Aktuálně

Větrné turbíny zajistily 15 % elektřiny v Evropě, v ČR zlomek

Wind Europe zveřejnil výroční statistiky o větrné energetice za 2019.

V Evropě loni přibyly větrné elektrárny o výkonu 15 temelínských bloků. Pokrývají 15 % spotřeby elektřiny v Evropě, kdežto v ČR méně než 1 %. Česko se na úroveň využívání větrných elektráren, jaká je dnes v zemích se srovnatelnou větrností a charakterem krajiny, může dostat v roce 2040.
 
Celkem 15 369 megawattů (MW) větrných elektráren bylo loni nainstalováno v Evropě (1 temelínský blok má výkon 1 000 MW). To je o 27 % více než v roce 2018, ale o 10 % méně než v rekordním roce 2017. Nejvíc větrných elektráren přibylo v Británii, Španělsku, Německu, Švédsku a Francii. Zhruba tři čtvrtiny z nově instalovaného výkonu bylo postaveno na pevnině. [1]
 
V Česku loni vzniklo jen 23 megawattů a celkový výkon na konci roku činil 340 MW. [2] Větrné elektrárny zde pokrývají méně než 1 % spotřeby elektřiny. V evropském srovnání je Česko zcela marginální. Hlavním důvodem je dlouhodobě nepříliš vstřícný vztah k využívání větrné energie. Podle středního scénáře rozvoje větrných elektráren by v roce 2030 mohlo v Česku stát 1 600 MW.
 
Komora OZE má k dispozici rozpracovanou analýzu dosavadního využití větrné energie a potenciálu v Česku a v zahraniční. Z nich vyplývá, že ČR má porovnatelné podmínky pro větrné elektrárny, jaké má jižní Německo a Rakousko. Z analýzy dále vyplývá, že v roce 2040 by se Česko mohlo dostat na stejnou úroveň využívání větrné energetiky jakou dnes dosahuje jižní Německo a Rakousko. [3]
 
Celkově by všechny obnovitelné zdroje mohly v roce 2030 pokrýt nejméně 80 % spotřeby elektřiny, kterou dnes v Česku zajišťuje uhlí, spočítala Komora OZE dříve. [4]
 
Celkový instalovaný výkon dosáhl v Evropě 204 814 MW. Největší část spotřeby elektřiny pokrývají větrníky v Dánsku (48 %), Irsku (33 %) a Portugalsku (27 %). Celoevropský průměr je 15 %.
 
V příštích letech by měl výkon přibývat tempem 13 až 22 tisíc megawattů ročně, odhaduje Wind Europe ve své loňské prognóze. [5]
 
 
Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:
 
„V okolních státech se každoročně staví několikanásobně víc větrných elektráren, než kolik jich v Česku vzniklo za posledních deset let. Důvodem samozřejmě není, že by v Česku nefoukalo, nebo tu byly dražší elektrárny než v Rakousku, Bavorsku nebo Bádensku-Württembersku. Důvodem je dlouhodobě nízký zájem státu větrnou energetiku rozvíjet.”
 
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů, řekl:
 
„Za dvacet let může Česko využívat větrnou energii tak, jako v zemích, které mají porovnatelné větrné podmínky, charakter krajiny a stav sítí. Musíme ale chtít a opravdu se i ze strany státu snažit, ne přešlapovat na místě, na chvostu vyspělých zemí. To není ironie, to je apel státní správě, aby se začala větrnou energetikou vážně zabývat.”
 
 
Giles Dickinson, CEO WindEurope, řekl:
 
„Vítr dodává 15 % evropské elektřiny, ale v Evropě se nestaví dost nových větrných elektráren na to, aby zajistily polovinu elektřiny v roce 2050, jak si Evropa vytyčila. Pro dosažení klimatické neutrality a Zelené výzvy je potřeba zdvojnásobit tempo roku 2019. To vyžaduje nový přístup k plánování, povolování a investicím do větrných elektráren.”
 
 
 
Prameny
 
[1] WIND ENERGY IN EUROPE IN 2019. Trends and statistics (zde)
 
[2] Dle statistik OTE. Statistiky ERÚ za 2019 nebyly ještě zveřejněny.
 
[3] Dílčí výsledek rozpracované studie aktualizace potenciálu větrné energie v ČR.  Sledovány byly větrné podmínky (rychlost větru i plocha větrného území), charakter krajiny (zejména členitost terénu a sídelní struktura), dále stav elektrických sítí (hledisko možnosti vyvedení výkonu a hledisku integrace kolísavé výroby VtE) a dosavadní míra podpory pro větrnou energii. Pro porovnání bylo použito přepočtu výkonu větrných elektráren na celkovou rozlohu státu či spolkových zemí (MW / km2).


[4] Podrobnosti v tiskové zprávě
 
[5] WIND ENERGY IN EUROPE: OUTLOOK TO 2023 (zde)
 
 

publikováno: 17.02.2020


O 130 % loni narostl trh s fotovoltaickými elektrárnami

Komentované výsledky fotovoltaických instalací za loňský rok

Celkem 25 megawattů (MW) nových solárních elektráren si loni nainstalovaly domácnosti a firmy. To je oproti roku 2018, kdy bylo instalováno přibližně 11 MW, nárůst o 130 %. V drtivé většině jde o střešní instalace určené pro pokrytí vlastní spotřeby. Vyplývá to z průzkumu Cechu akumulace a fotovoltaiky mezi svými členy a všemi třemi elektrodistribučními společnostmi. ALE: ze středního, opatrného scénáře analýzy potenciálu vyplývá, že českému trhu odpovídá roční přírůstek zhruba dvacetkrát větší: 400 až 500 MW ročně.

Celkem bylo loni postaveno přes 3 400 fotovoltaických elektráren s výkonem přes 25 MW. Celkový obrat trhu činil v roce 2019 přibližně 1,4 miliardy korun. Sektor do státního rozpočtu přispěl celkem 200 miliony za odvedenou DPH, další desítky milionů představují odvody na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců a ze zisku firem, spočítali zástupci firem, které v Česku fotovoltaiku prodávají a instalují.


Rozvoj českého fotovoltaického trhu se po ukončení podpory pomocí pevných výkupních cen v roce 2014 téměř zastavil. V letech 2014-2015 se v Česku instalovalo pouze několik málo jednotek MW nových fotovoltaických elektráren ročně. V roce 2016 se díky novým dotacím z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) podařilo českou fotovoltaiku „restartovat“. Nový instalovaný výkon pak v letech 2017 rostl postupně z 7 MW nových fotovoltaik ročně na 11 MW v roce 2018. Rozvoj nových FVE táhl také zájem zákazníků o instalace s baterií, ve kterých lze vyrobenou solární energii skladovat pro vlastní spotřebu v noci či během odběrových špiček.
 
„Loni jsme zaregistrovali rekordní zájem domácností i podniků o instalace fotovoltaik s baterií. Přispělo k tomu především dobré nastavení programu Nová Zelená úsporám a také nové výzvy v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Na obojím jsme s kolegy a zástupci ministerstev dlouho pracovali, ale praxe ukazuje, že to stálo za to,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.


„V letošním roce očekáváme další růst fotovoltaického trhu a to až na zhruba 50-55 megawattů nových FVE a věřím, že v roce 2021-2022 se trh může dostat přes 100 MW nových fotovoltaických instalací ročně, mělo by se zvládnout ale více.” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.

Cech akumulace a fotovoltaiky (CAFT) je asociace podnikatelů, která v Česku sdružuje firmy, které instalují více než 90 % fotovoltaických elektráren. Jde převážně o montážní a obchodní firmy. Zastupuje sektor fotovoltaiky v Komoře obnovitelných zdrojů energie.
 
Největší brzdou rozvoje české fotovoltaiky však není jen nedostatek kvalitních instalatérů FVE, ale zejména legislativní překážky, které trápí instalatéry i uživatele fotovoltaiky.

Za vůbec největší „brzdu“ dalšího rozvoje však zástupci sektoru považují požadavek distribučních společnosti na tzv. vyhodnocení dodávek solární elektřiny po jednotlivých fázích do sítě. Na rozdíl od ostatních zemí EU, kde se standardně používá součtové měření, se v Česku používá měření takzvané fázové. Zákazníci v Česku tak jsou nuceni investovat často do méně efektivních a dražších asymetrických střídačů, aby se se záludnostmi fázového měření vypořádali.

Povinné fázové měření snižuje návratnost fotovoltaických projektů. Je naopak výhodné pro distributory i obchodníky s elektřinou.


Kontakty

Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, a.hradecky@caft.cz, 602 534 684
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

publikováno: 20.01.2020


ČR se rozhodla využít jen zlomek možnosti získávat levnou energii z obnovitelných zdrojů

Vláda dnes patrně schválí plán rozvoje čisté energetiky na příští dekádu

Upravený návrh národního energeticko-klimatického plánu dnes projedná a patrně schválí vláda. Jde o zásadní dokument, který určuje, jakým tempem stát plánuje v příští dekádě rozvíjet jednotlivé obnovitelné zdroje energie a opatření vedoucí k úsporám energie. Celková ambice rozvíjet obnovitelné zdroje je podle analýz Komory obnovitelných zdrojů energie příliš nízká. „Přitom výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů by Česko bylo schopno už v roce 2030 nahradit čtyři pětiny elektřiny doposud vyráběné z uhlí,” uvedli zástupci sektoru. [1]
 
 
První návrh tzv. národního energeticko-klimatického plánu předložila ještě ministryně Nováková v lednu 2019. Počítal s navýšením spotřeby energie z obnovitelných zdrojů ze současných asi 16 % na 20,8 % v roce 2030. Návrh za jeho velmi nízkou ambici opakovaně kritizovali zástupci čisté energetiky, ekologické organizace i obce, kteří požadovali navýšení na alespoň 24,4 %, která odpovídají opatrným, středním scénářům rozvoje obnovitelných zdrojů. V červnu se ke kritice přidala i Evropská komise, jelikož český návrh podkopával společné úsilí států EU navýšit výrobu čisté energie a snížit emise skleníkových plynů v souladu s Pařížskou smlouvou. Evropská komise doporučila Česku navýšení na přibližně 23 %. Ministerstvo průmyslu a obchodu nakonec v listopadu navrhlo navýšení na 22 %, které dnes patrně schválí vláda.
 
Rozdíl jednoho či tří procentních bodů však při rozkladu není zdaleka tak zanedbatelný, jak se může na první pohled zdát. Na příkladu dvou nejlevnějších zdrojů elektřiny, větrných a fotovoltaických elektráren, je dobře vidět disproporce mezi návrhem MPO (22 %), opatrným scénářem rozvoje podle Komory obnovitelných zdrojů energie (24,4 %) a návrhem Evropské komise (23 %). Podrobnou analýzu všech sektorů obnovitelných zdrojů, kterou připravili experti Komory OZE, najdete zde.
 
 

 
Grafy: celkový předpokládaný přírůstek nových větrných a fotovoltaických elektráren v letech 2021 až 2030 (v megawattech; MW).
Zdroj: Národní energeticko-klimatický plán a model Komory OZE
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Drobné navýšení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů považuji za projev ministrovy dobré vůle. Doufám, že pro nastartování sektoru to bude dostatečný signál, ale to nám ukáže čas. Nově navržené cíle rozvoje větrných a solárních elektráren jsou však stále zhruba třikrát nižší, než kolik by Česko zvládlo  podle - zdůrazňuji - opatrných rozvojových scénářů. I v oblasti rozvoje malých vodních elektráren, tepelných čerpadel, solárně termických kolektorů a větších geotermálních zdrojů vidíme vyšší potenciál než MPO. “
 
„Moc tomu v kontextu debaty o nedostatku elektřiny nerozumím. Navíc se mi to nezdá ani příliš taktická strategie vyjednávání v Bruselu: jeden procentní bod je pro Česko snadno dosažitelný a my bychom tak lépe přispěli ke společnému unijnímu úsilí v rozvoji obnovitelných zdrojů i ochraně klimatu. Očekávám, že nejpozději v roce 2023, až se bude poprvé o navýšení hodnot jednat, dojde ke korekci.”
 
 
Jan Habart, místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Opravený návrh stále bohužel počítá s nárůstem spotřeby biomasy ve velkých elektrárnách a teplárnách o 10 petajoulů. To jsme od začátku s obavou o udržitelné získávání biomasy kritizovali. Jako zástupci sektoru bioenergetiky toto vysoké navýšení odmítáme podpořit, stejně jako zvažované dotace na spoluspalování kůrovcového dřeva ve velkých teplárnách.”
 
 
 
[1] Detaily o porovnání potenciálu obnovitelných zdrojů s výrobou elektřiny z uhlí viz zde
 
Kontakty
 

 

publikováno: 13.01.2020


Premiér Babiš by mohl domácnostem a podnikům přivézt krásný vánoční dárek

Komentujeme dnešní cestu premiéra Babiše na jednání evropské Rady, která bude odpoledne jednat a schvalovat návrh na klimatickou neutralitu EU v roce 2050.

Hlavy států evropské osmadvacítky čeká dnes odpoledne a večer debata a hlasování o klimatické neutralitě EU do roku 2050. Z posledních vyjádření premiéra Babiše není zřejmé, zda bude - jako donedávna - tento cíl odmítat [1] nebo souhlas s ním podmíní zařazením jaderné energetiky mezi čisté zdroje, které je možné financovat z evropských peněz [2]. Evropská komise včera představila nový fond, součást nového programu Evropský zelený úděl, který chudším státům EU nabídne 2,5 bilionu korun na očištění jejich ekonomik.
 
 
Evropský zelený úděl (European Green Deal) je program, který včera představila Evropská komise. Jde o balík ambiciózních opatření dotýkající se prakticky celé ekonomiky. Zabývá se zlepšením kvality jídla, moderní mobilitou, odstavováním uhelných zdrojů, navrhuje přeshraniční uhlíkovou daň, ale taky omezováním pesticidů a směřuje k uhlíkové neutralitě EU v roce 2050. Program má umožnit podílet se a profitovat na přechodu k čistým technologiím všem domácnostem a podnikatelům. Název odkazuje na Nový úděl, program zavedený prezidentem Rooseveltem ve Spojených státech během Velké hospodářské krize v 30. letech k podpoře, ozdravení a reformování celé ekonomiky. Evropský zelený úděl je podle slov nové prezidentky Evropské komise, Ursuly von der Leyenové, novou prorůstovou strategií pro celý kontinent a jeho důležitým aspektem je akcent na spravedlivý přístup a příležitosti pro všechny. První viceprezident Evropské Komise Frans Timmermans řekl, že Evropa potřebuje takovou transformaci, která je spravedlivá ke všem a nenechá nikoho stranou. „Žádná jiná nebude nikdy fungovat.”[3]
 
Fond spravedlivé transformace (Just Transition Fund) je klíčovou součástí Evropského zeleného údělu. V letech 2021 až 2027 nabídne chudším státům EU, pro něž by jinak byl přechod na čisté technologie příliš drahý celkem 2,5 bilionu korun (100 miliard EUR). Čerpat z něj může i Česko. [3]
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Evropský zelený úděl je skvělá příležitost, kterou se z Evropské unie stává lídr v inovacích a nejlepší místo pro život i podnikání na světě. V rozvoji obnovitelných zdrojů můžeme bez obav směřovat k vyššímu cíli, než který ministr Havlíček před měsícem navrhl. Jejich rozvoj přijde na deset miliard ročně a další dvě miliardy potřebujeme na rozvoj akumulace. To  Česko zvládne zaplatit z emisních povolenek. Z těch nových bilionů korun, které Unie nabízí chudším státům v novém Fondu a v novém unijním rozpočtu, může Česko zaplatit náklady na ambiciózní opatření při transformaci celé ekonomiky včetně domácností, průmyslu a zemědělství.”
 
„Za rozumnou strategii pro jednání Rady považuji ochotu Česka přijmout společný závazek klimatické neutrality, využít této příležitosti a obhájit pro Česko stamiliardy korun. Tyto peníze nám můžou pomoct s očištěním celé ekonomiky v čele s rozvojem OZE a úspor. Přirozeně očekávám, že na úrovni Rady, která schvaluje takto zásadní krok pro celou Evropu, se nebude řešit specifikace technologií. Ostatně předpokládám, že jaderná energetika bude v ČR vystavena konkurenčnímu srovnání s levnějšími a snadněji stavitelnými OZE.”
 
 
Kontakty

 

O Komoře OZE
 

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 

Zdroje:
 

[1] plán na klimatickou neutralitu premiér dosud odmítal, viz například přehledně včerejší Hospodářské noviny (zde)
 

[2] z vyjádření premiéra na twitteru se zdá, že bude svůj souhlas s klimatickou neutralitou podmiňovat požadavkem na zahrnutí jaderné energetiky mezi čisté zdroje. A jako takové je financovat z peněz EU, všímá si Reuters.

publikováno: 12.12.2019


Vědci začínají zkoumat potenciál geotermální energie v Česku

Z prvních analýz vyplynulo, že do roku 2030 by mohlo vzniknout až 10 tepláren a 20 výtopen.

Zástupci České geologické služby, Akademie věd a Komory obnovitelných zdrojů energie zahájili projekt, v jehož rámci budou zkoumat a zpřesňovat geotermální potenciál energie zemského jádra na území České republiky. Součástí projektu je příprava datových podkladů pro usnadnění vzniku prvních geotermálních tepláren a výtopen. Podle prvních odhadů by do roku 2030 mohlo vzniknout až 10 tepláren a 20 výtopen. Nejdále jsou přípravy v Litoměřicích.
 
Cílem projektu je analyzovat potenciál geotermální energie na území ČR v hloubkách přibližně 400 m až 5000 m. Úkolem je zejména zpřesnit, případně nově vymezit oblasti, které by mohly být využity pro jímání zemského tepla, ať již z malých či větších hloubek. Malé hloubky přitom potřebují k využití navíc tepelná čerpadla, větší hloubky pak mohou být využity přímo k produkci tepla či ke kombinované výrobě tepla a elektřiny. 
 
Projekt navazuje na činnost výzkumné infrastruktury pro geotermální energie RINGEN vzniklé v roce 2016. V jeho rámci bude provedena aktualizace a zpřesnění stávajících, ale již zastaralých map geotermálního potenciálu ČR. Budou vytvořeny teplotní mapy geotermálního potenciálu v různých hloubkových úrovních a následně vyčleněny oblasti ČR vhodné pro využívání geotermální energie. Mapy geotermálního potenciálu budou doplněny o další mapové vrstvy zobrazující možné střety zájmů a limitující faktory, takže uživatelé budou mít přehled nejen o geotermálním potenciálu, ale i o faktorech omezujících jeho využití (to může nastat např. v chráněných oblastech či v blízkosti různých zdrojů minerálních vod či termálních pramenů).
 
Na projektu se podílí výzkumníci z Česká geologické  služby, Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Komory obnovitelných zdrojů energie. Projekt začal v letošním roce a jeho ukončení je plánováno na červen 2022. Projekt je financován z programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací THÉTA administrovaného Technologickou agenturou ČR (TAČR).
 
Z předchozích zkoumání je zřejmé, že potenciál geotermální energetiky ČR se pohybuje na úrovni evropského průměru, což znamená, že je poměrně značný: v budoucnosti může geotermální energie zabezpečit až třetinu naší spotřeby elektřiny a polovinu spotřeby tepla. Na základě analýzy připravovaných a možných projektů experti Komory obnovitelných zdrojů energie již dříve odhadli, že v případě existence vhodné podpory ze strany státu by do roku 2030 mohlo být vzniknout až 10 tepláren a 20 výtopen využívajících geotermální energii. To by při instalovaném výkonu jedné teplárny 5 MWe a 40 MWt a výtopny 10 MWt znamenalo v roce 2030 celkovou výrobu 350 GWh elektřiny a 6 500 TJ tepla (a celkový instalovaný výkon 50 MWe a 600 MWt).[1]
 
Celkový technicky využitelný potenciál realizovatelný do roku 2050 při ekonomické konkurenceschopnosti či s veřejnou podporou lze očekávat na úrovni 100 tepláren a 150 výtopen. To odpovídá celkovému instalovanému výkonu 500 MWe a 5 500 MWt s hrubou roční produkcí elektřiny 3 500 GWh a roční produkcí tepla 59,4 PJ.
 
S vytvořením podmínek pro rozvoj výroby elektřiny a tepla z geotermální energie počítá i aktuální návrh Národního energeticko-klimatického plánu.[2] Pro jeho naplnění je však nezbytné ověřit nejen potenciál geotermální energie, ale rovněž zvládnout různé technologické přístupy jejího jímání. To je hlavním úkolem výzkumné infrastruktury RINGEN, která sídlí v Litoměřicích a kde je také umístěn dosud nejhlubší geotermální vrt v ČR hluboký 2,1 km.
 
 
Vedoucí projektu Mgr. Jan Holeček, Ph.D. z České geologické služby, řekl:
„Pro splnění aktuálně platných klimatických cílů a závazků musí vláda do roku 2030 výrazně podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů. Geotermální energie aktuálně zaujímá v energetickém mixu obnovitelných zdrojů nejmenší podíl, avšak má největší potenciál pro budoucí rozvoj. Ze strategického hlediska se jedná o dobře škálovatelný a stabilní zdroj energie, který není závislý na vnějších klimatických podmínkách, denní či roční době. Proto je třeba se věnovat rozvoji všech oblastí využití geotermální energie, jak pro vytápění a produkci elektrické energie, tak i pro účely chlazení, ale i dalším netradičním způsobům využití, jako jsou průmyslové sušárny, využití v extenzivním zemědělství nebo temperace dopravních staveb.
 
 
RNDr. Jan Šafanda, CSc., vedoucí Geotermického oddělení Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, řekl:
„Zmapování potenciálu geotermální energie je nutnou podmínkou k jejímu efektivnímu využívání. Výsledky a výstupy projektu budou mít přímé využití pro odhad efektivnosti tepelných čerpadel země-voda v jednotlivých lokalitách. U větších instalací typu geotermálních tepláren či výtopen budou vedle dostatečně vysoké teploty v přijatelné hloubce důležité zejména geologické a tektonické podmínky každé lokality. Ty určují, jaké jsou šance na vytvoření podzemního tepelného výměníku a na udržení indukovaných zemětřesení, které vytváření výměníku doprovázejí, v přijatelných mezích.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
„Tento projekt navazuje na předchozí spolupráci Komory OZE s experty z členské České geotermální asociace a dalšími odborníky na geotermální energetiku. Geotermální energie má svá specifika, v kterých vidím příležitosti pro naší lokální energetiku, obce, domácnosti i firmy. Česko potřebuje rozvíjet všechny domácí obnovitelné zdroje  tento projekt tomu výrazně pomůže.”
 
 
Kontakty
 

 
 
O České geologické službě
 
Česká geologická služba (ČGS) se v rámci své dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace aktivně podílí na základním i aplikovaném výzkumu v oblasti využívání geoenergií. ČGS je příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo životního prostředí.
 
 
O Geofyzikálním ústavu AV ČR
 
Geofyzikální ústav (GFÚ) AV ČR se zabývá základním výzkumem fyziky Země. Jeho hlavním programem jsou vědecké studie na regionální bázi, jejichž cílem je přispět k objasnění stavby zemské kůry a litosféry, geodynamického vývoje a fyzikálních vlastností Země a jejího okolí. Geotermické oddělení GFÚ se věnuje popisu a modelování teplotního pole v zemské kůře a to jak v rámci základního výzkumu, tak zejména v posledních letech také formou výzkumu aplikovaného.
 
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
O výzkumné infrastruktuře RINGEN
 
Vznikla v roce 2016 a dokončena byla v r. 2019. Sídlí v areálu bývalých kasáren Litoměřicích. Tvoří jí tým přibližně 50 výzkumných a odborných pracovníků, kteří se zaměřují na využívání hlubinné geotermální energie a testování nových a ověření stávajících metod realizace EGS/HDR systémů v podmínkách metamorfovaných hornin. Hlavním cílem je přispět ke snížení investičních a provozních rizik spojených s jímáním zemského tepla a umožnit jeho masivní a bezpečné využívání v různých geologických podmínkách. RINGEN poskytuje služby veřejným i soukromým vysokým školám, výzkumným institucím a firmám.
 


[1] Předpokládá se roční využití elektrického výkonu 7 000 hodin a tepelného výkonu 3 000 hodin.
[2] Poslední verze z listopadu 2019 počítá pro rok 2030 s hrubou spotřebu tepelné energie na úrovni
1 610 TJ a elektrické energie na úrovni 404 TJ (viz tabulky 15 a 17). Návrh Plánu je dostupný zde.

publikováno: 04.12.2019


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval