 je členem Asociace pro obnovitelné zdroje energie a od března 2001 je členem Wind Europe (dříve Evropské asociace pro větrnou energii; EWEA).
 
 
Prameny
 
[1] WIND ENERGY IN EUROPE: OUTLOOK TO 2023 (zde)
 
[2] WIND ENERGY IN EUROPE IN 2018. Trends and statistics (zde)
 

publikováno: 08.10.2019


MPO: obnovitelné zdroje dostávají přiměřenou podporu

Komora OZE reaguje na právě zveřejněné výsledky kontroly přiměřenosti finanční podpory svého sektoru

Ministerstvo průmyslu a obchodu dnes odpoledne zveřejnilo výsledky kontroly přiměřenosti podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. [1] Výsledky potvrdily, že poskytovaná podpora je přiměřená a nepředstavuje nadměrnou podporu.
 
Jde o první ze série kontrol veřejné podpory pro obnovitelné zdroje energie (OZE). Tato vlna se týkala provozní podpory zdrojů uvedených do provozu v letech 2006 až 2008 a byla prováděna metodou sektorového šetření. Výsledky další vlny týkající se OZE uvedených do provozu v roce 2009 lze očekávat v příštím roce.

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl: 
 
“Výsledek mě nepřekvapil. Pro tyto zdroje se potvrdilo, že provozní podpora je přiměřená. Zbývá ještě vyřešit případy zdrojů, které vedle provozní dostaly i investiční dotaci. Od začátku jsme tvrdili, že tyto kontroly jsou v naprosté většině případů zbytečné a přiměřenost podpory rámcově potvrdil i Brusel." 

"Pro další šetření bude důležité, aby navržený systém prověřování přiměřenosti disponoval efektivními nástroji, jak případná drobná zjištění řešit spravedlivě a efektivně, a to jak z pohledu státu, tak provozovatelů. Aktuální návrh a použitá metoda vypadají v tomto směru v pořádku.”

“Neočekávám, že další vlna šetření přinese nějaká zásadně jiná zjištění. Bude se to týkat i ostře sledovaných velkých solárních instalací, které v počátku opravdu dostaly nepřiměřeně vysokou výkupní cenu. Jejich problém by měl být již ale vyřešen provedenou srážkovou daní. Komora OZE již v roce 2013 sama navrhla a proti vůli některých, podle nás nezodpovědných, podnikatelů v oboru i prosadila takzvanou sektorovou daň ve výši 10 %, která jednorázově snížila příliš vysoký zisk solárních elektráren z kritické doby.”



Zdroje:
[1] Viz web MPO (zde)
Detail k návrhu Komory OZE na zavedení sektorové daně viz zde.


Kontakty
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 


publikováno: 30.09.2019


Víc elektřiny z obnovitelných zdrojů, pozor na biomasu

Komora OZE komentuje dnešní jednání Rady EU pro dopravu, telekomunikace a energetiku

Které obnovitelné zdroje a jakým tempem se budou rozvíjet v zemích EU v příští dekádě - to byl jeden z hlavních bodů právě končícího jednání ministrů zodpovědných za energetiku evropské osmadvacítky. Český návrh Národního energeticko-klimatického plánu, který připravovala ještě bývalá ministryně Marta Nováková, kritizovala Komora OZE za příliš nízkou ambici využívat energii z obnovitelných zdrojů od počátku. V červnu se ke kritice přidala i Evropská komise, opět zejména kvůli nízké ambici rozvoje obnovitelných zdrojů.
 
Vládní Plán, který bude muset být na podnět Komise (z letošního června) přepracován, předpokládal, že 71 % rozvoje OZE v letech 2021 až 2030 se odehraje v sektoru vytápění a chlazení, 14 % v sektoru dopravy (to je fixní podíl pro všechny členské státy a pouhých 16 % v sektoru výroby elektřiny. Co se výroby tepla týče, návrh Plánu předpokládal více než třetinové navýšení výroby tepla ve spalování biomasy jako je dřevní štěpka nebo sláma ve velkých zdrojích - v teplárnách a elektrárnách.
 
Podle návrhu Plánu z pera bývalé ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové se drtivá většina nárůstu podílu OZE měla odehrát v sektoru výroby tepla. "Jenže Česká republika bude - při nevyhnutelném odstavování uhelných elektráren - potřebovat nejen nové zdroje tepla, ale zejména elektřiny. I kdyby se vláda rozhodla postavit nový jaderný reaktor, tak jeho dokončení tak tak nahradí dožívající reaktory, nikoliv však výpadek uhelných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Asociace CZ Biom v Česku zastupuje asi tři čtvrtiny malých a středních tepláren a výtopen na biomasu. “Podle všech předpokladů bychom měli takovému plánu tleskat, ale opak je pravdou. Dřeva je dnes sice kvůli kůrovcové kalamitě a suchu více než dost, po odeznění aktuální krizové situace ale hrozí naopak nedostatek štěpky a zdražování paliva hlavně pro obecní výtopny a menší teplárny spalující čistou biomasu,” uvedl Jan Habart, místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Po opadnutí bezprecedentních objemů těžby dřeva totiž poklesne i množství biomasy využitelné pro energetické účely. Komora OZE proto tento návrh odmítla. “V Česku máme totiž opačný problém než v mnoha zemích EU, kde na obnovitelné teplo zapomínají a rozvoji OZE dominuje výroba elektřiny,” dodal Habart.
 
Komora OZE kritizovala původní Plán, který plánoval nárůst spotřeby elektřiny z OZE pouze o 0,6 procentního bodu: z podílu 13,6 % dosaženého v roce 2016 na 14,2 % očekávaného v roce 2030. “Nemyslím, že to bývalá ministryně mohla myslet vážně. Když to převedu na roční přírůstky - u fotovoltaických a větrných elektráren mělo docházet mezi lety 2021 a 2030 k meziročnímu nárůstu o pouhých přibližně 42 MW pro fotovoltaické a 33 MW pro větrné elektrárny. Pro srovnání – tak malé objemy vznikají v sousedním Polsku nebo Rakousku v průměru každý měsíc nebo dva,” dodal Chalupa.
 
 
Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, řekl:
“Bývalá ministryně Nováková navrhla ročně stavět asi 40 megawattů (MW) nových fotovoltaik. To jsme od začátku považovali za špatný vtip. Pokud ministr Havlíček zvýší cíle tak, jak navrhuje Komora OZE, půjde o asi 320 MW nových malých a středních fotovoltaik hlavně na pokrytí lokální spotřeby ročně a i to je asi o třetinu méně, kolik činí opatrné výpočty potenciálu.”
 
 
Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:
 
“Česká situace je velmi podobná se situací na Slovensku, v Maďarsku a do určité míry i v Polsku. V mnohém to připomíná Rakousko před pětadvaceti lety. Někteří z tamních politiků tehdy označovali svou zemi za „zemi, kde nefouká”. Dnes tam každoročně staví víc elektráren, než kolik se – s výjimkou Polska – podařilo postavit v každém ze států Visegrádu za posledních pětadvacet let,”
 
Visegrádská čtyřka dlouhodobě podrývá společné ambice EU
   
Zástupci Komory OZE také uvedli, že současná diskuze o příspěvcích jednotlivých členských států (ke společnému cíli spotřebovávat 32 % OZE do roku 2030) v EU je dokladem negativní role Visegrádské čtyřky, která si na počátku vynutila nezávazné cíle pro členské státy a najednou jsou všichni zděšeni, že tento mechanismus nefunguje a závazky členských států dohromady nedávají 32%. “Visegrádské země podrývají základní piliř evropské klimatické politiky, tedy přechod od uhlí k obnovitelným zdrojům. Komora OZE proto vyzývá ministra průmyslu, aby změnil pozici ČR a připojil se k progresivním západním zemím Evropy,” řekl Martin Bursík, který má v Komoře OZE na starosti analýzu evropské legislativy.
 
“Visegrád bezpochyby splnil svůj hlavní úkol, tj. přechod od totality k demokracii efektivně a rychle. Následně však zmutoval ve spolek, který brání přijetí robustních společných evropských politik a nástrojů na ochranu klimatu: země V4 odmítly návrhy ambicióznějších cílů snižování emisí skleníkových plynů, odmítly národní závazné cíle podílu obnovitelných zdrojů energie a odmítly (s výjimkou Slovenska) podpořit termín, kdy měla být EU uhlíkově neutrální. Země V4 buď zastavily či významně omezily podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie, sázejí na odklad termínů uzavření uhelných elektráren a sní o budování nových jaderných reaktorů nezávisle na skutečnosti, že ekonomika jejich výstavby je činí nekonkurenceschopnými a termínově těžko plánovatelnými. Vliv uhelných a jaderných zájmů brání rozvoji čistých, levnějších OZE, které navíc přinášejí decentralizaci a tím i demokratizaci energetického sektoru,” doplnil Chalupa.
 
Zástupci malých vodních elektráren upozornili na spojitost české debaty o malých vodních elektrárnách s evropským úsilím klimatické neutrality v roce 2050 a úsilím států OSN. “Pozorně sledujeme současnou diskuzi v New Yorku i v Bruselu. Provoz malých vodních elektráren je příspěvek k boji s klimatickou změnou a pomáhá čistšímu prostředí pro život. Jsme s Gretou!” uvedl Vladimír Zachoval.
 
 
Kontakty
 
Jan Habart, místopředseda Komory OZE, habart@biom.cz, 603 273 672
Aleš Hradecký, Cech akumulace a fotovoltaiky,  hradecky@caft.cz, 602 534 684
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,603 420 387
Michal Janeček, Česká společnost pro větrnou energii, predseda@csve.cz, 602 796 687
Vladimír Zachoval, předseda Cechu malých vodních elektráren, zachoval@cechmve.cz, 602 287 547
Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

publikováno: 24.09.2019


Výročí: sto let komunitní energetiky

Spoluvlastnictví pomohlo elektrifikaci ČSR, dnes pomáhá stavět obnovitelné zdroje

Elektrárny i sítě budované společně podnikateli, státem a obcemi stály na počátcích elektrifikace Československa. Intenzivní elektrifikaci odstartoval průlomový energetický zákon, který začal platit právě před sto lety. [1] Důraz na spoluvlastnictví energetických zdrojů bude Česko zavádět do legislativy opět v nejbližších měsících. Komunitní spoluvlastnictví totiž – dnes stejně jako tehdy – usnadňuje rozvoj energetiky.
 
Za rozvojem československé elektroenergetiky stály takzvané všeužitečné podniky s většinovým podílem veřejného sektoru. Ty ustanovil první energetický zákon, který vstoupil v platnost právě před sto lety a přispěl k velmi rychlé elektrifikaci domácností. Během pouhých dvaceti let bylo k elektřině připojeno téměř 90 % obyvatelstva. [2]  
 
Velmi podobný princip pomáhá rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE). V rámci tzv. komunitních projektů obce spolu s občany a soukromými podnikateli staví a provozují vodní, solární nebo větrné elektrárny či teplárny na biomasu. Takové projekty přinášejí větší akceptaci OZE veřejností díky jejímu přímému zapojení a vedou k demokratizaci energetiky. Vedle finančních zisků pro všechny zapojené partnery tento typ projektů přináší i další benefity: důraz na udržitelné využívání OZE, energetickou nezávislost a rozvoj obcí díky novým příjmům. Z toho důvodu rozvoj komunitních projektů OZE preferuje i aktualizovaná evropská legislativa a národní státy včetně Česka je budou do svých zákonů implementovat.
 
V zahraničí jsou komunitní projekty velmi využívány pro rozvoj OZE již od počátku obnovitelných zdrojů energie. Komora OZE i ekologické organizace podporují zavedení specifických zvýhodněných podmínek, které umožní komunitním projektům uplatnit se v tržním prostředí a napomohou jejich rozvoji.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
“V Belgii, Německu, Británii i jinde existují tisíce, možná desetitisíce obnovitelných zdrojů spoluvlastněných obcemi, podnikateli a občany. Díky nim se rozvíjí obnovitelná energetika. Stejný princip budou již brzy připravovat i ministři Havlíček a Brabec. Intenzivní důraz na rozvoj malých a středních obnovitelných zdrojů při zapojení co největšího množství lidí, podnikatelů i obcí je nejlepší a nejefektivnější cesta k přeměně energetiky na čistou, chytrou a širokou veřejností akceptovanou energetiku budoucnosti.”
 
 
Vladimír Zachoval, předseda Cechu malých vodních elektráren, řekl:
 
“Družstevní vlastnictví pomohlo rozvoji využívání energie z vody. Všeužitečné podniky pak pomohly elektřinu dostat do téměř každé domácnosti. Na Západě teď žezlo přebírají komunity obnovitelné energetiky, ze kterých budou těžit podnikatelé, domácnosti i obce.”
 
 
 
Kontakty
 

 
 
Zdroje:
 
[1] Zákon č. 438/1919 Sb. o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace. Platný od 1. září 1919.
 
[2] V roce 1937, tj. necelých 20 let od začátku platnosti zákona bylo k elektřině připojeno bezmála 90 % obyvatel. V roce 1919 to přitom bylo jen asi 40 % obyvatel v Čechách a 25 % obyvatel na Moravě. Viz Euro (zde)
 
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

publikováno: 02.09.2019


Zatím ale příliš ekologická nejsou

Návrh na úlevy pro tzv. ekologická auta dnes projedná Senát. Komora OZE upozorňuje, že provoz současných elektromobilů v ČR způsobuje vyšší emise oxidu uhličitého, než provoz aut na fosilní paliva.

Senát dnes projedná návrh novely Zákona o pozemních komunikacích. Komora OZE návrh vítá především v případě vozů na bioCNG (biometan). Zároveň ale upozorňuje, že provoz elektromobilů v tuzemsku příliš ekologický není – svým provozem zatím způsobují vyšší emise CO2, než auta na fosilní paliva. Elektřina, kterou se nabíjejí, totiž pochází především z uhelných elektráren. Z opravdu čistých, obnovitelných zdrojů v Česku pochází jen necelých 14 procent elektřiny, což by se podle Ministerstva průmyslu a obchodu nemělo příliš změnit ani v příští dekádě.
 
Návrh novely v červenci schválila Sněmovna. Podle něj by měly být vozy na elektřinu a vodík zcela osvobozeny od poplatku za používání dálnic a vozy na zemní plyn nebo biometan platit snížený poplatek maximálně 1 000 korun za rok. [1]
 
Jednoduchým výpočtem zjistíme, že ujetím sta kilometrů elektromobil dobitý elektřinou ze sítě vyprodukuje zhruba 20 kilogramů emisí CO2, přičemž moderní osobní automobil s benzínovým motorem vyprodukuje jen asi 13 až 15 kilogramů. [2] Pokud by se k nabíjení elektromobilu ale použila elektřina vyrobená pouze z obnovitelných zdrojů (OZE), byly by emise CO2 nulové. [3]
 
Důvodem špatné emisní bilance českých elektromobilů je fakt, že zhruba polovina elektřiny se v Česku vyrábí z hnědého a černého uhlí, které je palivem s nejhoršími emisemi oxidu uhličitého. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) činila v roce 2017 jen 13,6 %, přičemž do roku 2030 by to mělo být – podle aktuálních plánů Ministerstva průmyslu a obchodu – jen 14,2 %. [4]
 
Nárůst o 0,6 procentního bodu během 13 let považuje Komora OZE za velmi podhodnocený a s ohledem na potenciál OZE v ČR navrhuje hodnotu nejméně dvojnásobnou (spotřebovávat nejméně 28 % elektřiny z OZE v roce 2030).
 
 
Aleš Kuták z Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Podporovat rozvoj elektromobility a aut na biometan nebo vodík je určitě správné. Ruku v ruce s tím by ale měl jít rozvoj výroby opravdu čisté elektřiny z obnovitelných zdrojů, aby nová auta nejezdila dál především na energii z uhlí. Rychlonabíječky budou brzy běžnou součástí benzínek či obchodních center. Na jejich střechy nebo na parkoviště jde přitom velmi dobře instalovat fotovoltaické panely a doplnit je o baterie, které rychlonabíjení umožní.”
 
 
Adam Moravec ze sdružení CZ Biom řekl:
 
„Překotný rozvoj elektromobility bez promyšleného rozvoje infrastruktury nepřinese žádné velké ekopřínosy. Přechod na čistou mobilitu by nám výrazně usnadnil biometan. Poskytl by čas na rozvoj chytré infrastruktury pro elektroauta, která by neměla být jen a pouze spotřebičem špinavé elektřiny. Auta na bioCNG mají stejně nulové emise z provozu jako auta nabíjená elektřinou vyrobenou z obnovitelných zdrojů.“
 
 
Kontakty
 

 
Prameny:
 
[1] Senátní tisk č. 127 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
 
[2] Při výrobě jedné kilowatthodiny (kWh) dochází dle nastavení současného mixu paliv v ČR k vzniku přibližně jednoho kilogramu oxidu uhličitého (přesně 1,012 kg CO2 / 1 kWh). Průměrná spotřeba elektromobilu činí kolem 20 kWh elektřiny na sto kilometrů. To znamená, že elektromobil dobíjený elektřinou dostupnou v tuzemských sítích způsobí ujetím 100 km přibližně 20 kilogramů emisí CO2.
 
[3] Emise elektromobilu nabitého elektřinou vyrobenou čistě z obnovitelných zdrojů jsou nulové, protože výroba elektřiny ze slunce, větru nebo vody žádné emise neprodukuje. V případě výroby elektřiny spalováním bioplynu či biomasy hovoříme o tzv. emisní neutralitě - emise CO2 vypuštěné do ovzduší jsou rovny emisím, které biomasa během svého růstu spotřebovala.
 
[4] Rozvojem výroby energie z OZE do roku 2030 se zabývá tzv. Národní energeticko-klimatický plán. Jeho poslední verze počítá s jen velmi omezeným rozvojem čisté energie: do roku 2030 by měla spotřeba elektřiny z OZE narůst ze současných 13,6 % na 14,2 %.
 
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 

publikováno: 14.08.2019


Energetika ČR 2030 – bez obnovitelných zdrojů klimatickou krizi nezvládneme

Komora OZE právě zveřejnila svou vizi energetiky v roce 2030, včetně analýzy nákladů a tří zásadních kritických míst.

Dvakrát víc elektřiny než dnes a třetina tepla by v roce 2030 mohly pocházet z obnovitelných zdrojů energie. Připomeňme, že v roce 2030 bude už velká většina uhelných elektráren a tepláren odstavena a žádný nový jaderný blok tu stát nebude. Komora OZE přináší svou vizi energetiky v roce 2030, včetně analýzy nákladů na podporu nových OZE a možných zdrojů financí. Zároveň upozorňuje na tři zásadní kritická místa: vládou nadhodnocené možnosti biomasy, podhodnocený vítr a fotovoltaika a až 115 miliard korun s přednostním právem pro velké elektrárny a teplárny.
 

Víc než čtvrtina elektřiny (28 %) by mohla v roce 2030 pocházet z OZE, stejně jako téměř třetina (30 %) veškeré spotřeby tepla a chladu. Čísla vycházejí z výpočtů potenciálu obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku, které zpracovaly nezávislé instituce nebo experti Komory obnovitelných zdrojů energie (Komory OZE). “Je na místě uvést, že jde o čísla ze středního scénáře rozvoje. I tak to ale bude vyžadovat poměrně náročnou úpravu několika zákonů, vyhlášek a celkové zjednodušení povolovacích procesů. Pokud by se ale vláda rozhodla být v čisté energetice tahounem, může být podíl čisté energetiky ještě vyšší,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu však dosud počítalo s něčím úplně jiným: v roce 2030 navrhuje spotřebovávat z OZE jen 14,2 % elektřiny. [1] To je jen polovina toho, než podle  zpracovaných scénářů navrhuje Komora OZE. Navíc, už v roce 2020 se očekává, že podíl OZE na spotřebě elektřiny dosáhne 14 % (v roce 2016 činil 13,6%). [1] “Nerozumím tomu. MPO se místo na rozvoj střešních fotovoltaik, solárních kolektorů nebo větrných i vodních elektráren a tepelných čerpadel zaměřilo na příliš intenzivní využívání biomasy z lesů a polí. Existují obavy, že takovéto nadměrné využívání biomasy může lesy i zemědělství poškodit a zvýšit cenu biomasy pro malé a střední zdroje i pro domácnosti,” okomentoval návrh Národního energeticko-klimatického plánu Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom. Sdružení v Česku zastupuje malé a střední výtopny na biomasu a bioplynové stanice. 

 

Národní energeticko-klimatický plán určuje, jakým tempem se budou rozvíjet jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů do roku 2030 a jaké nástroje k jejich rozvoji vláda připraví. Připravil ho tým bývalé ministryně Marty Nováková. Ta bohužel navrhla zvýšit výrobu energie z biomasy ve velkých teplárnách a elektrárnách až za udržitelnou hranici. Naopak, rozvoj střešních fotovoltaik a větrných elektráren, dvou vůbec nejlevnějších nových zdrojů energie, nechává úplně stranou. Vyplývá to z analýz a porovnání, které dnes představila Komora OZE. “Dokument za jeho chyby a nízkou ambici minulý týden kritizovala oficiální zpráva Evropské Komise. Nápravu bude muset připravit ministr Havlíček, pokud nechce, aby Česko bylo v Evropě za černého pasažéra, který se v době klimatické krize pouze veze s ostatními,” doplnil Jan Habart.
 

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:

“Z větru je v Česku reálné získávat zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny, což znamená postavit asi třináct set větrných turbín. Poslední roky však náš sektor prakticky stojí: nové větrné elektrárny tu prakticky nikdo nechystá a do provozu je uváděno jen pár elektráren ročně, které získaly povolení v minulosti. MPO ve svém návrhu (Vnitrostátního plánu, pozn. redakce) počítá s asi deseti novými větrnými elektrárnami ročně, tedy de facto se zachováním statutu quo.”

 

Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, řekl:

“Jestli nechceme zaspat v rozvoji stále levnější čisté energetiky, tak je tu potřeba ročně spouštět nejméně 470 až 500 megawattů nových fotovoltaik, především na střechách, fasádách nebo brownfieldech. Bohužel, ministryně Nováková do Bruselu poslala plán s číslem zhruba dvanáctkrát menším. Není proto divu, že Komisi český návrh Plánu hodně překvapil a že je k jeho ambicím velmi kritická.”

 

Štěpán Chalupa řekl:

“Připomeňme, že v roce 2030 bude už velká většina uhelných elektráren a tepláren odstavena a žádný nový jaderný blok tu stát nebude. A pokud se podíváme na cenu, za kterou dokáží energii vyrábět, jsou větrné a fotovoltaické elektrárny nejlevnějším zdrojem vůbec. Porovnávám samozřejmě nové s novými, nikoliv starými, účetně již odepsanými jaderkami nebo uhelkami”.
 

Z čeho bude Česko rozvoj OZE platit?

Komora OZE také analyzovala, na kolik rozvoj OZE v příští dekádě přijde a odkud by šel zaplatit. Z analýz vyplývá, že průměrné náklady na pokračování dotačních programů pro domácnosti na nákup fotovoltaických panelů, tepelných čerpadel, solárních kolektorů a kotlů na biomasu bude činit zhruba 4,4 miliardy korun ročně. Půjde o obdobu dnešní Nové zelené úsporám nebo kotlíkových dotací, o které je u veřejnosti velký zájem. Dalších zhruba 1,5 miliardy ročně představují dotace pro obce a podnikatele, kteří mohou díky OZE snížit svou spotřebu energie ze sítí. Na provozní podporu biomasových, větrných, vodních a bioplynových zdrojů by mělo jít zhruba 4,9 miliardy ročně. Celkové průměrné roční náklady by tak pro příští dekádu měly činit asi 10,8 miliardy korun. “S finanční provozní podporou pro velké fotovoltaické parky MPO nepočítá a je to podle nás v tuto chvíli správně. Jejich cena je ještě nižší než u malých střešních instalací a dál postupně klesá. Pokud se během pár let ukáže, že budou podporu potřebovat, je prostor v rámci modernizačního fondu. Musí jít ale o efektivní podporu otevřenou pro všechny,” uvedl Chalupa. 

 

Největší část peněz na finanční podporu rozvoje OZE získá stát v příští dekádě z obchodování s emisními povolenkami. Jejich cena poslední roky vyskočila nahoru a v posledních týdnech se drží kolem 25 EUR za tunu. Experti předpokládají, že dál poroste. Stát by z nich na podporu OZE mohl pro roky 2021 až 2030 získat kolem 350 miliard, o další miliardy mohou investoři soutěžit v rámci celé EU (tzv. Inovační fond). Podrobnější přehled viz tabulka a komentáře níže. 

 

Další peníze budou k dispozici z evropských fondů po roce 2021 v rámci nového programového období. Jejich příprava už začala a je zřejmé, že ochrana klimatu bude jedním z hlavních témat, kam Evropská komise chce peníze směřovat. Prozatím není zřejmé, kolik peněz bude mít Česko k dispozici, Komora OZE vypočítala, že 3 miliardy korun ročně by na rozvoj OZE byly dostatečné.

 

Komora OZE přichází s inovativním přístupem financování podpory rozvoje nových instalací OZE po roce 2021 z výnosů z obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Tím se naplní princip, že emisní obchodování je nástrojem boje s klimatickou krizí.” uvedl Martin Bursík, který novelu Zákona o emisním obchodování pro Komoru OZE sleduje a analyzuje. Novela zpřesňuje pravidla použití desítek miliard korun z emisních povolenek a její návrh připravilo Ministerstvo životního prostředí. 

 

Komora OZE prosazuje, aby 116 miliard korun, na které budou mít přednostní nárok provozovatelé elektráren, tepláren a průmyslníci, jim bylo přiděleno pouze za splnění podmínky, že jimi nabídnutá cena pro danou technologii bude nižší nebo rovna ceně, která bude výsledkem soutěže mezi ostatními provozovateli obnovitelných zdrojů. “Čerpání prostředků z Modernizačního fondu musí splňovat minimálně shodná kritéria efektivity jako soutěž o podporu,” upozornil na důležitý kritický bod rozvoje obnovitelných zdrojů Bursík.
 

Tabulka: Odhad výnosů ČR z emisních povolenek 2021 - 2030 dle Komise EU



½ příspěvku na solidaritu

Příspěvek na solidaritu: 10% z celkového objemu aukcionovaných povolenek v EU rozděleno mezi státy s HDP <= 90% průměru EU v r. 2013. ½ do dražby, ½ do Modfondu

44 mld. Kč

derogace 10c)

Derogace: “bezplatné povolenky”, až 40% pro elektrárny, teplárny, cementárny, ocelárny pod EU ETS, pro 10 ČS s HDP <= 60% EU, o uplatnění rozhodne vláda

116 mld. Kč

Modernizační fond jádro

Modfond: opět pro 10 ČS s HDP <= 60% EU, na ČR připadá 15,59% z celkových prostředků Modfondu, tj. 48 mld. Kč

48 mld. Kč

dražba povolenek

Dražba povolenek: podle novely zákona o obchodování se dělí výnos nadále 50:50 mezi MŽP a MPO, roční strop 8 mld Kč, zbytek MF,

144 mld. Kč

CELKEM:

352 mld. Kč

+ Inovační fond [2]          225 mld. Kč pro celé EU



Kontakty
 

 

O Komoře OZE

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 

Prameny

[1]  Návrh Národního energeticko-klimatického plánu ČR. MPO 2019. Dostupný zde.
 

[2] O peníze soutěží celá EU, podpora technologií, které nejsou komerčně k dispozici, možno čerpat až 60% oprávněných nákladů projektu.
 

publikováno: 02.07.2019


Ministr průmyslu Havlíček musí opravit chybu a nízké ambice své předchůdkyně Novákové

Evropská komise vrátila plán s nízkým podílem obnovitelných zdrojů do roku 2030 Česku k přepracování. Komora OZE vyzývá vládu, ale převzala odpovědnost za řešení globální klimatické krize a přestala se chovat jako černý pasažér.

Česká vláda odeslala na konci ledna 2019 Evropské komisi Národní energeticko-klimatický plán, ve kterém stanovila cíl 20,8% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě energie v r. 2030. 
 
 
Komora OZE od počátku upozorňovala na to, že cíl byl stanoven nesprávnou metodikou a že je nedostatečný. Ale zejména, že není zodpovědné očekávat, že za nás klimatickou krizi vyřeší jiní. Ukázalo se, že názor Komory OZE byl realističtější (a více odpovědný) než názor vlády, která teď bude na základě stanoviska Evropské komise nucena plán přepracovat a podíl obnovitelných zdrojů navýšit na nejméně 23%. 
 

Komora tento vývoj vítá. Podíl minimálně 23% OZE do roku 2030 umožní rozvoj nejefektivnějších a ekonomicky nejvýhodnějších technologií OZE, tj. větrných a solárních elektráren. Větrné elektrárny vyrábí v tuto chvíli elektřinu vůbec nejlevněji ze všech technologií výroby elektřiny, které jsou k dispozici. Současně větrná elektrárna spotřebuje na celý životní cyklus (LCA, od kolébky do hrobu) elektřinu, kterou sama vyrobí za méně než 6 měsíců. Dalších devatenáct a půl roku vyrábí absolutně čistou elektřinu s nulovou uhlíkovou zátěží.
 

Sluneční elektrárny zase vytváří velikou příležitost pro decentralizaci výroby elektřiny a výrobu převážně pro vlastní spotřebu jejich provozovatelů. Komora OZE nepodporuje (ve shodě s MPO) výstavbu velkých solárních parků, protože očekává, že tyto budou v řádu jednotek let konkurenceschopné bez jakékoli finanční podpory. Naopak podporuje rozvoj domácích mikroelektráren v domácnostech a společenstvími obnovitelných zdrojů energie (analogie družstev), či na střechách obecních a firemních budov.
 

Jan Habart, místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl: 
 
“Ministerský návrh má dvě zásadní vady: z jedné strany chce z lesů vydrancovat dřevo a spalovat ho společně s uhlím a udržovat tím fosilní dinosaury při životě. Z druhé strany MPO navrhuje, aby se podíl elektřiny z OZE během 14 let zvedl o 0,6 procentního bodu, z dnešních 13,6 na 14,2 % v roce 2030. Nerad to říkám, ale nelze v tom vidět nic jiného, než že státu nezáleží na ochraně přírody, ani klimatu. Proč dává přednost velkým energetikám před domácnostmi a firmami, aby si pořídily vlastní čistý zdroj levnější energie?”
 

"Ministr Havlíček má příležitost chybu Marty Novákové napravit: začít brát rozvoj čisté energetiky vážně a napnout všechny síly do jejich rozvoje. Zdaleka přitom nejde jen o finanční podporu."
 
 

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:
 
“Z větru je v Česku reálné získávat zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny, což znamená postavit asi třináct set větrných turbín. Poslední roky však náš sektor prakticky stojí: nové větrné elektrárny tu prakticky nikdo nechystá a do provozu je uváděno jen pár elektráren ročně, které získaly povolení v minulosti. MPO ve svém návrhu (Vnitrostátního plánu, pozn. redakce) počítá s asi deseti novými větrnými elektrárnami ročně, tedy de facto se zachováním statutu quo.”
 

Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, řekl: 
 
“Jestli nechceme zaspat v rozvoji stále levnější čisté energetiky, tak je tu potřeba ročně spouštět nejméně 470 až 500 megawattů nových fotovoltaik, především na střechách, fasádách nebo brownfieldech. Bohužel, ministryně Nováková do Bruselu poslala plán s číslem zhruba dvanáctkrát menším. Není proto divu, že Komisi český návrh Plánu hodně překvapil a že je k jeho ambicím velmi kritická.”
 

Kontakty

publikováno: 18.06.2019


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval